Lípa a Podmokly

Tato kapitola je věnována výraznému kopci Lípa a obci Podmokly, které se proslavily tzv. Podmokelským pokladem. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Lípa

Geologický podklad tvoří vyvřelé horniny křivoklátsko-rokycanského pásma svrchnokambrického stáří - dacity. Jedná se o tvrdé a pevné horniny vzdorující zvětrávání.

Vegetace je formována vrcholovým fenoménem a hluboce zaříznutým, kaňonovitým údolím Zbirožského potoka s výraznou inverzí. Oba tyto jevy vytvářejí specifické, rychle se měnící mikroklima od vrcholu na dno údolí potoka. Velmi významné je i mikroklima balvanitých sutí. (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

(1) údolí Zbirožského potoka nad Skryjskými jezírky, kopec Lípa vpravo.

Zbirožský potok pod Lípou

(1) Lípa - vpravo dole.

Podmokly

Západně od Skryjských jezírek na hranici CHKO najdete ves Podmokly, kde byl nalezen zlatý poklad z keltských dob. Okolo Podmokel je poměrně dost křesťanských soch, jako kdyby chtěly odstínit významný nález.

(1) Hranolovou kamennou stélu nechala postavit Podmokelská Občanská beseda v roce 1898.
(2) keltské mince tzv. duhovky, ze sbírek Rokycanského muzea
(3) okraj bronzového vědra, ve kterém byl nalezen tzv. Podmokelský poklad, ze sbírek Rokycanského muzea
(4) Poklad bójských mincí z Podmokel (1771), výstava Keltové v Národním muzeu (do února 2019)
(5) keltské zlaté mince z depotu Podmokly
(6) okraj a držadlo římského bronzového vědra
(7) mince ražené z roztaveného podmokelského zlata, Karel II. Egon Furstenberg, zlatý dukát 1772

Podmokelský mlýn

(1) Fotografie z roku 1919.
(2) Obrázek je z článku Výlet do českého kabria, Vedou J. Kafka a dr. Jar. Perner. Vesmír, ročník 36. Článek pochází z digitální knihovny Kramerius, stahovat 1. část článku v PDF možno zde (4 MB) a 2. část zde (4 MB).
(3) Pomník Františka Froňka a hrdinů protifašistického odboje. V letech 1943 a 1944 plzeňské gestapo odhalilo ilegální organizaci na Zbirožsku, v jejímž čele stál mlynář František Froněk. Na jeho počest a na počest ostatních účastníků protinacistického odboje byl za široké účasti veřejnosti dne 1976 odhalen pomník, který je umístěn u silnice nad Podmokelským mlýnem.
(4) Paleontologická lokalita Buchava zachycuje profil v sedimentech středního kambria. Jsou odsud popsány četné skupiny živočichů – ramenonožců, trilobitů a hyolitů. Vrstvy prachovců a skryjských břidlic mají SV–JZ průběh a uklání se zde k JZ pod úhlem cca 20 st. Břidlice a prachovce jsou jemné, šedozelené, deskovitě rozpadavé horniny. Výše do svahu, po silnici směrem k východu, jsou tyto mořské sedimenty středně kambrického stáří překryty suchozemskými efuzemi andezitů křivoklátsko-rokycanského pásma.
(5) hyolit Maxilites robustus, Skryje Buchava, Národní muzeum
(6) Muzeum Skryje

Komentáře (připomínky čtenářů):