Lochovice a Neumětely

Tato kapitola se věnuje Lochovicím a Neumětelům, se slavným pomníkem Šemíka. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Lochovice

(1) historická pohlednice zapůjčena společností filokartie.com
(2) neolit 5500-4300 př. n.l., keramická nádoba kultury s vypíchanou keramikou, berounské muzeum
(3) neolit 5500-4300 př. n.l., keramická nádoba lengyelské kultury, berounské muzeum
(4) neolit 5500-4300 př. n.l., nádoba kultury s lineární keramikou, berounské muzeum
(5) Lochovice z dob první republiky,.

Neumětely, Košík

Jméno Neumětely je listinně doloženo až v roce 1331, ačkoliv již v Kosmově kronice byla zaznamenána pověst o vladykovi Horymírovi z Neumětel. Horymírova tvrz však ležela jinde než dnešní vesnice stejného jména, pravděpodobně na návrší severně od dnešních Neumětel, kde dnes stojí pomníček osovského správce Christiana Gassauera. Název Neumětely se vykládá jako posměšná přezdívka ves neumětelů, tj. lidí neumělých, lidí, kteří nic neumějí. (Václav Babička, Původ místních jmen na Podbrdsku, Minulostí Berounska 17)

Následující propagační text o obci jsem převzal ze sborníku Minulostí Berounska: Ze vzpomínek otce a babičky a nejvíce snad z vypravování starého Kubece mám dojem, že ta naše ves nemívala po okolí nejlepší jméno a dobrou pověst. Byli totiž otcové a dědečkové dnešních Neuměteláků v celém okolí vyhlášení rváči. To se ví, že ne všichni, ale takových sedm, osm siláků docela stačí, aby proslavili jméno své obce. O muzikách končilo to v Neumětelích vždy rvačkou, někdy či zpravidla rvačkou zlou, krvavou. A také jindy při obyčejném večerním sousedském sezení v hospodě vypukly často hádky a z těch už nebylo nikdy daleko do okamžiku, kdy proletěl nad stoly první půllitr. Starý oblíbený zvyk míchat do sklenice piva osmičku zednické dodával kuráž. (Neumětely před sto lety, K. Sklenář).

(1) Celodřevěná zvonice byla postavena po roce 1763, nákladem hraběte Kaunice z Osova. Zvonice je krytá šindelem, má zhruba čtvercový půdorys a celkovou výšku zhruba 7 m. Dva schody přede dveřmi tvoří velké balvany, údajně z Plešivce.
(2) V Neumětelích byl kostel vystavěn ve 14. století. Farní kostel sv. Petra a Pavla je v jádře gotický, barokně byl přestavěn v polovině 18. století. Nejstarší část stavby je na východní straně presbytář s úzkými gotickými okny po stranách hlavního oltáře. Roku 1384 přispěl zdejší kostel částkou 30 grošů na zamýšlenou cestu krále Václava IV. do Říma ke korunovaci (Pozn.: roku 1383 byl pod tlakem francouzské diplomacie donucen upustit od této jízdy). Kostel nemá věž.
(3) Velké kameny v dávných dobách sloužily jako náhrobní kameny, kryjící pohanské hroby na kostelním návrší. Největší z těchto kamenů leží na hrobě koně Šemíka, další dva slouží jako schody do zvonice. Z těch pradávných dob se do dnešních dnů dochovalo i dalších pět kamenů, které byly v roce 2006 umístěné do parčíku u pomníku Šemíka (podle informací obce Neumětely).
(4) Pomník byl zhotoven roku 1887, nákladem 185 zlatých, které věnoval kníže Schwarzenberg. Byl opracován v lomech obce Lounína, kamenickým mistrem Velíkem ze Tmaně. Do obce byl přivezen na pěti povozech.
(5) historická pohlednice zapůjčena společností filokartie.com
(6) Na vrcholku Košíku je dnes vidět pouze nízký kamenný pylon z roku 1882 – pomníček ředitele osovského schwarzenberského panství Kristiána Gassauera, jenž získal značné zásluhy o meliorace pozemků a zamokřených luk v údolí Chumavy kolem Neumětel, přičemž ovšem v roce 1866 vzala za svéčást neumětelského „dolního“ tvrziště Ve Valech. Tehdy bylo odstraněno zdivo tvrze, zvedající se dosud asi do metrové výšky a kvůli melioraci louky navíc ještě vykopáno do určité hloubky.Současně byly zarovnány zbytky valu na obvodu tvrziště a část vodního příkopu (K. Sklenář, K historii zkoumání tvrziště v Neumětelích, Minulostí Berounska 12).
(7) původní Šemíkův pomník (Monografie Hořovicka a Berounska)
(8) hypotetická rekonstrukce opevnění a zástavby, publikováno v Berounsko a Hořovicko v pravěku a raném středověku - D. Stolz, V. Matoušek

Lážovice

(1) Masivní bronzový kruh zdobený řadou koncentrických kroužků, výstava Keltové v Národním muzeu (do února 2019)

Komentáře (připomínky čtenářů):