Jindřichova skála

Tato kapitola se věnuje Jindřichově skále, kótě Krkavčina a nádrži pod ní (Velký valdecký rybník, Pod Valdekem) a lokalitě Na Hlíně. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Jindřichova skála

Přes údolí Červeného potoka nalezneme Jindřichovu skálu, s pěkným výhledem na Valdek.

(1) daroval Čeněk
(2) suť jižněji

Jindřichova skála, výhledy

Původní jméno bylo pravděpodobně Vísecká skála. Roku 1910 ji nechal ředitel hořovického velkostatku Liebus upravit pro romantické vycházky, včetně instalace secesního litinového zábradlí, odlitého v komárovských železárnách. Skálu přejmenoval podle jednoho z pěti knížecích synů Jindřichovi. (volně podle O. Dvořáka: Pustinami středních Brd)

Jindřichova skála, Čákův dub

Dub s průstřelem, namalovaný ve slavné brdské knize Střední Brdy od Jana Čáky.

(1) daroval Čeněk

Jindřichova skála, lišejníky

Krkavčina

Skalní hřeben Krkavčiny je tvořen tzv. chumavskými slepenci a nachází se nedaleko Velkého rybníka, který nadržuje vody Červeného potoka nedaleko nad zříceninou hradu Valdeka.

(1) Malou pseudokrasovou jeskyni tvoří poměrně rozměrná dutina za mohutným odsedlým skalním blokem. Dutina je otevřena na den kromě nápadného vstupního portálu ještě dvěma menšími, těsně průleznými otvory. Celková délka všech prostor je zhruba 10 m, převýšení dosahuje 5 m. Geneticky se jedná o klasickou členitou rozsedlinovou jeskyni za posunutým a pokleslým skalním blokem. Celý hřeben Krkavčin je silně narušen nejrůznějšími pohyby skalních bloků a můžeme zde nalézt několik skalních oken pod zaklíněnými balvany a řadu menších dutin různé geneze (Podle článku Nekrasové jeskyně ve slepencích brdského kambria (sborník Český kras XXXVIII)).
(2) uhlířský plac (místo, kde dříve uhlíři pálili dřevěné uhlí v milíři)
(3) Z horní hrany lomu U hlíny je vidět kousek dopadovky na Toku a Krkavčina (vpravo).

Valdecký rybník a Červený potok

V 19. století bylo okolí Valdeckého rybníku parkově upraveno, říkalo se mu Valdecké jezírko a směřovali k němu první turisté. Rybník zde ale býval možná už od středověku, určitě pak v 18. století, kdy se nazýval Velký Valdecký rybník.

Červený potok teče územím, jehož horniny obsahují sloučeniny železa, které potok zbarvují do červeného odstínu.

(1) daroval Čeněk
(2) Jezírko pod hradem Valdekem, Turistika Hořovicka a Berounska, 1931
(3) Hráz Malého valdeckého rybníka se protrhla roku 1872 při katastrofické povodni, která mj. napáchala škody všude na podbrdsku a křivoklátsku. Protržena byla i hráz Velkého rybníka, ta ale byla opravena.

Na Hlíně

Zděná hájovna Na hlíně byla postavena v roce 1930.

(1) Plukovníka ve výslužbě Jan Bartoně zastihla mrtvice při čekané na jelena. Na jeho počest byl na místě postaven slepencový pomníček a v železárnách Komárov byla ulita kovová deska se jménem a daty a také křížek. (podle A. Roháčka)
(2) Z horní hrany lomu je vidět kousek dopadovky na Toku.
(3) Dům přírody Tři trubky.

Komentáře (připomínky čtenářů):