Malý Tok
Tato kapitola se věnuje Malému Toku, Plešci, Pource a obcím Nepomuk a Zálány. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.
Malý Tok
Od Nepomuku poměrně strmý svah - na vlastním Malém Toku zajímavé lesní porosty, místy uschlé smrčiny, místy naopak jakoby podmáčené.
(1) Na horizontu vysílač na Praze.
(2) Mezi Malým Tokem a Hradištěm naleznete smírčí kříž, na němž je nápis "BŮH MŮJ VŠUDY ÚTĚCHA MÁ" Pod ním F K 1863.
Podle knihy "Kamenné kříže Čech a Moravy" jde o monolitický latinský kříž dokonalé kamenické práce na nízkém soklu.
Stojí namístě, kde z převráceného vozu šťastně vyvázl lesmistr Emanuel Kraus.
(3) rozcestí severně od Malého Toku na cestě která jímž prochází a západně od vrchu Hradiště
Malý Tok, trigonometrický bod
V Brdech tvořil Malý Tok s Radčí (Brno) a Studeným vrchem základní body vojenské sítě (1862-1898), která byla základem pro třetí vojenské mapování (informace - brdy.org). Tyto tři brdské hory byly po 1. světové válce převzaty pro síť JTSK (Jednotná triginometrická síť katastrální).
(1) Publikováno se souhlasem vlastníka historických fotografií, Zeměměřického úřadu - https://bodovapole.cuzk.cz/vyznamneTB.aspx
Malý Tok, vyhlídka
Kolem roku cca. 2020 vznikaly na svazích Malého Toku obrácených k rožmitálské kotlině prokácené paseky s výhledy, kterých díky kůrovci ještě přibylo. Někdo sem umístil výhledovou lavičku, dnes tu jsou dokonce dvě.
Rozcestí u sv. Jana
(1) Kresba Miroslava Háska, expozice Špejchar Spálené Poříčí
(2) Blíže nespecifikovaná bouda - snad z rožmitálských Brd, pohlednici poskytl sběratel ing. Dort. PAW mi napsal následující hypotézu, že srovnáváním proporcí (dveře, umístění komína) mu tato bouda vychází na dnes již
zaniklou boudu u sv. Jána. Dneska se tam nacházejí jen rozvaliny, je ale pořád vidět, že bouda byla kamenná.
(3) Ze sbírek Podbrdského muzea. Opis ze staré obálky: Bouda u Sv. Jana nad Nepomukem (za špatného světla!) - asi 1916 n. 17? V. Matoušek
(4) Před 130-ti lety! se v lesní boudě u Sv. Jana měřily klimatologické a meterologické údaje, v Brdech to byla pravděpodobně nejvýše položená měřící stanice. Na obrázku je graf s průměrnými ročními úhrny srážek za období pět let. Z článku klimatické poměry Rožmitálska, Hubert Hoyer, Vlastivědný sborník Podbrdska 22 jsem použil roky 1879-1883, kdy existovalo stanic nejvíc, později byly některé rušeny. V grafu jsou stanice seřazeny podle nadmořské výšky (modrý puntík). Je hezky vidět, že nadmořská výška neimplikuje vyšší srážkové úhrny, jestli tedy lze takhle historickým datům věřit.
Dřevěnka
Hezká cesta s výhledy z Nepomuku do sedla u Sv. Jána.
Plešec
(1) Velmi pravděpodobně jde o zbytky dolu Dagmar, který těžil kaolín. Toto malé ložisko kaolinu si asi v letech 1932 pokoušelo dobývat město Příbram. Založili tu šachtu Dagmar, a ze zdejšího kaolinu pálili keramiku. Současně podle Soupisu lomů okresu Blatná (1949) tu fungoval stěnový lom asi 20 m dlouhý, 4-6 metrů vysoký. Podle potřeby štěrku na silnice a cest na střelnici se lámaly křemité slepence třemošenské (kambrium) světle šedobílé, jemně až velkozrnné.
(2) Celý přefocený článek o kaolinu - Hain F., Šuf J.: Kaolinové ložisko u Vranovic u Příbrami. Báňský svět 1933, č. 9
(3) Malou lesní enklávu v moři rožmitálského panství zde držela obec Vranovice.
(4) malý svatý obrázek na křižovatkách cesty od Boru a z Nepomuku do Lázu (mezi Malým Tokem a Plešcem).
(5) křižovatka v lese (Zalány, Belina)
Pourka
Západně od hájovny Pourka byly těženy kambrické třemošenské slepence a křemence barvy světle šedé, místy narůžovělé. Lom byl stěnový 15 x 10 x 5 metrů vysoký. Lámalo se ručně, od roku 1939 občas v činnosti, 2 dělníci (Soupis lomů okresu Blatná 1949).
(1) Štoly a pinky Vranovice kolem dnešní Pourky těžily železnou rudu. Pavel Toufar v své knize Toulky kolem Třemšína uvádí, že v obecním lese severně od obce Sedlice se nachází štola, která navazuje na štolu a posléze šachtu na těžbu železné rudy, táhnoucí se od hájovny Pourka až pod vrch zvaný Plešec. Hornické práce a stavba štoly byly tady ukončeny už v roce 1840... Tomu nějak nerozumím, když skončili hornické práce, kdo by se kutal se štolou?
Osvětlení mi přinesl článek Ložiska a výskyty nerostných surovin v oblasti Středních Brd. Významný ložiskový
úsek žilných Fe-rud je Vranovický (Sedlický) cech sz. od Vranovic. Ložisko tvořené třemi limonitovými žilami směru SSV-JJZ
mocnými 0,5-2,5 m bylo otevřeno několika doly do hloubky 40 m a 626 m dlouhou štolou, zaraženou v roce 1840 rožmitálskou hutní správou.
Štola je do vzdálenosti 370 m vyzděna eliptickou kamennou klenbou a kamenný portál s vyznačeným rokem 1840 je zachovaný dodnes.
Jen v letech 1740-1840 bylo vytěženo přes 50 000 tun rudy pro rožmitálskou huť. Železnorudné žíly stejného charakteru byly
v polovině 19. století otevřeny Cechem Marie Pomocnice na vrchu Plešec. K tomuto dolu jsem našel popis na stránkách podzemi.solvayovylomy.cz:
Cech Marie Pomocnice u Zalán je na vrchu Plešec (kóta 786 m) v nepomuckém lesním revíru. Obvaly tohoto cechu jsou na jihozápadním úbočí Plešce, asi 180 m pod jeho vrcholem na vrstevnici 740 m. Tento cech s jednou dolovou mírou byl roku 1843 propůjčen rožmitálskému hutnímu úřadu a v roce 1848 byla vykonána jeho úřední prohlídka. Je založen na limonitové žíle v sádecko-bohutínských drobách, jejichž vrstvy směřují podle h 9 - 10 a upadají 35o k severovýchodu. Žíla je podsednuta v hloubce 16 m štolou, která má severovýchodní směr a je 121 m dlouhá. Za účelem odkrytí druhé tamní limonitové žíly byla tato štola prodloužena od druhého světlíku ještě o 22 m ve směru h 2. První limonitová žíla byla směrně prozkoumána 159,6 m na jihovýchod a 50,5 m na severozápad, ale vesměs s negativním výsledkem. Jihovýchodní čelba byla zastavena v rozmrštěné výplni na slabé limonitové žilce a v severozápadní čelbě rudná výplň se vyřízla v pevných třemošenských slepencích. Těžba na cechu byla zastavena v roce 1848.
Těžba na lokalitě Zalány se pohybovala od 743 koleček rudy v roce 1844 po maximum 2285 koleček rudy v roce 1846, v roce 1848 se vytěžilo posledních 2027 koleček rudy. Celkem bylo zde vytěženo 8546 koleček rudy (1 kolečko = 0,121 m3).
(2) Na digitálním modelu reliéfu České republiky 5. generace (ČÚZK) jsou znatelné propady po těžbě.
Nepomuk a Zalány
(1) Budova lesní správy - dříve stála v sedle Na rovinách.
(2) tzv. příbramské madony, muzeum Svaté hory
(3) fotografováno v Domu Natura v Příbrami.
(4) fotografováno v Podbrdském muzeu - Rožmitál pod Třemšínem
(5) Vlastivědný sborník Podbrdska 8*9
Vranovice
(1) Domovský list mojí praprababičky z Vranovic.
Komentáře (připomínky čtenářů):
Zatím není vložen žádný příspěvek |
Stránka: 1