Komorsko a V zabitém
Kapitola se věnuje okolí Komorska a údolí V zabitém, včetně kót Provazec a Holý vrch.
Komorsko a Starý vrch
-
- Komorsko
-
- Komorsko
-
- Komorsko
-
- historická mapa revíru (1)
-
- Komorsko, hájovna
-
- louka u hájovny
-
- Starý vrch
-
- vrchol, Starý vrch
-
- jedle, Starý vrch
-
- jedle, Starý vrch
-
- smrky, Starý vrch
-
- Starý vrch
-
- Starý vrch
-
- Starý vrch, směr Jince
-
- Starý vrch, směr Plešivec
(1) Revier Komorsko, zdroj: SOA Praha, archiv Hořovického velkostatku.
Na špici
-
- Na špici
-
- Na špici
-
- Na špici
-
- noha obra
-
- Na špici
-
- Na špici
-
- Na špici
V zabitém
V čase husitských válek je Podbrdsko zhruba rozděleno na katolickou stranu (Karlštejn, Plzeň) a husitskou stranu s centry v Příbrami a Březnici (v obou městech se také angažovali později jezuité). Sluší se také dodat že Příbram byla dříve majetkem pražských arcibiskupů a Arnošt z Pardubic zde postavil kamenný hrad. Když začaly husitské války, přešel pražský arcibiskup Konrád z Vechty na stranu podobojí (1421) a s ním i příbramští. V zabitém by mohlo být místem střetu husitské strany a katolické strany vedené hejtmanem měst pražských Hanušem z Kolovrat. V roce 1876 postavil Jan Zykán na místě předpokládaného bojiště pomníček s husitským kalichem, který byl i památkou na jeho zesnulého čtyřletého syna, který se zde smrtelně popálil při klukovské hře - přeskakování ohně.
-
- výhled z úbočí Holého vrchu (zleva výrazná Třemošná, uprostřed hřeben Kloučku (za ním vlevo dopadovka Toku), vpravo Jinecké hřebeny - Koníček)
-
- ústí "V zabitém"
-
- pomník "bitvy"
-
- V zabitém
-
- V zabitém
-
- V zabitém
-
- V zabitém
-
- směr Klouček
-
- směr Písky
-
- V zabitém
-
- V zabitém
-
- V zabitém
-
- pohled směr Plešivec
-
- pohled směr Klouček
-
- pohled směr Slonovec
-
- pohled směr Hořice (1)
-
- pohled směr Hluboš
(1) Velmi velmi pravděpodobně se od kopce Hořice odvozuje jméno geologické vrstvy: Holšinsko-hořické souvrství je v Brdech nejrozšířenějším členem spodního kambria, jeho mocnost silně kolísá od 300 do více než 1000 m. Vznikalo v podobných podmínkách jako souvrství sádecké, tedy v jezerech a na aluviálních plošinách říčních toků v podhůří horského pásma, některé části souvrství však mohly vznikat i v blízkosti mořského pobřeží.
Provazec a Holý vrch
-
- Holý vrch
-
- Holý vrch
-
- Holý vrch
-
- Holý vrch
-
- Holý vrch
-
- Holý vrch
-
- Revier Komorsko (1)
-
- Provazec
-
- Provazec
-
- Provazec
-
- Provazec
-
- Provazec (2)
-
- Provazec (2)
-
- Provazec (3)
-
- Provazec
-
- Provazec
-
- Provazec
-
- Provazec (4)
-
- Provazec (4)
(1) V některých lokalitách oddělovala hranice panství kamenná zeď, která zabraňovala přebíhání zvěře. Hranice panství u Holého vrchu jsou vyznačena např. v mapě hořovického panství z roku 1890 (Bestandes & Übersichts Karte der Fürstlich Hanauischen Fideicommiss Herrschaft Hořowitz 1890). Zde by mělo jít o hranici panství Hořovického a Hlubošského.
(2) Malý kousíček východně od vrcholu Provazce se od zdi odklání další zeď (křížení T) směrem zhruba na jih. Jižní zeď dle mého názoru už nejde po hranici žádného dřívějšího panství, možná šlo o oddělení běžného lesa a obory v rámci jednoho panství.
(3) Zeď je patrná i na mapě 1:10000 S 1952
(4) nádržka, pravděpodobně požární na úbočí Provazce, pomístní jméno U jelena
Komentáře (připomínky čtenářů):
|
Od: Tomáš (2014-04-02 16:19:24) Od: Jan Haken (2014-03-28 18:30:23) Od: václav komínek (2013-01-16 08:54:57) Od: iveta (2012-12-05 10:35:53) |
Stránka: 1