Kočka a Paterák

Tato kapitola se věnuje vrchům Kočka, Paterák, Březový vrch a rozcestí Na Rovinách. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Paterák

Kopec je nazýván Paterákem nebo i variantně Peterákem. Pro jméno Paterák by svědčil fakt, že v místě vrcholu kopce se protíná pět průseků lesní rozdělovací sítě. Název by to tedy byl hypoteticky velmi mladý, protože lesní rozdělovací síť zde navrhnul taxátor a lesmistr rožmitálských arcibiskupských lesů Karel Daniel Gangloff po roce 1860.

(1) výhledy z úbočí Pateráku (sedlo mezi Paterákem a Kočkou, místně zvané "U ležatého mezníku").
(2) výhledy ze severního úbočí Pateráku, pár desítek metrů od vrcholu Pateráku
(3) Přesně do pravých úhlů opracovaný kamenný řecký kříž (všechna ramena stejně dlouhá). V úhlech, které jsou sevřeny hlavou a rameny, kde někteří kameníci zvyšují pevnost kříže, je místo segmentu srdce. U jiných objektů v ČR nebylo zaznamenáno. Podle Čáky tady dne 5. září 1870 zastřelili pytláci lesníka Václava Gregora ze Záběhlé.
(4) Na vrcholu Pateráku stojí kámen připomínající vyměřování lesů rožmitálského panství, o čemž svědčí i vytesaný nápis Triangulační polygonální síť k lesu Rožmitál 1897.
(5) Patero průseků v detailu.
(6) Po roce 1860 byla vytyčena v rožmitálských arcibiskupských lesích nová rozdělovací síť. Navrhl ji vedoucí taxačního oddělení a pozdější lesmistr Karel Daniel Gangloff. Na většině území byla rozdělovací síť obdélníková a šachovnicově pravidelná, ale právě v okolí Pateráku a Březového vrchu se stáčela do oblouku, neboť musela reagovat na průběh hranice panství. Průseky rožmitálské (červeně) a zbirožské (modře) lesní sítě totiž na sebe vzájemně nenavazovaly. Pět průseků , které se protínaly v jednom bodě na vrcholu kopce daly Pateráku patrně jeho jméno. Podklad: mapa třetího vojenského mapování.
(7) Patník na hranici romitálského panství (300 metrů západně od kóty 798), pravděpodobně z doby Gangloffova vyměřování.

Březový vrch

(1) V dáli lze spatřit vysílač na Radči (vrch Brno).
(2) Studánka na úbočí Březového vrchu, která nádherně fungovala i v horkém a suchém létě roku 2012. Díky, rokycanští skauti!

Březový vrch, svatá Anna

(1) Dnes už polorozpadlý křížek pochází z doby snad ještě předlistopadové od Jaroslava "Kutlocha" Šlejmara?
(2) Obrázek je vyvěšen na sloupku v odlehlém místě zvaném U svaté Anny, poblíž Březového/Anenského vrchu (785 m.n.m.). Stojí na okraji paseky s částečným výhledem na brdské hřebeny. Smrčina s příměsí modřínu zde roste přímo na balvanitých svahových zvětralinách (slepence), což je živinami velmi chudý horninový podklad. Zdejší území patřilo původně k arcibiskupskému velkostatku Rožmitál, na kterém se jména svatých vyskytují ve větší míře, než na ostatních místech v Brdech (Pod ochranou svatých, VLS).

Březový vrch, Lizská bouda a Eisnerka

(1) Bouda Eisnerka vyhořela v roce 2010 a již není obnovena.

Kočka

Kočka (798m) je výrazný vrch v Brdech, který vystupuje nad Padrťskými pláněmi. Nedaleko vrcholu se dříve nacházela chata - útulna KČT, jejíž základy jsou dodnes patrné.

(1) archivní obrázek
(2) stav v roce 2013

Kočka, paleontologie

Podle vrchu Kočka je pojmenován členovec Kockurus grandis, kdy tu byly v paseckých břidlicích nalezeny jeho polokruhovitě hlavové šíty. Tento živočich obýval dna sladkých vod spolu s dvěma dalšími tvory: Kodymirus vagans (jméno na počest českého geologa Kodyma) a Vladicaris subtilis (jméno po objeviteli Vladimíru Havlíčkovi). Tito nejstarší obyvatelé Čech zde žili zhruba před 550 miliony let. Pasecké břidlice (podle obce Dominikální paseky) zde tvoří vrstvu 8-10 m mocnou, složenou z velmi jemných břidlic.

Kodymirus vagans představuje nejstarší sladkovodní fosilii nejen z Čech, ale i ze světa. V dnešním stupni poznání je fauna paseckých břidlic vůbec nejstarší známou zvířenou prostředí, které není ryze mořské - právě to je její specifikou i faktorem, který výrazně zvyšuje význam brdského spodního kambria pro geologii a paleontologii v mezinárodním měřítku.

(1) Národní muzeum
(2) Kodymirus vagans - rekonstrukce členovce paseckých břidlic ze stálé expozice Berounského muzea.
(3) Chlupáčovo muzeum
(4) Kodymirus vagans - muzeum v Rokycanech, stálá expozice
(5) Kopaná sonda v paseckých břidlicích na vrchu Kočka v Brdech, odkud pochází většina nálezů spodnokambrických členovců, stav v roce 1992, foto I . Chlupáč

Kočka, dronem

Jak by Kočce slušela rozhledna jsem zkusil ověřit letecky.

Na Rovinách

V sedle mezi vrchy Praha a Paterák v polovině 19. století stávala Wenzels Baude - Václavova bouda. Později zde byla postavena roubená hájovna a zděná hospodářská budova. Hájovna v roce 1934 vyhořela po úderu bleskem, rok poté VLS nechaly postavit novou dvojhájenku s hospodářskými budovami - jednalo se o dvě roubené kolny a stodolu. Hájovna přežila vybudování dělostřelecké střelnice, německou okupaci i rozšíření VVP v letech 1952/53. V roce 1971 byla z větší části roubená stavba rozebrána a znovu postavena v nedalekém Nepomuku. V místě, kde stávala, můžeme najít podezdívku budovy a poslední roubenou kolnu.

(1) Stará hájovna Roviny vyhořela v roce 1934 po úderu blesku.
(2) V roce 1935 byla hájovna Roviny obnovena jako roubená dvouhájovna. Vlevo za budovou jsou chlévy, v nichž se ukrývali partyzáni ze skupiny Vasila Majského. Chlévy stojí dodnes (podle T. Makaje: Střední Brdy na starých pohlednicích a fotografiích).
(3) přeneseno do Nepomuku

Komentáře (připomínky čtenářů):