Karlova Ves

Tato kapitola je věnována okolí Karlovy Vsi - Emilovna, Vysoký Tok, Beraník, Tři prameny, Klucná.

Karlova Ves

Karlova ves (Karloves) – nejmladší osada na křivoklátsku založená 1826, usazení dělníků blízkého dvora Karlova, jakož i švábských kolonistů, povolaných sem k zavedení plavení dříví z blízkých lesů Úpořským potokem do Berounky a k vybudování potřebných k tomu nádrží a jiných vodních staveb (volně podle A. Nechleba: Příspěvky k sociologii křivoklátského venkova).

(1) Kolem roku 1932 byla postavena pro Ladislava Františka Dvořáka (agrárník, organizátor zemědělského družstevnictví a později guvernér Národní banky československé) honosná vila - zámeček s neoklasicistním průčelím.
(2) křížek v údolí Klučné pod Karlovou vsí
(3) Na místě mordu cvočkaře Dandy byla mezi Bránovem a Karlovou vsí cvočkaři Dandovi vyvěšena dřevěná malovaná pamětní cedule (2007) - zdroj https://www.admiralgrog.cz. Cvočkař Danda byl obchodníkem s železářským zbožím. Pocházel z Bavorska a živil se tím, že nakupoval od kovářů (cvočkařů) na podbrdsku ručně kované hřebíky a rozvážel je po berounsku, zbirožsku, rakovnicku a žatecku, někdy i do Prahy a Bavorska. Roku 1753 byl nalezen mrtvý a oloupený, s tělem posetým bodnými ranami. Ležel v místech, kde cesta začínala klesat do údolí Klucné, jen kousek za odbočkou na Branov. Karlova Ves tehdy ještě neexistovala, takže ke zločinu došlo na velmi opuštěném místě v lesích. Vrahy, nazývanými hyeny v lidské kůži, byli dva bratři Staňkové z Branova. Procesí na Svatou horu se každoročně u obrázku na místě vraždy modlila za Dandovu duši. Roku 1843 poutníci již zašlý obrázek obnovili a roku 1881 jej nechal princ Emil Furstenberk znovu namalovat. Po roce 1922 na místě zůstal již jen poškozený rámeček (volně podle O. Dvořáka: Křivoklátským královským hvozdem).

Vysoký Tok

Přírodní rezervace bylo vyhlášena pro ochranu vrcholových pleší a území, které bylo modelováno pleistocenními kryogenními pochody. Můžeme zde nalézt mrazové sruby a skalní sutě doplněné zajímavou faunou a flórou.

(1) skalka na kótě 473 m.n.m. nad Klučnou, vlastní vrchol Nízkého Toku (495 m.n.m.) je východněji

Emilovna

Emilovna (Emilova bouda) byla postavena pro prince Emila z Furstenberku, podle něho nese také jméno které se zachovalo dodneška.

(1) U tří koulí - původní památné koule někdo šlohnul, takže lesníci vyrobili jejich repliky, a to z betonu. Podle pověstí jde o dělové koule z třicetileté války, kdy Švédové prohráli bitvu u Broum (1639). Tvar koulí (ať už jakéhokoliv původu) byl každopádně upraven na příkaz prince Emila Furstenberka. Na každém z původních balvanů prý bylo vytesáno výrazné písmeno B. Podle jiných svědectví se zde nacházely tři velké oblé kameny z hrubozrného pískovce.
(2) U Emilovny je ohrádka s vysazeným " památným dubem zimním " a kámen s cedulí o založení Lesnického parku Křivoklátsko.
(3) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.
(4) Zde by člověk už Emilovnu nepoznal, musí být opravdu hodně stará fotografie (bohužel bez datace). Ve štítu je napsáno - Emilshütte. Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.
(5) Fond - Inspekce státních lesů Křivoklát, SOA Praha.
(6) Věnovala Zdena Bradnová.
(7) V sedmdesátých letech 20. století hrozila realizace projektu vybudování údolní nádrže na řece Berounce a současně přečerpávající horní nádrže, která by zasáhla až do prostoru Emilovny. Měla sloužit pro vyrovnávání výkonu atomové elektrárny Temelín. Projekt se neuskutečnil, zůstaly po něm jen průzkumné geologické vrty. Jeden z nich navrtal artézský pramen, ze kterého stále ještě vytéká voda.

Skočová

Opuštěná pískovna v reliktu neogenních říčních sedimentů s pokryvem navátých sedimentů s přímesí svahovin. Významná lokalita kuňky žlutobřiché.

(1) Rekultivace areálu bývalého podniku na výrobu dřevěného uhlí Druchema.

Tři prameny

Valach

Bezejmenná kóta (na lesnických mapách uvedena jako Valach) cca. 510 m.n.m. severně od Karlovy Vsi, od ní je vidět jako hřebínek s plešemi. Tedy, pleše to asi nejsou, spíš lišejníkové skalky, úplná lišejníková poušť. Z vrcholu pěkný výhled na Nezabudické skály a Křivoklát, utopený o 230 metrů níže. Od Branovských Vrat příkrý sráz a zajímavé skalky.

Beraník

(1) V pozadí Roztoky
(2) Rokle (obtížně schůdná) mezi Beraníkem a kótou 507, která ústí poblíž Tří pramenů.

Komentáře (připomínky čtenářů):