Nové Mitrovice

Tato kapitola se věnuje Novým Mitrovicím s blízkým rybníkem Drahota. Taktéž zacházím k Chynínu na kótu U kříže. Trochu mimo vlastní Brdy už je rybník Ouličky a rozhledna Na skále. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Nové Mitrovice

Nové Mitrovice se nalézají v Jižních Brdech. Dobré výchozí místo pro prozkoumávání zdejších rezervací, většinou bukových izolovaných porostů či suťových lesů. Velmi zajímavý kostel, vedle kostela rovněž zajímavá fara. V roce 1626 je zde připomínána železná huť, ves sama vznikla až na přelomu 17. a 18. století. Ve druhé polovině 17. století došlo k rozmachu železářství, vznikla vysoká pec a hamry. Obec byla pojmenována po majiteli panství V. J. Vratislavovi z Mitrovic, který zaměřoval železárny na zbrojařskou výrobu. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého s centrálním osmibokým presbytářem byl postaven v roce 1722-26 snad podle návrhu J. Santiniho, upraven v roce 1777. Podle Mojmíra Horyny jde však spíše o dílo pouhého epigona, patrně plaského Matěje Ondřeje Kondela.

(1) Podle Pavla Toufara (Toulky kolem Třemšína) je hlavní vstupní portál ozdobený znakem hraběcího rodu Desfours.
(2) Socha Panny Marie Svatohorské z r. 1760.
(3) Stará novomitrovická pec stávala až do roku 1838 pod hřbitovní zdí v místech, kde je dnes hromada strusky (odpad při tavení železné rudy). Nová pec byla zřízena na místě pozdejšího stavení čp. 102 (huť), byla v provozu od roku 1841 do roku 1867.
(4) Sklárna v Nových Mitrovicích funguje od roku 1868 do roku 1931.
(5) V zámku ve Spáleném Poříčí mají jeden jediný exponát z bývalé sklárny v Nových Mitrovicích. Za snímek děkuji IC Spálené Poříčí.
(6) expozice zámku ve Spáleném Poříčí
(7) obrázek Jana Čáky
(8) A. Podlaha, Posvátná místa království Českého

Rybník Drahota

(1) Na tomto místě byl od roku 1921 dřevěný kříž, který dle záznamu z farní kroniky sloužil jako zastávka poutníků na poutní místo Svatou horu u města Příbram. Dlouholetý zpěvák Václav Korbel nyní výminkář v Nechanicích věnoval kříž na cestě, kudy se chodí na Sv. Horu, aby tam procesí mohlo se rozložit a uvítat. Dřevo na kříž dáno patronem a taky zdarma seřezáno dle návrhu darovatele. Kříž ten daroval, na svůj náklad dal natřít. Sám dával je dohromady a taky Krista malovaného. Madonu omalovanou Kunešem rodákem z Nechanic u Blovic sám uhradil. Repliku kříže zhotovil PhDr. Miroslav Hakl, nový kříž byl posvěcen dne 15.7.2012.

Železný Újezd, Na skále

Rozhledna byla vybudována v roce 2000 na kopci Na skále v nadmořské výšce 672 m.n.m. Stavba je vysoká asi 40 metrů, vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 25,7 m.

(1) věnovala Zdena Bradnová

Ouličky

Chynín, okolí

Název vesnice se odvozuje od osobního jména Chýna, používané ve staré češtině. Nejstarší písemná zmínka o vesnici je uvedena v berním registru pro plzeňský kraj z roku 1379 z počátku vlády krále Václava IV., kdy Chynín vlastnili páni z Rožmitálu. K většímu rozvoji zdejšího chudého kraje došlo po roce 1700, neboť se v širokém okolí začala těžit železná a stříbrná ruda.

(1) Část lesa na katastru Chynína se prý nazývala U Poustevníka. Soupisy starých pomístních názvů však toto pojmenování u Chynína neuvádějí, zato ze sousedních Nových Mitrovic se v soupisu pomístních jmen z roku 1787 vyskytuje název Pod Poustevníkem. III. vojenské mapování z roku 1879 zaznamenalo na katastru Chynína, nedaleko na západ od Fajmanovy skály křížek či kapličku U svatého Tomáše. Současná katastrální mapa uvádí severovýchodně od Fajmanovy skály pomístní jméno Za poustevníkem (L. Krčmář).
(2) Noviny Plzeňské listy, 1901
(3) Kronika obce Chynín rozebírá jednotlivá pomístní jména (zhruba před sto lety) v lesích svého katastru. Výtah z kroniky ve formátu rtf možno stahovat zde. Na obrázku jsou modře podtržená některá pomístní jména, ke kterým kronika uvádí podrobnosti.

• Lom - zde by člověk očekával historický lom na kámen, šlo ale o mokřinu, na které bývají časté vývraty a zlomky.
• Vypálená (Spálená) – porost, který před 60 lety vyhořel.
• Černíková mýť – pojmenována po jakémsi Černíkovi, který, jak se vypravuje, tam uhlí pálil. Jsou tam dosud znatelné stopy po milířích.
• Hraničky - na hranicích dvou panství. Trojmezí panství spálenopoříčského, rožmitálského a lnářského nazývá se U trojhranu.
• Pod kamenem – dle Zaječího kamene, s něhož je viděti Plzeň.
• Vičlovka – pojmenována po kanovníku metropolitní Kapitoly Vičlovi.

Komentáře (připomínky čtenářů):