pokus

Hudlice a Svatá

Tato kapitola se věnuje okolí obcí Hudlice a Svatá. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Hudlice

Hudlice jsou pozdně kolonizační ves. Místní jméno má původ v pomístním názvu lesa, jak vyplývá z dokumentu z roku 1341, jímž král Jan Lucemburský dává Jindřichovi, rychtáři v Provendorfu, a Peškovi Benešovskému zmocnění, aby v křivoklátských lesích na místě řečeném Hudlice vysadili novou ves. Jméno vzniklo nejspíše ze staročeského hudlicě (šumné místo), ze slovesa housti zvučet, šumět, hučet; ačkoliv bychom v tomto případě očekávali místní jméno v jednotném čísle (ta Hudlice), není singulárová podoba ani jednou doložena (volně podle Lutterer, Majtán a Šrámek: Zeměpisná jména Československa).

V Hudlicích se narodil Josef Jungmann. Rodný domek tohoto předního představitele národního obrození se brzy po jeho smrti (†1847) stal uctívanou památkou. V roce 1860 na něm byla slavnostně umístěna pamětní destička. V roce 1898 Vinohradská záložna stavení vykoupila od manželů Ondráčkových za 2000 zlatých a přistoupila k úpravě zchátralého objektu. Inspirací k ní byly motivy z tzv. České chalupy, vystavené v roce 1891 na Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze. Takže současné stavení má k jeho rodné chaloupce relativně daleko, čímž ale jeho význam nechci snižovat.

  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice (1)
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • černá kuchyně
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • infocedule: Hudlice
  • Hudlice
  • infocedule: Hudlice
  • Hudlice
  • infocedule: slavní lidé hudličtí
  • Hudlice
  • Hudlice (2)
  • Hudlice
  • Hudlice (3)
  • Hudlice
  • rodný dům Jungmanna
  • křížek mezi Hudlicemi a Lískem
  • křížek
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice (4)
  • Hudlice
  • Hudlice, 1985 (5)
  • Hudlice
  • Hudlice (5)
  • Hudlice
  • Jungmann (6)
  • Hudlice
  • Jungmann (7)
  • Hudlice
  • Jungmann (8)

(1) V roce 1873 byl před rodný domek postaven pomník, poprsí Jungmannovo bylo ulito podle modelu, B. Kochem, modelářem knížecích furstenberských sléváren v Novém Jáchymově
(2) Pseudorománský kostel Sv. Tomáše Dnešní kostel stojí na místě starého roubeného kostela, byl dostavěn roku 1875.
(3) kaplička v Hudlicích Rodiče J.Jungmanna dopracovali se vzácnou přičinlivostí a šetrností k zámožnosti. Svým nákladem založili v Hudlicích kapličku. Jungmann vypravoval, že zbožná mysl matčina jej vedla cestou, kterou pokládala za jedině spasitelnou, pěstujíc horlivě jeho cit náboženský (podle informačních cedulí).
(4) historická pohlednice zapůjčena společností philashop.cz
(5) fotografie z archivu rodiny Machových (turisté TJ Lokomotiva Ostrava)
(6) Situační plánek rodného domku Josefa Jungmanna od Pavla Aloise Klara, otištěný v roce 1852 v almanachu Libussa. Písmeno a v rohu místnosti (bývalý výměnek) mylně označuje údajné místo narození Josefa Jungmanna.
(7) Podoba rodné chalupy tři roky po Jungmannově smrti. Anonymní barevná litografie, užitá jako ilustrace v almanachu Libussa v roce 1852. Domek čp. 43, v němž se narodil Josef Jungmann, byl postaven někdy po roce 1730 jako běžná roubená chalupa, pro Berounsko té doby typická. Byla součástí hospodářského dvora, kde vedle chlévů navazujících na dům stála průjezdní stodola a malý špejchárek. Chalupa byla postavena na tzv. zadním gruntu, za jiným stavením, později zbořeným. Přístup k ní byl proto dříve možný pouze z pole. Stavení se stalo obydlím rodiny Jungmannových už v roce 1737, kdy ho koupil Matěj Jungmann, dědeček Josefa Jungmanna. Jeho syn Tomáš tu s manželkou Kateřinou přivedli postupně na svět deset dětí.
(8) Během dlouhé doby své existence prošel domek několika přestavbami. Byl k němu přistavěn výměnek pro staré rodiče s přilehlou komorou, který měl vlastní střechu. Někdy po roce 1867 z praktických důvodů nahradil tehdejší majitel usedlosti Václav Ondráček štíty dvou sousedních staveb jedinou střechou.

Hudlická skála

Slovutný hudlický rodák, jazykovědec, básník a překladatel Josef Jungmann řekl o Hudlické skále, že se tam učil z modra nebes skládat vřelost v srdce své. A geolog Otakar Feistmantel, rodák z blízké Staré Huti, o ní v časopise Lumír v roce 1873 napsal: Na Hudlickou skálu díval jsem se vždy zrakem jiným než jen chladně zkumným. Hudlická skála je překrásná. Za večerní doby, když slunce již zapadá, září ještě její témě světlem a leskem, je jako by majákem nad zešedlým mořem okolních vrchů. Za noční doby, když měsíc se do středu oblohy vyhoupne, je plna stříbrného světla, zázračný skleněný vrch pohádek českých. Za podzimních mlh, když mlhy ty po polích se válí a lesy až k nejvyšším snětím dusivým kouřem naplňují, je skála klidně jasná jako tvář zkušeného starce, jenž přestál již příliš mnoho zkoušek, než aby ho zachnuřila lehká nepohoda několika dnů.

  • Hudlická skála
  • Hudlická skála a Velíz
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála, severní část
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlice
  • Hudlická skála
  • Hudlice
  • Hudlická skála
  • Hudlice
  • Hudlická skála
  • Hudlice
  • od Svaté
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála (1)
  • Hudlická skála
  • pohled na Krušnou horu
  • Hudlická skála
  • pohled na Velíz (vlevo) a Krušnou horu
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála a ocúny
  • Hudlická skála
  • studánka pod Hudlickou skálou
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála, místní infocedule
  • Hudlická skála
  • nekrasová jeskyně (2)
  • Hudlická skála
  • nekrasová jeskyně
  • Hudlická skála
  • nekrasová jeskyně
  • Hudlická skála
  • nekrasová jeskyně

(1) stálá expozice berounského muzea, omluvte prosím zhoršenou kvalitu snímku
(2) V kamýku z šedého až tmavě šedého buližníku na jihozápadním okraji obce Hudlice jsou vyvinuty dvě drobné jeskyně. Masiv skály je protažen ve směru JJZ-SSV a výrazně vyčnívá (až o 40 m) nad okolní denudační plošinu z proterozoických břidlic. První jeskyně (s pannou) délky 10,5 metrů leží na úpatí nejjižnějšího útesu. Otevřená puklina šíře 0,6-0,7 metrů vede úzkými průlezy až do koncové kruhové prostory výšky 1,5 m a šířky 2 metry. V jejím středu je plochý balvan (kamenný stůl), který dal zřejmě vznik pověsti O panně košili šijící. Do cca. 8 vysokého abri sz. od vrcholu skály se vstupuje krátkou skalní roklí. Jeho vodorovné dno, kryté hrubým štěrkem, bylo nejspíše uměle opraveno. Šířka vchodu je cca. 4,6 metrů, délka prostoru pod převisem je 5,3 metru (HROMAS, Jaroslav et al. Jeskyně, 2009).

Svatá

Na Loužku před Pěšinami v hudlickém revíru stojí pískovcový jehlan z roku 1865, na němž je umístěna tabulka s nápisem: „Upomínka na Václava Hejna, lesního příručího, jenž konaje věrně a neohroženě povinnost svou, padl rukou vraha dne 13. září 1814 v 28. roce svého věku“. Lesního příručího zastřelil pytlák Průša ze Svaté. Jméno na pomníku je ale zkomolené. Ve skutečnosti se lesní příručí jmenoval Václav Hain a byl synem fořta Vojtěcha Haina z Míčů.

  • Svatá
  • Svatá
  • Svatá
  • Svatá (1)
  • Svatá
  • Svatá
  • Svatá
  • Svatá (2)
  • Svatá
  • Svatá
  • Svatá
  • Svatá
  • Svatá
  • Plešivec ze Svaté
  • Svatá
  • Heyn - pomníček
  • Svatá
  • Heyn - pomníček
  • Svatá
  • Heyn - pomníček
  • Svatá
  • Heyn - pomníček
  • Svatá
  • Heyn - pomníček (3)
  • Svatá
  • Hudlice ze Svaté
  • Svatá
  • Hudlice ze Svaté

(1) vila starosty Čs. obce Sokolské Judr. Josefa Scheinera.
(2) Svatá u Zdic, rok pravděpodobně 1931, na známce Masaryk, nákladem Antonína Šindlera, obchodníka ve Skryjích.
(3) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929

Svatá, Král

V hudlickém polesí bylo mnoho hraničních stromů - dubů, přičemž ten nejmohutnější slul Velký král - odtud název samoty U krále a druhý opodál stojící a poněkud menší se jmenoval Malý král. Ostatní hraniční duby proti selským pozemkům byly lidově nazývány Maršály. Podobných starých hraničních dubů muselo býti všude jinde dostatek, padly vesměs po roce 1810 při novém ohraničování panského majetku. Oproti tomuto pojetí je v Kafkově průvodci Brdy a Podbrdí uvedeno, že jméno na Králi je odvozeno od blízké studánky krále Václava.

  • myslivna Král
  • myslivna Král (1)
  • historická myslivna Král
  • historická myslivna Král
  • bývalý lom Johana
  • bývalý lom Johanka (2)
  • bývalý lom Johana
  • bývalý lom Johanka (2)

(1) Pamětní deska na sokolstvo, hájovna v roce 2010 mohutně upgradována. V myslivně Král u obce Svatá se potkali Fugner a Tyrš, kde spolu mezi roky 1860-1861 vymysleli ideu Sokola (silně zjednodušuji).
(2) Lom Johanka v úzkém lesním hřbetu západně obce se provozoval od roku 1920. Těžil se buližník a buližníková břidlice, používal se jako štěrk pro lesní cesty a lomový stavební kámen. Lom byl stěnový, od silnice několik odlomů, největší délky 28 metrů a výšky 7 metrů - dnes v terénu skoro není vidět (Vachtl, Soupis lomů okresu Beroun).

Děravá skalka

  • Děravá skalka
  • Děravá skalka
  • Děravá skalka
  • Děravá skalka
  • Děravá skalka
  • Děravá skalka
  • Děravá skalka
  • Děravá skalka
  • Děravá skalka
  • Děravá skalka
  • Děravá skalka
  • tektonické zrcadlo?
  • Děravá skalka
  • tektonické zrcadlo?
  • Děravá skalka
  • Děravá skalka

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: