pokus

Jezírko

Tato kapitola se věnuje převážně Jezírku nad Halounami. Doplňkově mám i nějaké věci ze Svinař. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Jezírko

Lom v Letovské skále, opuštěný na konci 19. století, dal vzniknout kotlině s jezírkem. Na toto místo se kladou počátky brdského skautingu a trampingu. Vznikla zde trampská osada El Paso. Na ní lze studovat sukcesní pochody u milovníků přírody: 1.skaut 2. divoký skaut 3. tramp campový 4. tramp dřevěno-chatkový 5. chatař betono-haciendový svůj "majetek" oplocující (co kdyby si dřívější stadia milovníků přírody chtěla Jezírko troufale prohlídnout?)
Dějiny osady, na vyvážení mého ostrovtipu, poslal Krtek z El Pasa: redakčně kráceno: Toto místo bylo do roku 1921 obecní lom (majetek obce Lety). V roce 1921 se po odstřelu skály objevila voda a zatopila lom. Kolem roku 1923 toto místo objevili tři osadníci z osady Westend – Údolí hadrů (Hatě). Byli to – Klein zvaný Hezoun,Nanuk (civilní jméno neznám a nějaký Tuček). Ti si zde pronajali starou boudu na nářadí, kterou zde měli lamači kamene. Kolem roku 1924 zde postavili první boudu EL PASO. Postavili ji na jediném možném,trochu rovném a přístupném místě. Vše co je kolem, srovnaný terén, hlína, stromy, udělali další osadníci,kteří se stali členy osady. Průběžně jich tady bylo v době krize tak 8-10. Skládali kameny a každou sobotu nosili v uhlířských putnách z Haloun od hospody „U zrzavého paviána“ hlínu kterou jim zde hospodský připravil. A ještě k tomu Bobovi Hurikánovi - v těch dějinách trampingu je dost nepřesností. Například udává, že El Paso je z roku 1927 ale velice jednodušše dokážu,že se pletl. První oficiální smlouva je z roku 1925 z 8.8.Mám na boudě kopii originálu. A v časopisu Brdská vločka udává Marko Čermák, že má nejstarší boudu na Brdech, udává (na co má první doklad) rok 1926.Tak jsem mu dokázal že El Paso je starší. Dál Krtek popisuje, kolik úsilí stojí chataře udržovat pořádek a čistit jezírko.

  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko
  • cizím vstup zakázán!
  • Jezírko
  • ...protože je to tu naše!
  • kamenná hradba, Jezírko
  • kamenná hradba (1)
  • kamenná hradba Jezírko
  • kamenná hradba (1)
  • pomníček
  • pomníček u Jezírka (2)
  • pomníček
  • pomníček u Jezírka (2)
  • pomníček
  • Jan Maršálek
  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko
  • 1924: El Paso
  • Jezírko
  • 1934-35: El Paso
  • Jezírko
  • El Paso
  • Jezírko
  • 1934-35:El Paso
  • Jezírko
  • El Paso
  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko
  • hřbítek u hraniční zdi
  • Jezírko
  • hřbítek u hraniční zdi (3)
  • Jezírko
  • novodobý pomníček na hřbítku u hraniční zdi

(1) Kamenná hradba vyznačuje hranici mezi dvěma posledními majiteli této části Brd. Odtud k Berounce se svažují lesy zvané řevnické, v jejichž správě se od středověku vystřídal pražský svatojiřský klášter, zbraslavský klášter a dobřichovičtí křižovníci. Opačná strana hranice na Babce patřila k Mníšku. Do roku 1764 až do těchto míst zasahovalo rozsáhlé dobříšské panství (volně podle Čáky).
(2) Pomníček, který stojí nad jezírkem, připomíná tragickou událost z roku 1918, kdy při honu byl neštastně zraněn hajný Jan Maršálek z Let.
(3) omezený výhled na vrchol Babky ze hřbítku vedoucího od Jezírka (hraniční zeď)

Jezírko, dronem

  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko
  • Jezírko od Pišťáku
  • výhled směr Pišťák
  • výhled směr Pišťák
  • Jezírko, výhled směr Pišťák
  • výhled směr Pišťák
  • Jezírko, výhled směr Pišťák
  • výhled směr Výskoky
  • Jezírko
  • směr Skalka
  • Jezírko
  • směr Rochoty

Čertova putna

Nad Nezabudickým (Moklickým) potokem naproti hradišti na Pišťáku se tyčí osamělé skalisko Čertova putna, tak praví v roce 2011 vydaná kniha Otomara Dvořáka.Jinou skálu jsem v tomto bodě nezastihnul.

  • Čertova putna
  • Čertova putna
  • Čertova putna
  • Čertova putna

Svinaře

V zakládací listině Vyšehradské kapituly z roku 1088 se objevují dva názvy obcí z Podbrdska - Svinaře a Suchomasty, které král Vratislav II. kapitule daroval. Název Svinaře znamená ves svinařů, tedy obchodníků nebo pasáků sviní. (Václav Babička, Původ místních jmen na Podbrdsku, Minulostí Berounska 17)

  • Svinaře
  • Svinaře, zámek
  • Svinaře
  • Svinaře, zámecká zahrada
  • Svinaře
  • socha u zámku
  • Svinaře
  • Svinaře
  • Svinaře
  • Svinaře (1)
  • Svinaře
  • Svinaře (1)

(1) U pramene zvaného Kyselka stávala kaplička a kolem roku 1840 vznikla vedle kapličky dřevěná lázeňská budova a pramen byl jímán do studny k pití a do dvou bazénů ke koupání. Jde o železito-siřičitý pramen s přítomností kyseliny fosforečné a lithiových solí. Původní vývěr byl ve výklenku pod kaplí z odvrácené strany od dnešní silnice. Dnes zde žádný pramen nenajdeme, pouze mokřinu a propust pod silnicí s občasnou vodotečí nevalné kvality, rozhodně nepít.

Halouny

Nejmladší obcí na Podbrdsku jsou Halouny, které byly založeny až na počátku 19. století na místě panského dvora a hostince. Původně se tato ves jmenovala Haloun, což bylo příjmení tamnějšího usedlíka. Příjmení Haloun patří do rodiny příjmení, jako jsou Hála, Hálek, Halík, Halousek, Haleš a další, jež všechna pocházejí z osobního jména Havel. Jméno Haloun přešlo časem do plurálu Halouny, což byl celkem obvyklý postup. Oproti tomu V. Šmilauer uvažuje u Haloun o pojmenování dle ptáka, konkrétně vrány (v bulharštině se vyskytuje slovo haloun ve významu vrána). (Václav Babička, Původ místních jmen na Podbrdsku, Minulostí Berounska 17)

  • Halouny
  • Halouny (1)
  • Halouny
  • Halouny (2)
  • Halouny
  • Halouny (3)
  • socha pod Halouny
  • sv. Izidor (4)
  • socha pod Halouny - sv. Izidor
  • sv. Izidor
  • socha pod Halouny - sv. Izidor
  • sv. Izidor
  • socha pod Halouny - sv. Izidor
  • sv. Izidor
  • cesta z Haloun k Jezírku
  • cesta z Haloun k Jezírku
  • Halounský potok
  • Halounský potok, zádržná přehrada

(1) Chalupa čís. 18. Střecha došková, štít dřevěný ze šikmě sestavených prken složený, spodek dřevěný, obílený. Rok 1921. Národní muzeum - Historické muzeum
(2) Krb s pecí v chalupě čís. 18. Rok 1921. Národní muzeum - Historické muzeum
(3) Chalupa čís. 14; pohled na štítovou část chalupy (stodoly). Štít stodoly z latí zhotoven již opletený proutěným pletivem, hlína mazanice s řezankou smíchaná, z části odpadla. Rok 1921. Národní muzeum - Historické muzeum
(4) sv. Isidor, za určení díky M. Pavlíčkovi

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: