Karlova Ves

Tato kapitola je věnována okolí Karlovy Vsi - Emilovna, Vysoký Tok, Beraník, Tři prameny, Klucná.

Karlova Ves

Karlova ves (Karloves) – nejmladší osada na křivoklátsku založená 1826, usazení dělníků blízkého dvora Karlova, jakož i švábských kolonistů, povolaných sem k zavedení plavení dříví z blízkých lesů Úpořským potokem do Berounky a k vybudování potřebných k tomu nádrží a jiných vodních staveb (volně podle A. Nechleba: Příspěvky k sociologii křivoklátského venkova).

(1) Kolem roku 1932 byla postavena pro Ladislava Františka Dvořáka (agrárník, organizátor zemědělského družstevnictví a později guvernér Národní banky československé) honosná vila - zámeček s neoklasicistním průčelím.
(2) křížek v údolí Klučné pod Karlovou vsí
(3) Na místě mordu cvočkaře Dandy byla mezi Bránovem a Karlovou vsí cvočkaři Dandovi vyvěšena dřevěná malovaná pamětní cedule (2007) - zdroj https://www.admiralgrog.cz. Cvočkař Danda byl obchodníkem s železářským zbožím. Pocházel z Bavorska a živil se tím, že nakupoval od kovářů (cvočkařů) na podbrdsku ručně kované hřebíky a rozvážel je po berounsku, zbirožsku, rakovnicku a žatecku, někdy i do Prahy a Bavorska. Roku 1753 byl nalezen mrtvý a oloupený, s tělem posetým bodnými ranami. Ležel v místech, kde cesta začínala klesat do údolí Klucné, jen kousek za odbočkou na Branov. Karlova Ves tehdy ještě neexistovala, takže ke zločinu došlo na velmi opuštěném místě v lesích. Vrahy, nazývanými hyeny v lidské kůži, byli dva bratři Staňkové z Branova. Procesí na Svatou horu se každoročně u obrázku na místě vraždy modlila za Dandovu duši. Roku 1843 poutníci již zašlý obrázek obnovili a roku 1881 jej nechal princ Emil Furstenberk znovu namalovat. Po roce 1922 na místě zůstal již jen poškozený rámeček (volně podle O. Dvořáka: Křivoklátským královským hvozdem).

Vysoký Tok

Přírodní rezervace bylo vyhlášena pro ochranu vrcholových pleší a území, které bylo modelováno pleistocenními kryogenními pochody. Můžeme zde nalézt mrazové sruby a skalní sutě doplněné zajímavou faunou a flórou.

(1) skalka na kótě 473 m.n.m. nad Klučnou, vlastní vrchol Nízkého Toku (495 m.n.m.) je východněji

Emilovna

Emilovna (Emilova bouda) byla postavena pro prince Emila z Furstenberku, podle něho nese také jméno které se zachovalo dodneška.

(1) U tří koulí - původní památné koule někdo šlohnul, takže lesníci vyrobili jejich repliky, a to z betonu. Podle pověstí jde o dělové koule z třicetileté války, kdy Švédové prohráli bitvu u Broum (1639). Tvar koulí (ať už jakéhokoliv původu) byl každopádně upraven na příkaz prince Emila Furstenberka. Na každém z původních balvanů prý bylo vytesáno výrazné písmeno B. Podle jiných svědectví se zde nacházely tři velké oblé kameny z hrubozrného pískovce.
(2) U Emilovny je ohrádka s vysazeným " památným dubem zimním " a kámen s cedulí o založení Lesnického parku Křivoklátsko.
(3) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.
(4) Zde by člověk už Emilovnu nepoznal, musí být opravdu hodně stará fotografie (bohužel bez datace). Ve štítu je napsáno - Emilshütte. Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.
(5) Fond - Inspekce státních lesů Křivoklát, SOA Praha.
(6) Věnovala Zdena Bradnová.

Tři prameny

Beraník

(1) V pozadí Roztoky
(2) Rokle (obtížně schůdná) mezi Beraníkem a kótou 507, která ústí poblíž Tří pramenů.

Komentáře (připomínky čtenářů):