Housina a Všeradice
Tato kapitola se věnuje hřbítku Housiny a okolí obce Všeradice. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.
Libomyšl, Hrádek
V roce 1370 se objevují v Deskách zemských Ulricus et Smil de Libomyssle, tedy Oldřich a Smil z Libomyšle. Jméno Libomyšl vzniklo z osobního jména Libomysl, které vyjadřovalo člověka příjemné mysli, a jako místní název znamenalo Libomyslův dvůr. (Václav Babička, Původ místních jmen na Podbrdsku, Minulostí Berounska 17)
(1) zlomek skleněného korálu z Libomyšli, muzeum pravěku Všeradice
(2) Oštípané polotovary broušených nástrojů – eneolit (Libomyšl), výstava na zámku Nižbor
(3) Pískovec, stáří 445 milionů let, období paleozoikum (prvohory), ordovik, kosovské souvrství. Vzniku tohoto pískovce předcházelo ukládání prachu a jílu. Toto souvrství na konci ordoviku dokládá změlčení pánve. Výrazné ochlazení v závěru ordoviku je považováno za jednu z nejkrutějších ledových dob v historii života na Zemi. Je používán jako stavební kámen. Břeh řeky Litavky u Libomyšle. Exponát Domu přírody u Koněpruských jeskyní.
Želkovice
V roce 1386 se objevuje název vsi Želkovice jako ves lidí Želkových. Osobní jméno Želek vzniklo zkrácením různých osobních jmen odvozených od slovesa želeti, které již existovalo ve staroslověnštině a znamenalo toužiti. (Václav Babička, Původ místních jmen na Podbrdsku, Minulostí Berounska 17)
(1) časně laténská bronzová opasková zápona ze Želkovic, muzeum pravěku Všeradice
(2) možná rekonstrukce želkovické mohyly s bohatým laténským pohřbem, muzeum pravěku Všeradice
(3) nálezy ze Želkovic, Muzeum Hořovicka - pobočka muzea Beroun
(4) bronzové faléry, uzdy a části koňského postroje - výstava Keltové v Národním muzeu (do února 2019)
(5) Želkovické souvrství, expozice Domu přírody u Koněpruských jeskyň.
Housina
(1) Od Housinského sedla na západ.
(2) Od Housinského sedla na východ, na obzoru Brdské hřebeny.
(3) Křížek v sedle Housiny a kóty Kluk (Knížecí?) poblíž Všeradic.
Vyšebohy
Na jihovýchod od Chodouně se nachází lokalita Vyšebohy. O tomto vrchu se zmiňuje vlastenecký kněz a nadšený archeolog Václav Krolmus, když zaznamenává, že podle lidového vyprávění dala zavraždit poustevníka Ivana a kněžnu Ludmilu černokněžka Baba s nejvyšším knězem Krivou, sídlícím na Vyšebohách. Také se říká, že zde žili nebo se zde skrývali vrazi kněžny Ludmily Tunna a Gommon. Podle jména Vyšebohy je možné, že se skutečně jedná o nějaké pohanské obětiště a sídlo pohanských bohů a kněží, kteří bojovali proti přicházejícímu křesťanství. Nejen na základě tohoto příběhu, ale i úcty k české světici Ludmile, se ve vesnici Chodouň rozhodli zbudovat na návrší Vyšebohy smírčí kříž. Jak uvádí zdejší starosta, k rozhodnutí vztyčit smírčí kříž na místě údajného úkrytu obou vrahů přispěla mimo jiné i situace na Ukrajině, jejíž historickou patronkou je také sv. Ludmila. (podle chodoun.cz)
(1) Indikační skica Stabilního katastru, 1840. Na mapě třetího vojenského mapování je uveden Schäferei (=ovčín).
(2) Kříž vytesaný z jednoho kusu kamene stojí na místě, kde se údajně schovávali vrahové sv. Ludmily. Je dílem Dalibora Šebesty a byl vysvěcen v říjnu 2022. Stojí už na kastru obce Chodouň, zatímco dnes rozvalený ovčín Vyšebohy patřil pod katastr Libomyšl.
(3) Věnoval Petr Trousil.
Všeradice
Ve Všeradicích mají dvě muzea, muzeum pravěku na obecním úřadě (překvapivě o víkendu zavřeno) a soukromé muzeum-galerii M. D. Rettigové. V areálu je krom toho slušnější hospoda, minigolf a časem to asi bude nějaké manažerské centrum :-)
Komentáře (připomínky čtenářů):
Zatím není vložen žádný příspěvek |
Stránka: 1