Hlava a Těně

Tato kapitola se zabývá lesem nad Tění včetně Růžku, vrchem Hlava, Jalovým potokem a okolím hájovny Okrouhlík. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Hlava

Z úbočí Hlavy je solidní výhled směr křivoklátsko. Na tomto kopci jsem v Brdech prvně spatřil sedmikvítek evropský. Tento druh dle litaratury roste v jehličnatých lesích vyšších horských poloh, na rašelinných loukách. Samozřejmě, kdo by pochyboval o tom že by Brdy nebyly hory?

Hlava byla posledním místem v Brdech, kde byla zaznamenána přítomnost původního brdského tetřeva. Tokal zde na jaře roku 1971.

Lesy na svazích Hlavy byly v minulosti (jako i jinde) často používány k lesní pastvě dobytka, o čemž svědčí místní názvy i zápis v urbáři zbirožského panství z roku 1652 (v kolnách těňského revíru se jich pak přes zimu na slamách dvě stě přechovávati mohlo).

Oronymum vzniklo na základě metaforického označení tvaru objektu. Jak uvádí J. Malenínská označuje toponymum hlava kopec nebo svah, ve slovanské toponomastice pak může označovat také pramen (i když tento význam není tak častý). Podle F. Cuřína se slova hlava ve významu vyvýšenina, kopec užívalo a užívá především v jihozápadních Čechách, a je tedy typické pro krajinu se zvlněným, kopcovitým, ale nepříliš vysokým terénem (volne podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

(1) Věnovala Zdena Bradnová, díky.
(2) V téhle lokalitě dvě zvláštní borovice, možná vejmutovky, na Pramenské cestě poblíž rozcestí Kvaň.
(3) Bohyně lovu Diana je vyvěšena na soliterním buku na křižovatce lesních cest Klášterka a Pramenská. Křižovatka se nachází na náhorní rovině nedaleko bývalé dopadové plochy Jordán, a to v sedle mezi vrchy Hlava a Dlouhý vrch (též Ptačák). Jedná se o myslivecky významné místo, kde bývají ukončovány společné lovy. Název cesty Klášterka je odvozen od kláštera Svatá Dobrotivá v nedalekém Zaječově (Pod ochranou svatých, Jiří Dvořák).

Těně

(1) daroval Čeněk
(2) V polesí těnském byl otevřen kamenolom, ze kterého byl kámen dodáván i mimo obvod lesní správy. Jen v roce 1933 bylo z něho dodáno do okresu rokycanského 2374 m3 kamene. (Josef Šefl – Povídání o Brdech)
(3) Růžek - věnovala Zdena Bradnová.
(4) Taktéž od Zdeny Bradnové, výhled přes Těně na Zbiroh.
(5) výstava - Acháty a křemeny, krása skrytá v kamenech (Muzeum Českého krasu v Berouně)
(6) Ze sbírek muzea Strašice

Jalový potok

Jméno může naznačovat nestálý zdroj vody pro klášterskou železnou huť. Proto byl také často pro nedostatek vody zastavován provoz a to jak v létě, tak i v zimě. Tereziánský katastr z první poloviny 18. století v popisu obce Svatá Dobrotivá poznamenává, že je v ní mlýn na nestálé vodě(G. Hofmann Z minulosti železářství a cvočkařství v Zaječově a okolí).

Hájovna Okrouhlík, která nahradila vystěhovanou Hořovickou Baštinu, byla postavena podle shodného projektu jako hájovna Na hlíně a byla postavena rovněž v roce 1930.

(1) daroval Čeněk
(2) Věnovala Zdena Bradnová.

Komentáře (připomínky čtenářů):