Karlov a Leontýnský zámek

Tato kapitola se věnuje okolí osady Karlov a Leontýnskému zámečku. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Karlov

V roce 1779 byl z popudu knížete Karla Egona I. z Furstenberka založen hospodářský dvůr Karlov. Stalo se tak poté, kdy byly okolní lesy postiženy velkými polomy a majitel panství rozhodl, že už lesní porosty nebudou obnoveny a půda bude využita k polnímu hospodaření. Jednalo se asi o 750 ha půdy. Podle popisu z roku 1785 pozůstával dvůr Karlov z ovčína, sýpky, draslovny a malého rybníčku na potočišti jednoho z přítoků Habrového potoka. Původně dřevěné stavby byly postupně nahrazovány zděnými. V roce 1815 zde byl postaven nový klenutý ovčín pro 600 ovcí, o dva roky později nové stodoly a stáje pro dobytek. Kdesi jsem slyšel že Furstenberkové byli jednou z první obětí globalizace, jejich zdatnému podnikání s ovcemi na křivoklátsku konkuroval levnější import z Austrálie. Nedaleko dvora byla v roce 1844 postavena kovárna, podle ploché střechy se jí začalo říkat Placanda. V roce 1845 byl postaven první obytný objekt přímo ve dvoře a v letech 1872-74 byl postaven lihovar. Další obytné domy byly postaveny v letech 1884 a 1891.

(1) Karlov fotografovaný z kóty 529 (U Lednice), na obzoru vpravo je patrný brdský Plešivec, vlevo potom Písky s radarem.
(2) Karlov zachycený na mapě stabilního katastru, zdroj: https://archivnimapy.cuzk.cz/
(3) Karlov a Obora - situační plán pozemků 400 sáhů = 145 mm, 90x62 cm, zdroj SOA Praha (výřez Karlov)
(4) Hydrotermálně přeměněný porfyr, svrchní kabrium, Karlov. Muzeum Skryje.
(5) Tufit, svrchní kambrium, Karlov. Muzeum Skryje.

Leontýnský zámeček

Na místě dvora zvaného Obora nechal Karel Egon Fürstenberk v roce 1820 postavit lovecký klasicistní zámek. V letech 1893 – 1894 přestavěn ve stylu romantické anglické novogotiky. U zámku stojí kaple z roku 1866 s obrazem sv. Václava od J. Kroupy. Dnes nepřístupný - ústav sociální péče.

(1) Věnoval Petr Trousil
(2) fotografie z archivu rodiny Machových (turisté TJ Lokomotiva Ostrava), rok 1985
(3) Karlov a Obora - situační plán pozemků 400 sáhů = 145 mm, 90x62 cm, zdroj SOA Praha (výřez Obora-dnes je to Leontýnský zámeček)

Lednice

U Lednice - zbytky skutečné novověké lednice. Byla to lednice přírodní, na uchovávání potravin, které bývaly budovány buď ve svahu, nebo pod úrovní terénu. Led se nakopal nebo nařezal v zimě z blízkého zamrznutého rybníku a v podzemních prostorách vydržel až do další zimy. Jako izolace se používala např. sláma.

(1) Věnoval Petr Trousil.

Leontýnka

Leontýnka: Zajímavým objektem je dvoupatrová kaplicka, která se nachází u Leontýna, na križovatce silnic z Nižbora do Roztok a Kublova. Tato stavba vznikla roku 1893 na zakázku pánu z Fürstenberka a mela predstavovat nejvyšší bod v okolí Leontýna a zároven sloužit jako rozhledna. (Diplomová práce Kulturní krajina a drobné památky na Krivoklátsku - Karolina Wencelová)

Hrobce

(1) Výhled z kóty 529 (U Lednice) na údolí Berounky zhruba přes Leontýnský zámek (který je schován v zeleni)
(2) Výhled z kóty 529 (U Lednice) směr Nový Jáchymov
(3) Výhled z kóty 529 (U Lednice) na Krušnou horu
(4) Obval bývalého rozsáhlého stěnového lomu JJV od Karlovy Vsi. Těžil křemenný porfyr křivoklátsko-rokycanského pásma na kamenivo (Čsl.st.lesy). Obval tvoří materiál skrývky a odpadu po těžbě částečně při příjezdu do lomu, zčásti i uvnitř lomu. Vznik po roce 1945, stavební kámen (Geofond).
Podle Vachtlova Soupisu lomů politického okresu Rakovník šlo o lom Státních lesů a statků (lesní úřad Buková), nájemce Správa okresních silnic v Rakovníku. Těžil se felsitický porfyr, kambrického stáří (křivoklátsko-rokycanské pásmo). Barva bělošedá, nažloutlá, načervenalá až nafialovělá. Používal se jako štět, štěrk, a drť, lomový stavební kámen, vhodný do betonu. Těžba probíhá ručně, instaluje se čelisťový drtič 400 mm (soupis lomů vychází roku 1947), kompresor s 1 vrt. kladivem. Otevřen byl roku 1940, 18 dělníků a dozorce.
(5) Ryolit, stáří 500-485 milionů let, období paleozoikum (prvohory), kambrium. Suchozemská vulkanická činnost na konci kambria vytvořila mimo jiné i sopečné horniny s velkým obsahem křemene – ryolity. Používaly se jako stavební kámen a pro výrobu drceného kameniva. Lom Zadní Hrobce u Karlovy Vsi. Exponát Domu přírody u Koněpruských jeskyň.

Špička

(1) rozhledna Máminka červenou šipkou

Hořejší rybník

Hořejší rybník na Karlovském potoce katastrálně ještě spadá pod Roztoky, jeho blízcí sousedé na Habrovém potoce (Prostřední a Monstranský rybník) jsou už na katastru novojáchymovském.

Komentáře (připomínky čtenářů):