pokus

Kotýz

Tato kapitola se věnuje Kotýzu (Jelínkův most, Axamitova brána) a sousednímu lomu Čertovy schody. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Kotýz

Kotýz tvoří návrší s plošinou ukloněnou k jihu, lemovanou svislými skalními stěnami do údolí Suchomastského potoka. Stěny jsou typovou lokalitou vápenců kotýských (lochkov). Na rozdíl od Zlatého koně je Kotýz, zejména díky nezájmu o kotýské vápence, přírodně a morfologicky mnohem zachovalejší. (Hromas, Jeskyně, 2009)

  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz (1)
  • Kotýz
  • Kotýz (1)
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • taková zahrádka (2)
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz (3)
  • Kotýz
  • Kotýz infocedule (800 kB)
  • Kotýz
  • Kotýz (starý nekvalitní snímek)
  • Kotýz
  • Kotýz infocedule
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz, mochny písečné
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz (4)
  • Kotýz
  • Kotýz, 1985 (5)
  • Kotýz
  • Kotýz (6)
  • Kotýz
  • Kotýz (7)
  • Kotýz
  • Kotýz, škrap

(1) tzv. sloní hlavy
(2) Nedaleko Jelínkova mostu, v místech bývalého pravěkého hradiště na Kotýzu, roste skupina několika mladých stromů jeřábu krasového (endemit Českého krasu, popsaný v roce 1984, vznikl samovolným křížením jeřábu muku a břeku). Jejich věk je asi 40 let (leták AOPK).
(3) Skály u Kozí díry nad Suchomastským potokem (Monografie Hořovicka a Berounska)
(4) Pohlednice Jana Čáky.
(5) fotografie z archivu rodiny Machových (turisté TJ Lokomotiva Ostrava), rok 1985
(6) Kotýz, Kája Saudek, (výstava Krajinou Krasu, Berounské muzeum)
(7) Skalní mosty na Kotýzu, Kája Saudek, (výstava Krajinou Krasu, Berounské muzeum)

Kotýz, hradiště

Hradišti Kotýz byl v 19. století přičítán velký historický význam. Jeho neslovansky znějící jméno budilo pozornost romanticky orientovaných badatelů a historických nadšenců, kteří jej ztotožňovali s keltskou bohyní Kotys (galskou Eponou), vyobrazovanou zpravidla na koni. Tyto domněnky zdánlivě podporoval i název celého skalního masivu Zlatý kůň. Název Kotýz však s dobou Laténskou, spojovanou s keltským etnikem, nejspíše vůbec nesouvisí – začal se používat až v 19. století a do té doby byla lokalita známa pod německým názvem Tugberg. První archeologické výzkumy na Kotýzu proběhly už ve druhé polovině 19. století a v první polovině 20. století. Stopy osídlení vrchu pocházejí z doby bronzové, doby halštatské a raného středověku (9. století). Lepšímu dochování archeologických struktur zabránila eroze vrcholové plošiny, která odnesla většinu povrchových vrstev, známy jsou tak spíše ojedinělé nálezy keramiky. Dochované opevnění nebylo dosud podrobeno archeologickému výzkumu, a proto zatím nelze určit, v jakém období byl areál ohrazen. Od 20. let minulého století zkoumali archeologové také jeskyně na skalnatých srázech Kotýzu, v nichž byly nalezeny unikátní doklady z období mladšího paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové a železné. Opevněná plocha dosahuje asi 5 ha, hradiště tedy patří spíše k menším. Dochovaná délka opevnění činí 430 m u vnějšího a 110 m u vnitřního valu. (M. Kuna: Archeologický atlas Čech)

  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz, valy
  • Kotýz
  • Kotýz, valy
  • Kotýz
  • Kotýz, valy
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz, valy
  • Kotýz
  • Kotýz, valy

Kotýz, Jelínkův most

Jelínků most je menší dvojitý skalní most, překlenující zhruba 8 m hlubokou puklinovitou prostoru s ukloněným dnem v jižní hraně Kotýzu, vzniklou na zkrasovělé mocné kalcitové žíle. Nese jméno archeologa Břetislava Jelínka.

  • Jelínkův most
  • Jelínkův most
  • Jelínkův most
  • Jelínkův most
  • Kotýz
  • u Jelínkova mostu
  • Jelínkův most
  • u Jelínkova mostu
  • Kotýz
  • Jelínkův most (1)
  • Kotýz
  • pod Jel. mostem (1)
  • Jelínkův most
  • Jelínkův most
  • Jelínkův most
  • Jelínkův most zespodu
  • Jelínkův most
  • Jelínkův most detail
  • Jelínkův most
  • Jelínkův most dronem
  • Jelínkův most
  • Jelínkův most

(1) Jelínkův most - pro malé děti na české poměry relativně nebezpečné místo

Kotýz, Děravá jeskyně

Tato významná archeologická lokalita byla zkoumána ve 20. letech 20. stol. J. Axamitem a dále v letech 1951 a 1958 F. Proškem. Nejbohatší nálezy jsou z mladšího paleolitu, kdy byla jeskyně s otvorem ve stropě po dvě období sídlištěm magdalenienských lovců. Zachovaly se stopy po zastřešení vchodu, ohniště, mnoho kamenných i kostěných nástrojů a unikátní rytiny na břidlicových destičkách (např. dokonalé zobrazení kozorožce). Nalezen byl i neolit (kultura s keramikou vypíchanou) a keramika z doby halštatské.

  • Děravá jeskyně
  • Děravá jeskyně
  • Děravá jeskyně
  • Děravá jeskyně
  • Kotýz
  • Děravá jeskyně
  • Kotýz
  • Děravá jeskyně
  • Kotýz
  • Děravá jeskyně (1)
  • Kotýz
  • Děravá jeskyně (2)

(1) Rytina kozorožce na břidlicové destičce z Děravé jeskyně je nejznámější magdalénienskou rytinou z oblasti Českého krasu (J. Hromas, Jeskyně)
(2) Expozice Domu přírody u Koněpruských jeskyň.

Axamitova brána

Axamitova brána je největší skalní brána (vznikla propadnutím stropu velké jeskyně) v Českém krasu s propasťovitou jeskyní Ve vratech, jde o významnou archeologickou lokalitu, kterou popisuje V. Krolmus v roce 1834, od té doby je nepřetržitě zkoumána. Axamitova brána je pojmenována po významném českém archeologovi Janu Axamitovi.

  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • propast za Axam. branou
  • Axamitova brána
  • propast za Axam. branou
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána (1)
  • vodník u Havlíčkova mlýna
  • vodník u Havlíčkova mlýna
  • pramen poblíž u Havlíčkova mlýna
  • pramen (2)
  • pramen poblíž u Havlíčkova mlýna
  • pramen (2)
  • pramen poblíž u Havlíčkova mlýna
  • pramen (2)

(1) Kája Saudek, Axamitova brána, (výstava Krajinou Krasu, Berounské muzeum)
(2) Pramen pod Havlíčkovým mlýnem. Na krasový pramen s pitnou vodou je vázán vznik sladkovodních vápenců-pěnovců. Tyto světlé pórovité horniny vznikají vysrážením uhličitanu vápenatého při uvolňování oxidu uhličitého z hydrogenuhličitanu vápenatého rozpuštěného ve vodě za spolupůsobení mechů a játrovek.

Čertovy schody, skály nad vápenkou

Ve starých geologických knihách před rokem 1949 jsou uváděny nádherné fotografie skal z údolí Suchomastského potoka. Nyní je k nim špatný přístup, jsou schované už za plotem areálu vápenky.

  • Kotýz
  • Kotýz (1)
  • Kotýz
  • Kotýz (2)
  • Kotýz
  • Kotýz (3)
  • Kotýz
  • skály u vápenky
  • Kotýz
  • skály u vápenky
  • Kotýz
  • skály u vápenky
  • Kotýz
  • skály u vápenky
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody

(1) Vápencové skály na jižním svahu Kotýsu. Zkrasovělé vápence lochkovské a koněpruské na jižním svahu Kotýsu, silur-devon, foto R. Hylský 1949
(2) Stráň Kotýz v údolí Suchomastského potoka. Na bási lochkovské vápence eγ, na vrcholu koněpruské vápence f. Průvodce ku geologické exkursi do okolí Berouna, Koněprus a Budňan. Odolen Kodym, 1931
(3) V údolí Suchomastského potoka, skály vápenců lochkovských v údolí Suchomastského potoka, silur, foto R. Hylský 1949

Čertovy schody

V knize "Esoterické čechy, Morav, Slezsko" od Vodkolka a Kuchaře mne zaujal následující citát: „Je zajímavé, jak se k posvátnému okruhu (Zlatý kůň) chováme dnes. Samo centrum jsme již téměř zlikvidovali. V době, která ztratila svůj posvátný rozměr, nemáme úctu k ničemu. Zlatý kůň se stal děsivým kráterem. Velkolom příznačně nazvaný Čertovy schody – že by tu ďábel skutečně stoupal vzhůru? – vše nemilosrdně ukrajuje. Temnoty se obnažují a to, co mělo být ukryto, se zjevuje. To nejsou příznivá znamení. Ale doba betonová si žádá své... “

  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • dronem od Kobyly
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Velkolom
  • Čertovy schody východ z Houbova lomu
  • Houbův lom
  • Čertovy schody východ z Houbova lomu
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody západ
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • pohled přes Koněprusy (1)
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Kotýz (vlevo) a Čertovy schody (vpravo)
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody, vápenec (2)
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody, vápenec (2)
  • Čertovy schody
  • infocedule
  • Čertovy schody
  • infocedule, velkolom
  • Čertovy schody
  • infocedule, velkolom
  • Čertovy schody
  • infocedule, velkolom
  • Čertovy schody
  • infocedule, velkolom
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom a K. jeskyně vpravo
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom, po odstřelu
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom, vrtná souprava
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom, třídička
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom východ
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom západ
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom Čertovy schody
  • koněpruský vápenec (3)
  • velkolom Čertovy schody
  • suchomastský vápenec (4)

(1) pohled přes obec Koněprusy na masiv Zlatého koně, zřetelný zlom zapříčinil bývalý Císařský lom, dnes velkolom Čertovy schody
(2) geopark v botanické zahradě PřF UK, Albertov
(3) Koněpruský vápenec, stáří 411-408 milionů let, období paleozoikum (prvohory), devon, pražské souvrství. V rámci devonských vápenců je pro průmyslové využití nejdůležitější koněpruský vápenec, který obsahuje více než 96% kalcitu a jen málo dalších příměsí. Vznikl z hrubší drtě vápnitých skeletů v mělkém vodním prostředí. Je používán pro výrobu vápna a jako chemická surovina v řadě dalších odvětví průmyslu. Velkolom Čertovy schody. Expozice Domu přírody u Koněpruských jeskyň.
(4) Suchomastský vápenec, stáří 401-393 milionů let, období paleozoikum (prvohory), devon, dalejsko-třebotovské souvrství. Suchomastské vápence jsou vrstevnaté, červené a šedé hrubě krystalické vápence vzniklé z hrubší, místy i jemnější drtě karbonátových skeletů. Menší z vystavených kamenů tvořil výplň trhliny v útesu – neptunickou žílu. Tzv. suchomastský mramor se v kamenictví používá už od 16. století. Červený lom u Suchomast a velkolom Čertovy schody. Expozice Domu přírody u Koněpruských jeskyň.

Bývalá malodráha Králův Dvůr - Beroun - Koněprusy

V roce 1896 začíná se stavbou malodráhy firma Franz Schon a synové, o dva roky později je zahájen provoz na jednokolejné 11,3 km dlouhé trati spojující lomy v Koněprusích a Tetíně s podniky v Berouně a Králově Dvoře. Pod návrším Zlatý Kůň byl navržen tunel dlouhý 246 m.Trať měla rozchod 760 mm, nejmenší poloměr oblouku 60 m, největší stoupání 30 promile.V roce 1899 byla dána do provozu odbočka k Bílému lomu (u Damilu) dlouhá 0,9 km.V roce 1903 byla před tunelem postavena odbočka k nákladišti Císařský lom, dlouhá 0,44 km.Vlivem krize ve 30. letech došlo k zastavení provozu některých lomů. V roce 1936 bylo zrušeno nákladiště Tetín a odbočka k nákladišti Kobyla. V letech 1940 - 42 byl proražen tunel do již jámového Modrého lomu na Damilu.

Ve svých počátcích využívala malodráha dvě lokomotivy, třicet vozů a o její provoz se starala četa jedenácti zaměstnanců. V roce 1939 to potom bylo dokonce 43 zaměstnanců.

Ke konci 50. let se těžba vápence přesouvala do nově založeného velkolomu Čertovy schody (VČS) a dráha KBK postupně ztrácela na významu, zvláště po otevření normálněrozchodné trati ze seřaďovacího nádraží Beroun do VČS. Poslední vlak KBK zde jel o vánocích roku 1962. (volně podle hornictvi.info)

  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K. (1)
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K. (1)
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K. (1)
  • malodráha K.B.K.
  • infocedule (1)
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • portál (2)
  • malodráha K.B.K.
  • portál (2)
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • Kosov
  • bývalá nákladní lanovka přes Kosov (3)
  • malodráha K.B.K.
  • bývalé nádraží Koněprusy
  • malodráha K.B.K.
  • část kolejiště malodráhy (4)
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K. (5)
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K. (6)

(1) Mostek v prostoru spojovacích tunelů do horních etáží dnešního lomu VČS-západ a současně nedaleko místa, kde končila jedna z větví úzkorozchodné železnice Koněprusy-Beroun-Králův Dvůr. (volně podle Žák, Majer, Cílek) Český kras.
(2) Portál bývalé dopravní štoly do Císařského lomu.
(3) S malodráhou souvisí i nákladní lanovka z Králova Dvora přes Kosov k Císařskému lomu u Koněprus (dnes Čertovy schody). Podkladem mi byly historické letecké mapy ČR (1953) na kontaminace.cenia.cz.
Lom Kosov s Královédvorskou cementárnou spojovala od roku 1911 nákladní lanová dráha. Trasu tvořily dva samostatné úseky. Hlavní trať I měla horní nakládací stanici v lomu Kosov a dolní vykládací na východním okraji cementárny v Králově Dvoře. V souvislosti s rozvojem Císařského lomu u Koněprus byla trať I prodloužena o další úsek z Koněprus do Kosova, který byl zprovozněn 1911 (1917?). Stanice Kosov byla rekonstruována z koncové na průběžnou. Před stanicí Císařský lom vcházela trať do tunelu, ve kterém se nacházela i samotná stanice. V roce 1927 byla lanovka v souvislosti s výstavbou nových provozů závodu ve spodním úseku rekonstruována. Provoz na lanové dráze byl ukončen v roce 1952, likvidována byla postupně od roku 1957 (volně podle článku M.Sýkory z Dráhy 8/2002).
(4) Tetínské muzeum.
(5) Pražec s kolejnicemi, pozůstatek po malodráze K.B.K. (Králův Dvůr - Beroun - Koněprusy), sbírka Muzea Českého krasu v Berouně
(6) Model železniční stanice Koněprusy, malodráha K.B.K. (Králův Dvůr - Beroun - Koněprusy), dnes dům č.p. 35, autorem Radim Šnábl. Parní úzkorozchodná lokomotiva řady U 37.0 s vagóny, výrobce Lokomotivfabrik Krauss Cie a pražská První českomoravská továrna na stroje dodaly k provozu na trati tři shodné lokomotivy.

Na Voskopě

  • Na Voskopě
  • Na Voskopě, od Klonku
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • jeřáb břek
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: