Lom Kosov

Tato kapitola se věnuje především lomu Kosov, doplňkově uvádím tzv. Jírův lom na Koledníku a vodní nádrž Suchomasty. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Kosov

Lom Kosov u Berouna byl otevřen Králodvorskou cementárnou v roce 1909. Surovina byla zpočátku odvážena do cementárny koňskými povozy, ovšem už v roce 1911 byl lom spojen s cementárnou visutou nákladovou lanovkou. Původně dřevěné sloupy lanovky byly v roce 1931 nahrazeny železnými. V roce 1941 těžba v lomu utichá. Lom je v té době otevřen dvěma etážemi. V 50. letech byl od cementárny proražen kilometr douhý tunel, ve kterém byl umístěn pásový dopravník pro transport vytěžené suroviny. Lom sloužil k těžbě korekčních surovin při výrobě cementu. Laicky - koněpruský vápenec byl sám o sobě příliš čistý (kvalitní) a tak ho pro výrobu cementu bylo nutné řezat míň kvalitní surovinou.

Z geologického hlediska se jedná o významnou a vyjímečnou lokalitu silurských hornin. V celkem sedmi etážích zde vystupují kompletní sledy černých břidlic, vápnitých břidlic s konkrecemi, celé škály vápenců, dále jsou zde významně zastoupeny vulkanické horniny, především bazaltové tufy, sopečné výlevy, charakteristické sopečné pumy a tufitické vápence. V lomu Kosov vystupují především vápence a břidlice kopaninského souvrství, v nejvyšší části pak také nejmladší a nejmělčí polohy souvrství přídolského s významnými nálezy suchozemských primitivních cévnatých rostlin, tzv. psilofytů. Lom Kosov je významnou lokalitou, odkud byly popsány zuhelnatělé zbytky rostliny rodu Cooksonia, což svědčí o lokálně hojném osídlení souše primitivními rostlinami již v siluru. (exkurzní materiál - Š. Rak)

(1) Dno lomu zaplavilo jezírko, jehož hladina se nachází na úrovni prvního patra. V tomto patře jsou odkryty motolské vrstvy liteňského souvrství s množstvím graptolitů. Představují doznívající projevy tzv. anoxického eventu (spodní silur), kdy došlo k drastickému snížení biodiverzity v mořích a kdy se globálně dominujícími organismy staly mořské řasy a graptoliti.
(2) černé graptolitové břidlice. Fotografována je zvětralá suť těchto břidlic, je možné že barevné podání obrázku není věrné.
(3) diabasový popelový tufit, stálá expozice berounského muzea
(4) Dovezená asi z Králova Dvora.
(5) Jako geologický laik jsem měl dojem že vidím překocenou vrásu ve vápenci, realita je ovšem jiná - jde o tufy v podloží a diabasy v nadloží, viz. podobná fotka České geologické služby
(6) zakoupeno jako suvenýr v berounském muzeu, řez vápencem s ortocerasy
(7) vápnitá konkrece, spodní silur, st. wenlock, liteňské souvrství, lom Kosov, expozice berounského muzea. Vápnité konkrece se tvořily velmi mělce pod povrchem v nezpevněné hornině během rané diageneze, kdy docházelo v místech tvorby konkrecí ke krystalizaci minerálů z nasycených roztoků.
(8) kulovitá vápnitá konkrece ve skalní stěně (označeno šipkou)
(9) Struktura sopečné pumy svými vrstvami připomíná cibuli. Od vnitřního jádra, které tuhlo jako první, se postupně činností zvětrávání odlupují další a další vrstvy.(volně podle Š. Raka)
(10) geopark v botanické zahradě PřF UK, Albertov
(11) hlavonožcový vápenec, svrchní silur, st. ludlow, kopaninské souvrství, lom Kosov u Berouna. Masivní lavice vápenců s hlavonožci vznikaly v prostředí, kde bylo dno pánve relativně mělčí, např. na periferii vulkanických center. Expozice berounského muzea
(12) Geologický zlom je na snímku vyznačen červenou šipkou, šipka značí také míru (vzdálenost) poklesu levého bloku hornin.
(13) Na snímku je červenou čarou zvýrazněna antiklinála (tzv. hřbet) a synklinála (tzv. sedlo). A nad ní exkurzníci berounského muzea.
(14) Bývalá nákladní lanovka z Králova Dvora přes Kosov k Císařskému lomu u Koněprus (dnes Čertovy schody). Podkladem mi byly historické letecké mapy ČR (1953) na kontaminace.cenia.cz.
Lom Kosov s Královédvorskou cementárnou spojovala od roku 1911 nákladní lanová dráha. Trasu tvořily dva samostatné úseky. Hlavní trať I měla horní nakládací stanici v lomu Kosov a dolní vykládací na východním okraji cementárny v Králově Dvoře. V souvislosti s rozvojem Císařského lomu u Koněprus byla trať I prodloužena o další úsek z Koněprus do Kosova, který byl zprovozněn 1911 (1917?). Stanice Kosov byla rekonstruována z koncové na průběžnou.Před stanicí Císařský lom vcházela trať do tunelu, ve kterém se nacházela i samotná stanice. V roce 1927 byla lanovka v souvislosti s výstavbou nových provozů závodu ve spodním úseku rekonstruována. Provoz na lanové dráze byl ukončen v roce 1952, likvidována byla postupně od roku 1957 (volně podle článku M.Sýkory z Dráhy 8/2002).
(15) Základová patka stožáru nákladové lanovky? Mezi Bítovem, a Litohlavy (49°55′51.936″N, 14°3′23.179″E).
(16) Cyrtograptus lundgreni, Monograptus flemingi, Kosov, Národní muzeum (Typické graptolitové břidlice se ukládaly na dně moře v prostředí s velmi nízkou hladinou kyslíku. Proto obsahují hlavně plankton, ke kterému patřili i graptoliti. Jejich jednotlivé druhy zpravidla žily po relativně krátkou dobu a díky své četnosti a celosvětovému rozšíření se výborně hodí k porovnávání stáří vrstev)

Velký Kosov, Dlouhá hora

Podle Stabilního katastru se oblasti kolem dnešní kóty Velký Kosov říkalo Dlouhá hora. Trochu tu v místopisu tápu.

(1) Lom ve vápencích budňanských západně od Koledníku, a=ssuť z břidlic, b=vápence s Phacopss fecundus var. communis Barr., c=přechodní vrstvy, d=vrstvy s Monograptus ultimus Per. a Proetus striatus Barr., e=nadložní břidlice s Monograptus ultimus Per. (Průvodce ku geologické exkursi do okolí Berouna, Koněprus a Budňan. Odolen Kodym, 1931)
(2) Průvodce ku geologické exkursi do okolí Berouna, Koněprus a Budňan. Odolen Kodym

vodní nádrž Suchomasty

Výstavba vodní nádrže o rozloze 9,2 ha byla na Suchomastském potoce dokončena v roce 1960. Jejím účelem byla primárně kumulace vody pro případnou potřebu Králodvorských železáren.

(1) Lom Hubenov těřil diabas (modrák), silurského stáří (liteňské vrstvy), barvy zelenošedé, místy světleskvrnité, s četnými kalcitovými žilkami. Těžilo se strojně, 2 naftové motory, kompresor 6 atmosfér, 2 vrtací kladiva, čelisťový drtič (440 mm), bubnový třidič, granulátor, bunkry při štěrkovně k přímému sypání štěrku do aut. V roce 1948 bylo těženo 850 vagonů drcených kamenných hmot, mimo lomový kámen (Vachtl - Soupis lomů okresu Beroun).
(2) Křížek u Litohlav obnovil v roce 2014 Pavel Hobza (sokl kříže původní, kříž je nový).

Jírův lom na Koledníku

Lom odkrývá svrchní část kopaninského a spodní část přídolského souvrství s výborně přístupnou hranicí mezi oběma jednotkami.

Jedná se o stěnový lom dlouhý cca 140 m s výškou stěny 10 m, lom byl otevřen počátkem 20. století firmou Jíra a Dobruský. Nakládka v lomu byla prováděna ručně a koňskými povozy byl vápenec svážen do Berouna k pecím. V lomu byly těženy vápence kopaninského souvrství, ze kterých bylo páleno vápno. Nadložní horniny byly prodávány jako štěrk. Po roce 1915 se zde již pravděpodobně netěžilo (volně podle M. Hejny: Lomy a vápenice v srdci Českého krasu).

Ve II. vojenském mapování (1847) jméno Koledník nalezneme. V knížečce J. Brajerové - Tetín, Ze zasutých vzpomínek, spádové obce. jsem narazil na vysvětlení vzniku místního jména Koledník. Ještě v 19. století zde stávala jediná dřevěná chalupa, kterou zde postavil majitel tetínského panství J. Vojáček pro svého panského hlídače úrody na svých okolních polích. Při polních pracích tetínští zemědělští dělníci v poledne u chalupy obědvali, krmili a napájeli dobytek, a tak se záhy místu říkalo Poledník. Majitel tetínského panství brzy přistavěl k chalupě ještě přístřešek, v něm začal vyrábět z dřevěného popele a dalších komponent tekuté mýdlo, to v sudech rozvážel do okolních vesnic. A tak se místu začalo říkat Flusárna, nebo Vojáčkov. Časem byla výrobna přestavěna na obytné stavení, stáje pro 25 kusů hovězího dobytka a ovčín pro 200 kusů ovcí. Tetínský velkostatkář zde rovněž pěstoval ovocné stromy, zvláště švestky a ořešáky, kterým se zde, na rozdíl od jiných lokalit, neobyčejně dařilo. Každoročně poskytovaly ořešáci velkou úrodu, takže bylo o vánocích dost ořechů i pro koledníky. A toto pojmenování se ujalo a používá se dodnes.

(1) Lom JV od Jarova eβ= vrstevnaté vápence budňanské, nad nimi eβ (podtržené = břidlice nejvyšší části budňanského pásma, vrchol kopce nad lomem jest tvořen vápenci lochkovskými eγ (Průvodce ku geologické exkursi do okolí Berouna, Koněprus a Budňan. Odolen Kodym, 1931)

Komentáře (připomínky čtenářů):