Lípa a Podmokly

Tato kapitola je věnována výraznému kopci Lípa a obci Podmokly, které se proslavily tzv. Podmokelským pokladem.

Lípa

Geologický podklad tvoří vyvřelé horniny křivoklátsko-rokycanského pásma svrchnokambrického stáří - dacity. Jedná se o tvrdé a pevné horniny vzdorující zvětrávání.

Vegetace je formována vrcholovým fenoménem a hluboce zaříznutým, kaňonovitým údolím Zbirožského potoka s výraznou inverzí. Oba tyto jevy vytvářejí specifické, rychle se měnící mikroklima od vrcholu na dno údolí potoka. Velmi významné je i mikroklima balvanitých sutí. (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

(1) údolí Zbirožského potoka nad Skryjskými jezírky, kopec Lípa vpravo.

Podmokly

Západně od Skryjských jezírek na hranici CHKO najdete ves Podmokly, kde byl nalezen zlatý poklad z keltských dob. Okolo Podmokel je poměrně dost křesťanských soch, jako kdyby chtěly odstínit významný nález.

(1) Hranolovou kamennou stélu nechala postavit Podmokelská Občanská beseda v roce 1898.
(2) keltské mince tzv. duhovky, ze sbírek Rokycanského muzea
(3) okraj bronzového vědra, ve kterém byl nalezen tzv. Podmokelský poklad, ze sbírek Rokycanského muzea
(4) Poklad bójských mincí z Podmokel (1771), výstava Keltové v Národním muzeu (do února 2019)
(5) keltské zlaté mince z depotu Podmokly
(6) okraj a držadlo římského bronzového vědra
(7) mince ražené z roztaveného podmokelského zlata, Karel II. Egon Furstenberg, zlatý dukát 1772

Podmokelský mlýn

(1) Fotografie z roku 1919.
(2) Pomník Františka Froňka a hrdinů protifašistického odboje. V letech 1943 a 1944 plzeňské gestapo odhalilo ilegální organizaci na Zbirožsku, v jejímž čele stál mlynář František Froněk. Na jeho počest a na počest ostatních účastníků protinacistického odboje byl za široké účasti veřejnosti dne 1976 odhalen pomník, který je umístěn u silnice nad Podmokelským mlýnem.
(3) Paleontologická lokalita Buchava zachycuje profil v sedimentech středního kambria. Jsou odsud popsány četné skupiny živočichů – ramenonožců, trilobitů a hyolitů. Vrstvy prachovců a skryjských břidlic mají SV–JZ průběh a uklání se zde k JZ pod úhlem cca 20 st. Břidlice a prachovce jsou jemné, šedozelené, deskovitě rozpadavé horniny. Výše do svahu, po silnici směrem k východu, jsou tyto mořské sedimenty středně kambrického stáří překryty suchozemskými efuzemi andezitů křivoklátsko-rokycanského pásma.

Komentáře (připomínky čtenářů):