Ostrý

Tato kapitola se věnuje vrchu Ostrý, obci Felbabka a Přírodní památce Na horách u Křešína. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Ostrý

Vrch Ostrý leží naproti Plešivci, přes Litavku, a tak si ho neřadím mezi vrchy Hřebenů. Na druhou stranu, ani do Centrálek mi moc nepasuje. Na vrcholu je zachováno okrouhlé tvrziště (nejasného původu) s příkopy.

Železná ruda: Na z. hřebenu vrchu Ostrý bylo v délce cca 1.5 km (až k Zelenému mlýnu s. od Rejkovic) těženo ložisko čočkovitého oolitického hematitu s obsahem železa do 49 % o mocnosti 0.6 - 1 m (lokálně 3.8-5.5 m) a směru cca V - Z. Ložisko bylo intenzívně dobýváno od poloviny 18. století téměř do konce 19. století (1891) hlavními doly Rudolf a František. Ze sz. úbočí vrchu Ostrý byla centrální část ložiska podsednuta štolou, raženou od SSZ k JJV, která podle údajů Lipolda (1863) dosáhla délky 380 m. Báňské mapy z 2. poloviny 19. století dokumentují na Ostrém vrchu i další důlní díla - šachtu Václav se štolou, šachtu Barboru se starou šachtou (1883 - 1884) a novou šachtu (1891). V připovrchových partiích byly těženy limonitové rudy. Na počátku 19. století se v dole Rudolf ročně těžilo kolem 900 t rudy s průměrným obsahem 23 % Fe, blízký důl František produkoval ročně kolem 1200 t rudy obdobné kovnatosti. Ruda byla zpracovávána v jinecké huti, patřící pod komárovské železárny a později přímo v Komárově. (Litochleb: Ložiska a výskyty nerostných surovin na území brdských Hřebenů a v jejich okolí)

(1) historická mapa dolu, Geofond
(2) Štajgrovna - místo, kde stával dům hlídače - štajgra rudných dolů (setkáváme se i s pojmem štajgr jako mistr), zanikla 1908
(3) pozůstatky studny dnes již neexistující hájovny, poblíž bývalé štajgrovny
(4) Propadliště po železnorudném dolu Sv. Rudolf (1804-1880)
(5) Propady mezi sv. Rudolfem a vrcholem
(6) Zídka podpírající lesní cestu, která stoupá přímo k vrcholu strmým sklonem (podél hranice katastrů Felbabka a Rpety), možná z doby provozu dolů.
(7) stopy kutání pod vrcholem
(8) pozůstatky dolování nad studánkou Pramen Svobody (skoro to vypadá na ústí dědičné štoly díky charakteru železité vody (oranžové bahno), ale nemám to ověřeno) Podle Geofondu se zde nacházela štola Ostrý a šachty - spodní a horní komín Ostrý. Současně se v okolí nacházejí mladší vojenské a lesnické stavbičky, které vypadají jak stará hornická díla.
(9) Eisensteingrube Wostrei nebo též Eisenbergwerke Na Wostrim znázorňuje i historická mapa druhého vojenského mapování z let 1819 (1836?) až (1852?) 1858 a třetího vojenského mapování (1877-1880).
(10) V lůmku je odkrytý pěkný geologický profil s ostrým rozhraním vrstev, jako negeolog si pouze tipuji - břidlice na křemencích?
(11) obrázek Jana Čáky

Felbabka

Díky hornické činnosti, přinášející obyvatelům zaměstnání, se původní samota Felbabka rozrostla na osadu.

Na horách, u Křešína

Skalní podklad je tvořen staroprvohorními mořskými (střední kambrium - jinecké a ohrazenické souvrství) horninami, tj. břidlicemi, drobami a slepenci, které na jižním svahu vytvářejí menší suťová pole. Na ploše se páslo ještě v 70. letech 20. století, poté začala zarůstat dřevinami, jež byly vyřezány v roce 1982, roku 1996 byla vyhlášena přírodní památka.

Hlavním typem vegetace jsou pionýrská bylinná společenstva a subxerotermní trávníky, ráz lokality dotváří soliterní borovice lesní a jalovce obecné. Z trav dominuje kostřava ovčí. Ze vzácných druhů zde nalezneme vstavač kukačku, koniklec luční, bělozářku větvitou, kociánek dvoudomý, lněnku alpskou a v přilehlém boru je hojný zimostrázek alpský. Lokalita je významná fytogeograficky, protože zdejší flóra a vegetace s charakterem téměř termofilním (teplomilný) se nachází nedaleko hranic brdského oreofytika. (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

Komentáře (připomínky čtenářů):