pokus

Koda

Tato kapitola se věnuje Kodě, kde jedna zajímavost střídá druhou - Císařská rokle, Kodská rokle, jeskyně Martina, Tobolský vrch a Kruhový lom.

Císařská rokle

Císařská rokle je součástí národní přírodní rezervace Koda. Tudíž vstup mimo turistické cesty zakázán. Prosíme všechny ty kteří zákaz ignorují aby si při pohybu roklí počínali opatrně a pokud možno nesešlapávali hrany pěnovcových (nesprávně někdy úváděných travertinových) jezírek. Oproti Kodské rokli je zde méně rekreačních chat, které jsou soustředěny v dolní části kaňonu, který ústí u železniční trati do údolí Berounky.

Ve starším holocénu docházelo v rokli nejprve ke tmelení sutí pěnovcem (před zhruba 9000 lety), na těchto brekciích pak během klimatického optima holocénu (zejména v atlantiku) vznikly až 5 metrů mocné kaskády čistých pěnovců. Ty byly, včetně tmelených sutí, prorvány erozí během mimořádných přívalových srážkových událostí před méně než 2000 lety. Nové kaskády pěnovců potom vznikaly v těchto průrvách.

  • Císařská rokle
  • Císařská rokle (1)
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle (1)
  • Císařská rokle
  • lom v Císařské rokli (1)
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • červen 2013, po povodni
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle (2)
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • červen 2013, po povodni
  • Císařská rokle
  • červen 2013, po povodni
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • malý vodopád
  • Císařská rokle
  • detail u vodopádu
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle

(1) Těžba bloků pestrých vápenců loděnických pro kamenické účely („karlštejnský mramor“, “mramor od Korna“) opakovaně probíhala v malém lomu vysoko v pravém úbočí rokle. Tento historický lom s možností výlomu bloků až 2,5 x 1,5 x 1,5 m patří k zajímavým historickým lomům Českého krasu, kde lze dodnes sledovat jednotlivé fáze technologie vrtání a oddělování bloků. Nejstarší těžba v lomu není přesně historicky doložena, o mramoru od Karlštejna se také zmiňuje Balbín již v roce 1679 (Miscellanea historica Regni Bohemiae). Těžbu z 60. let 18. století dokládá kronika liteňské fary. Poslední dobývání, ze kterého zůstala řada opracovaných bloků rozvlečených podél spodní části rokle, proběhlo ve 20. letech 20. století firmou Kamenické závody (dříve Ing. J. Velíšek). Kámen byl použit například na rozměrné sarkofágy v Ústřední síni Národního památníku na Žižkově. ( HROMAS, Jaroslav et al. Jeskyně, 2009)
(2) Tuhle podezdívku ve středu rokle jsem vždy podezíral z pozůstatku nějaké lomařské historie. Chyba, podle trempovin jde o zbytky boudy původní T.O. Býčí oko.

Císařská rokle, Uzávěrová stěna a jeskyňky

  • Císařská rokle
  • Uzávěrová stěna
  • Císařská rokle
  • Uzávěrová stěna
  • Aragonitová jeskyně
  • Aragonitová jeskyně
  • Císařská rokle
  • Aragonitová jeskyně
  • Císařská rokle
  • Aragonitová jeskyně
  • Císařská rokle
  • Uzávěrová jeskyně
  • Císařská rokle
  • pod jeskyní v Uzávěrové stěně
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle (1)
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle (2)
  • Wabi Stárka
  • Wabi Stárka (3)

(1) plácek nad Uzávěrovou stěnou s hezkými výhledy na Císařskou rokli, na jaře pozor na koniklece
(2) výhled nacházející se nad Uzávěrovou stěnou
(3) Povídka „Tajemství Císařské rokle“ z roku 1954 je obsažena v díle „Wabiho Stárce čtyři knihy o jeskyních a jeskyňářích - WABII STARCAE DE RE SPELUNCA ET SPELUNCARES LIBRI IV.“, kterou vydala Česká speleologická společnost v roce 1986. Přinášíme pirátskou verzi povídky v PDF.

Císařská rokle, horní část svahů

  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle, dronem
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle, dronem
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle, dronem
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle, dronem
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle, dronem
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle, kavyly
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • dříny v horní části rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • ústí rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle

Císařská rokle, 3D model

  • Císařská rokle
  • 3D model (1)
  • Císařská rokle
  • 3D model (1)
  • Císařská rokle
  • 3D model okolí Srbska (2)

(1) 3D model Císařské rokle. Živý model možno stahovat zde. Jde o 3D PDFko (velikost 5 MB), které je možné prohlížet i otáčet v obyčejném Adobe Readeru.
(2) vlevo část Tomáškova lomu, Císařská rokle, Kodská rokle, dolní část modelu tvoří obec Srbsko

Pohledy na Císařskou rokli zdáli

  • Císařská rokle dronem
  • Císařská rokle dronem
  • Císařská rokle dronem
  • Císařská a Kodská dronem
  • Císařská rokle od Chlumu
  • Císařská rokle od Chlumu
  • Císařská rokle
  • Císařská rokle
  • Císařská a Kodská
  • Císařská a Kodská

Kodská rokle, horní hrany, stepi

Poloha Kody ve starosídelní nížinné oblasti zapříčinila výrazné ovlivnění květeny i vegetace lidskou činností. Les se zde zachoval jednak díky výrazně členitému terénu, člověku relativně nepřístupnému, a jednak díky mělkým půdám na skalnatém podloží, jež nebyly vhodné k zemědělskému využití. Od dob Karla IV. byl Tetínský revír, společně s revíry Zámeckým (=Karlštejnským) a Malomořinským, majetkem české koruny. Takto rozsáhlý majetek nebyl nikdy dělen do menších částí, což opět napomohlo zachování lesních porostů. V 18. století byl v Tetínském revíru nejpočetnější dřevinou dub a hned po něm borovice lesní. V polovině 18. století byla na Kodě nejspíše nejmenší zásoba dřeva. Velká část stavebního dříví byla již vytěžena a většina lesa sestávala z pařezin (dřevin obnovujících se výmladkovým způsobem a sloužících především jako palivo). Běžně se páslo v lese, kde se také hrabalo stelivo pro dobytek. Až do poloviny 19. století přetrvávala vysoká poptávka po dřevě využívaném jako palivo, tudíž se na velké ploše území hospodařilo pařezinově. V polovině 19. století byl rozsah lesní půdy v NPR Koda téměř stejný jako v současnosti, až na částečně bezlesý Korenský vrch a úplně bezlesou Císařskou rokli. (volně podle Horáčková, Tichý: Květena a vegetace NPR Koda v Českém krasu, Bohemia centralis 32)

  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • časně jarní aspekt
  • Kodská rokle
  • letní aspekt na stepi
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • infocedule (750 kB)
  • Kodská rokle
  • dronem
  • Kodská rokle
  • dronem
  • Kodská rokle
  • dronem
  • Kodská rokle
  • dronem
  • Kodská rokle
  • dronem
  • Kodská rokle
  • dronem
  • Kodská rokle
  • dronem
  • Kodská rokle
  • dronem
  • Kodská rokle
  • ústí rokle, dronem
  • Kodská rokle
  • ústí rokle, dronem
  • Kodská rokle
  • Kodská r. přes Císařskou
  • Srbsko a Kodská rokle
  • Srbsko
  • Kodská rokle
  • Koda (1)
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle

(1) pohlednice Jana Čáky

Kodská rokle, vodní živel

Kodská rokle je součástí národní přírodní rezervace Koda. Chat je tu neskutečné množství, člověk se diví že se jedná zároveň o území s velmi přísným režimem ochrany přírody. Údolím rokle vede pěšina, pěnovec vytváří tůňky v horní části údolí.

  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Koda
  • 3D model Kodské rokle
  • Kodská rokle
  • jarní aspekt (1)
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle
  • Údolí děsů
  • Kodská rokle
  • Údolí děsů
  • Kodská rokle
  • suťové polohy (2)
  • Kodská rokle
  • suťové polohy (2)
  • Kodská rokle
  • suťové polohy (2)
  • Kodská rokle
  • suťové polohy (2)
  • Kodská rokle
  • Kodská rokle

(1) Jarní aspekt v Kodské rokli - fialové a bílé dymnivky, žluté sasanky pryskyřníkovité, bílé sasanky hajní
(2) Suťové polohy tmelené pěnovcem během klimatického optima holocénu na bocích Kodské rokle - k jejich obnažení přispěla mladoholocenní eroze.

Kodská rokle, osada Koda

Když se po roce 89 obnovoval dobřichovický skaut, pamatuji si na jeden vylet na Kodu, kde na stěně u vypáleného hotelu byl vyryt text Severské modlitby.

  • Kodská rokle
  • mlýn na Kodě (1)
  • Kodská rokle
  • mlýn na Kodě (1)
  • Kodská rokle
  • Koda
  • Kodská rokle
  • Koda
  • mlýn na Kodě
  • mlýn na Kodě (2)
  • Kodská rokle
  • pramen na Kodě (3)
  • Koda
  • Koda
  • Kodská rokle
  • rozbor vody z pramene
  • Kodská rokle
  • rybníček nad mlýnem
  • Koda
  • Koda
  • Kodská rokle
  • Koda (4)
  • Kodská rokle
  • Koda (4)
  • Kodská rokle
  • Koda (4)
  • Kodská rokle
  • Koda
  • Kodská rokle
  • Koda
  • Kodská rokle
  • všude kolem dymnivky
  • Kodská rokle
  • Koda
  • Kodská rokle
  • bývalý penzion (5)
  • Kodská rokle
  • bývalý penzion (5)
  • Kodská rokle
  • bývalý penzion (5)
  • Kodská rokle
  • bývalý penzion (5)
  • Kodská rokle
  • bývalý penzion (6)
  • Kodská rokle
  • bývalý penzion (6)
  • bývalý penzion
  • demolice (7)
  • bývalý penzion
  • demolice (7)
  • bývalý penzion
  • demolice (7)
  • Kodská rokle
  • pomníček (8)

(1) Existence Kodského mlýna je doložena již před rokem 1614, ovšem stavba vypadala dost odlišně od dnešního stavu. Z původního objektu zbývá jen část zdí zabudovaných do dnešní stavby. Ta se během několika přestaveb vyvinula do dnešní podoby hlavně během 18.,19. a prvních desetiletí 20. století. Nejstarší zachované části mlýnské technologie jsou datovány k roku 1805, většina je ale mladší. Zdroj vody (Kodská vyvěračka) má průměrnou vydatnost jen zhruba 10 litrů vody za vteřinu. Na vrcholu technologického vývoje mlýna (koncem 19. století) byla voda pro mlýnské použití nadržována v mlýnské nádržce a odtud byla potom vedena úzkými vantroky na dvě velmi úzká (44 cm), ale průměrem obrovská vodní kola (horní kolo o průměru 7,5 m, dolní 8,1 m). Kola byla umístěna šikmo nad sebou v úzkém zářezu vytesaném v pěnovcích. Volně podle (Žák, Majer, Cílek) Český kras.
(2) Obrázek mlýna je přetisknut z článku Mlýn v Kodě - přírodovědné, historické a technické aspekty publikovaném v časopisu Český kras XXXIV/2008 díky laskavému svolení majitele duševních práv Muzea Českého krasu.
(3) Vyvěračka na Kodě patří k největším v Českém Krasu, má mít stabilní teplotu 10 stupňů Celsia.
(4) V roce 2010 došlo k zásadnější opravě rybníčka na Kodě, včetně opěrných zdí. Rybníček je vyčištěn, ale okolí vypadá stroze a víc "technicky".
(5) Někdy před rokem 1718 byl ve dně Kodské rokle kousek pod starým mlýnem postaven další mlýn. Po požáru počátkem 20. let byl mlýn v letech 1927-1928 přestavěn na penzion s restaurací. Po válce objekt často měnil majitele, sloužil jako rekreační středisko, a postupně chátral, za čož mohl i obtížný příjezd, který neumožňoval snadnou rekonstrukci. Objekt podruhé kompletně vyhořel 20. srpna 1990. Volně podle (Žák, Majer, Cílek) Český kras.
(6) historické pohlednice bývalého penzionu na Kodě
(7) Rok 2020 - demoluje se demolice.
(8) Na bývalé hájovně kdysi visela drsná pamětní cedule: BOHUMIL ŽÍHLA Hajný v Kodě * 12.4.1909 + 27.5.1945 Krátce po znovunabytí svobody, byl zde zavražděn opilými sovětskými vojáky při obraně své rodiny. Po uzavření cesty pro pěší byl pomníček přesunut jižněji k nově vyznačené turistické cestě.

Kodská jeskyně

Archeologický výzkum jeskyně začal počátkem 20. let 20. století J. Axamit a během následujících dvaceti let se zde vystřídala řada předních českých archeologů – J. A. Jíra, J. Petrbok, F. Prošek nebo J. Bohm. Nejstarší osídlení jeskyně spadá do středního a mladého paleolitu, nejvíce nálezů z Kody pochází z neolitu a eneolitu, konkrétně z kultury s lineární keramikou a z jordanovské kultury. Těmto obdobím patří nejen zde nalezená ohniště, tisíce keramických zlomků, kamenné a kostěné nástroje, ale i kulturní vrstva, která dokládá dlouhodobé nebo opakované osídlení. Další využití jeskyně je doloženo po dobu bronzovou, laténskou a středověk. Nálezy byly rozloženy v prostoru celé jeskyně, ale největší koncentrace artefaktů se nacházela v její vstupní části. Ve vnitřním prostoru jeskyně bylo nalezeno i několik keramických nádob, jejichž styl je pro český pravěk neobvyklý. Nejbližší analogie k nim je možné najít až na jižním okraji Alp v okolí jezera Lago di Ledro, kde je podobná keramika datována na přelom starší a střední doby bronzové. (M. Kuna: Archeologický atlas Čech)

  • Kodská jeskyně
  • Kodská jeskyně
  • Kodská jeskyně
  • Kodská jeskyně
  • Kodská jeskyně
  • Kodská jeskyně
  • Kodská jeskyně
  • nad Kodskou jeskyní
  • Kodská jeskyně
  • Kodská jeskyně (1)
  • Kodská jeskyně
  • Kodská jeskyně (2)
  • Kodská jeskyně
  • časová osa (3)

(1) nádoba kultury s lineární keramikou, publikováno v Berounsko a Hořovicko v pravěku a raném středověku - D. Stolz, V. Matoušek
(2) mikrokrystalický sintr na vápenci, Kodská jeskyně, expozice berounského muzea
(3) Přehled období, kdy bývala jeskyně obývána (a přišlo se na to), schéma podle publikace - M. Kuna: Archeologický atlas Čech

jeskyně Martina

Jako jedna z mála jeskyň Českého krasu nebyla objevena při těžbě vápence, ale průzkumem v terénu (1975). Jeskyně je tvořena dvěma paralelními větvemi, které jsou propojeny komíny, propastmi a šikmými chodbami. Celková délka podzemí je skoro 450 metrům výškové rozpětí necelých 32 metrů. Martina patří mezi 10 nejdelších jeskyní Českého krasu. Nejrozsáhlejší prostory se nacházejí ve spodním patře, patří k nim Vesmírná chodba a Obří dóm. Ve vstupních partiích jeskyně byly objeveny archeologické doklady pravěkého osídlení.

  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina (1)
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina (1)
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina (1)
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina (2)
  • jeskyně Martina
  • koralit (3)
  • jeskyně Martina
  • lůmky pod jeskyní Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina
  • jeskyně Martina, stalaktit, berounské muzeum
  • Tetínský poklad
  • Tetínský poklad (4)

(1) jeskyně Martina, stálá expozice v berounském muzeu
(2) Jeskyně Martina. Časně mesolitický sekeromlat z jeleního parohu. První a zatím jediný nález v českých zemích.
(3) polokulovité kalcitové výrůstky, tzv. korallity - jeskyně Martina, stálá expozice v berounském muzeu
(4) V lednu 2006 byl nedaleko obce Tetín v Českém krasu nalezen v keramické nádobě unikátní poklad více než 900 kusů stříbrných mincí ze 13. století. Poklad se podařilo zachránit celý. Navíc byl, jako dosud jediný na našem území, odborně vyzvednut archeology. V roce 2013 byla vystavena jeho část v rámci probíhající výstavy 20 let archeologie na berounsku a hořovicku. Průvodce popisoval, že poklad byl nalezen poblíž jeskyně Martina, dosud jsem si to nikde neověřil.

Kruhový lom a Montánka

Kruhový lom byl otevřen Pražskou železářskou společností kolem roku 1880. Vápenec byl původně dodáván pro potřeby Králodvorské cementárny a Králodvorské železárny. Poté, co Králodvorská cementárna otevřela pro svojí potřebu Císařský lom u Koněprus, byl vápenec dodáván hlavně do cukrovarů, skláren a pro chemické účely. Dnes je (aktivní) lom otevřen v pěti etážích a vápenec je využíván převážně na drcené kamenivo a pro odsiřování elektráren a tepláren.

Lidový název lomu Montánka vzniknul podle vlastníka – České Montánní společnosti. Jedná se o stěnový lom dlouhý 280 m a vysoký 25-30 m. Předmětem těžby zde byly koněpruské a slivenecké vápence, vhodné pro výrobu vápna. Těžit se začalo roku 1891, v roce 1907 byl lom opuštěn a těžba se přesunula na druhý břeh Berounky (volně podle M. Hejny: Lomy a vápenice v srdci Českého krasu).

  • Kruhový lom
  • Kruhový lom dronem (1)
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom dronem
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom dronem
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom z Chlumu
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom (2)
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom (2)
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom (2)
  • Kruhový lom
  • Kruhový lom (2)
  • Kruhový lom, Václav Špála
  • Kruhový lom (3)
  • Kruhový lom, Václav Špála
  • Kruhový lom (3)
  • komín v Montánce
  • Montánka od Alkazaru
  • komín v Montánce
  • komín v Montánce
  • propast v Montánce
  • propast v Montánce (4)
  • Montánka Devítikorunová jeskyně
  • Devítikorunová jeskyně
  • Montánka Terasová jeskyně
  • Terasová jeskyně
  • Montánka Portálová jeskyně
  • Portálová jeskyně
  • Montánka Portálová jeskyně
  • Portálová jeskyně
  • Montánka Portálová jeskyně
  • Portálová jeskyně
  • Písková jeskyně
  • Písková jeskyně
  • Písková jeskyně
  • zajímavá vrása

(1) Pohled dronem od lomu Na Chlumu směr Kruhový lom (vpravo) a Císařskou a Kodskou rokli (vlevo).
(2) Výstava 50. let vlečky Mořina - Spolek Hagen.
(3) Obrazy Václava Špály Lomy u Srbska z let 1925-1926.
(4) Propast pod komínem v Montánce vypadá pro mne jako laika velmi nebezpečně, ačkoliv denivelace je prý pouze 15 metrů.

Tobolský vrch

  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch od Strážiště
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch
  • step v létě
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch (1)
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch (2)
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch od Kody
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch od Tetína
  • Tobolský vrch
  • Tobolský vrch
  • Sisyfova propast
  • Sisyfova propast
  • Sisyfova propast
  • Sisyfova propast

(1) Jezírko mohlo vzniknout nad ucpaným krasovým závrtem, ale přijde mi to podezřelé.
(2) Na fotografii vpravo, foceno dronem od Kobyly.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Pavel  (2013-12-15 15:18:49)
Kříž nad Tomáškův lom jsem umístil 8.6.2013
Myslím, že se tam moc hodí.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: