Komorsko a V zabitém

Kapitola se věnuje okolí Komorska a údolí V zabitém, včetně kót Provazec a Holý vrch.

Komorsko a Starý vrch

(1) Revier Komorsko, zdroj: SOA Praha, archiv Hořovického velkostatku.

Na špici

V zabitém

V čase husitských válek je Podbrdsko zhruba rozděleno na katolickou stranu (Karlštejn, Plzeň) a husitskou stranu s centry v Příbrami a Březnici (v obou městech se také angažovali později jezuité). Sluší se také dodat že Příbram byla dříve majetkem pražských arcibiskupů a Arnošt z Pardubic zde postavil kamenný hrad. Když začaly husitské války, přešel pražský arcibiskup Konrád z Vechty na stranu podobojí (1421) a s ním i příbramští. V zabitém by mohlo být místem střetu husitské strany a katolické strany vedené hejtmanem měst pražských Hanušem z Kolovrat. V roce 1876 postavil Jan Zykán na místě předpokládaného bojiště pomníček s husitským kalichem, který byl i památkou na jeho zesnulého čtyřletého syna, který se zde smrtelně popálil při klukovské hře - přeskakování ohně.

(1) zleva výrazná Třemošná, uprostřed hřeben Kloučku (za ním vlevo dopadovka Toku), vpravo Jinecké hřebeny - Koníček

Medalův mlýn

Mlýn je zobrazen na III. vojenském mapování jako Soukupův mlýn. V roce 1864 koupili manželé Soukupovi louku řečenou Na Kluzích, kde postavili mlýn o dvou kolech. Do pozemkové knihy Okresního soudu Příbram byl mlýn zapsán v roce 1867. Soukupovi měli spoustu dluhů, a tak mlýn prodali manželům Rmoutilovým. V roce 1905 byla majitelkou mlýna B. Reinerová, k roku 1910 J. Zvěřina a pak A. Medal.

(1) Kousek od mlýna se ve svahu nad silnicí nalézá paleontologická lokalita stejného jména. Zdejší oblast je budována holšinsko-hořickým souvrstvím, které tvoří význačnou jednotku spodnokambrického sledu příbramsko-jinecké pánve. Uprostřed sledu holšinsko-hořického souvrství, v němž zde převládá facie světlých hořických pískovců, vystupuje asi 10 m mocná poloha světle zelenavých paseckých břidlic, které zde ostře nasedají na podložní pískovce. Pasecké břidlice jsou vyvinuty jako velmi tence laminované jílovité a prachové břidlice, které výše nad lůmkem přecházejí do prachovců a pískovců se skluzovými texturami. Pasecké břidlice jsou pozoruhodné paleontologickými nálezy. V západní části Brd a vzácně i zde poskytly zbytky nejstarší české makrofauny. Vůdčím druhem je merostomátní členovec (hrotnatec) Kodymirus vagans, který je provázen dalšími vzácnými členovci, zbytky řas a poměrně chudým, zvláštním společenstvem mikroorganismů. Celé toto společenstvo je pozoruhodné nejen svým stářím, ale i tím, že nejspíše obývalo lagunární prostředí s brakickou vodou a jen s nepřímými mořskými vlivy. Jde o nejstarší brakickou faunu ve světovém měřítku. Zdejší nálezy jsou však ojedinělé a kvalitou i četností zaostávají za hlavní lokalitou, vrchem Kočka v centrálních Brdech.
(2) Zdroj, doplnit.

Hořice

Od kopce Hořice se odvozuje jméno geologické vrstvy: Holšinsko-hořické souvrství je v Brdech nejrozšířenějším členem spodního kambria, jeho mocnost silně kolísá od 300 do více než 1000 m. Vznikalo v podobných podmínkách jako souvrství sádecké, tedy v jezerech a na aluviálních plošinách říčních toků v podhůří horského pásma, některé části souvrství však mohly vznikat i v blízkosti mořského pobřeží.

Provazec a Holý vrch

(1) V některých lokalitách oddělovala hranice panství kamenná zeď, která zabraňovala přebíhání zvěře. Hranice panství u Holého vrchu jsou vyznačena např. v mapě hořovického panství z roku 1890 (Bestandes & Übersichts Karte der Fürstlich Hanauischen Fideicommiss Herrschaft Hořowitz 1890). Zde by mělo jít o hranici panství Hořovického a Hlubošského.
(2) Malý kousíček východně od vrcholu Provazce se od zdi odklání další zeď (křížení T) směrem zhruba na jih. Jižní zeď dle mého názoru už nejde po hranici žádného dřívějšího panství, možná šlo o oddělení běžného lesa a obory v rámci jednoho panství.
(3) Zeď je patrná i na mapě 1:10000 S 1952
(4) nádržka, pravděpodobně požární na úbočí Provazce, pomístní jméno U jelena

Komentáře (připomínky čtenářů):