Padrť

Tato kapitola se věnuje okolí Padrťských rybníků, včetně bývalých obcí Padrť, Přední Záběhlá a Zadní Záběhlá. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Hořejší padrťský rybník

Padrťské rybníky byly založeny někdy mezi lety 1550 až 1565, sloužily jako zásobarna vody pro účely železářství. V Padrťské soustavě byly sběrné strouhy dlouhé 38 km. Původní výměra Horního měřila 115 ha, dnes ji z mapy odhaduji na 84 ha. Původní výměra Dolního byla 66 ha, dnes ji z mapy odhaduji na 29 ha - do rozlohy počítám pouze volnou hladinu bez bažin. Spodní Dolní (Dolejší) rybník je dost mělký a zarostlý rákosem, pro ptactvo ideální.

Dolejší padrťský rybník

(1) V půlce dubna už teplé oblasti jako např. Český kras bohatě kvetou všemi barvami - jaterníky, dymnivky, prvosenky. Na Padrti je ale ještě zimavo, a tak je jarní aspekt tvořen pouze sasankou hajní.
(2) Bažiny západně od Dolejšího rybníka. Některé hrany mají výrazně nepřírodní tvar, soudím, že jsou pravděpodobně nějak uměle vytvořené.

Padrť

V klínu brdských lesů jako mořské oko horské dřímají dva veliké, zatichlé rybníky padrťské. … Ale jaký klid, jaké ticho tu vládne od jitra do noci, od večera do rozbřesku denního! Jen jako vzdálená hudba tajemných sfér zalétají sem se závany větru tiché šumy lesů, hladina rozlehlého hořejšího rybníka spí ve vlnách bílého světla slunce zelené ostrůvky sítí a třtin pohybují se nad zrcadlem vod, vysoké ostřice zavlávají nad pruhem slatin, a hlasu lidského tu neslyšeti …. A tak se vracíte z lesních dálav do utěšené kotliny padrťských jezer s duší pohnutou, naplněnou dojmy tak nevšedními, myšlenkami tak ušlechtilými, že se vám zdá, že nejste tím včerejším člověkem, který vycházel z města, ze své kanceláře či dílny, aby se osvěžil v šumných zahradách brdských lesů. (R. R. Hofmeister, Malebné toulky po Čechách)

(1) Výtažník, Šindelka, Gricák v zástinu, Ledvinka

Aleje na Padrti

(1) Vzdálenější alej vedla do Padrti, bližší cesta spojovala Přední Záběhlou se Zadní Záběhlou.

Zadní a Přední Záběhlá

Záběhlá bylo původně jméno místní louky. Obec tohoto jména byla založena roku 1730 dvanácti českými (na rozdíl od Nepomuku) rodinami. Ty přistoupily na výhodné podmínky, které jim nabídla správa arcibiskupského panství. Dostali zde zadarmo půdu, každá rodina 3,5 hektaru a navíc byli osadníci osvobozeni na 12 let od roboty. Pro připomínku - nevolnictví bylo v Českých zemích zrušeno roku 1781, poddanství a robota vydrželo až do roku 1848 (s jistými odchylkami, Josef II. snad chtěl zrušit rovnou i robotu, jestli jsem to správně pobral). Muži ze Záběhlé pracovali v lesích, káceli a zalesňovali, pálili milíře a živili se jako povozníci, k obživě jim samozřejmě přispívaly i jejich louky a chudá políčka. Také vždy měla význam zdejší hospoda. Záběhlá totiž ležela při jediné silnici přetínající Brdy z Rožmitálska na Plzeňsko. Dnešní silnice I. třídy přes Míšov je poměrně mladá, do dob první republiky šlo o obyčejnou lesní cestu (volně podle J. Čáky: Střední Brdy).

Padrť vojenská

Padrťské pláně historické

(1) pohlednice jsou ze soukromé sbírky H. Hrachové
(2) pohlednici poskytl sběratel ing. Dort
(3) Odpočinek u milíře v lesích Padrťských na Rožmitálsku, časopis Český svět 1910-1911

bývalá obec Padrť (a Záběhlé)

Centrální Brdy tvoří homogenní lesní masiv, a když byl vytvořen vojenský prostor, bylo zničeno celkem 6 obcí (kolem roku 1953) které do něj zasahovaly: Hrachoviště, Velcí, Kolvín, Padrť, Přední Záběhlá a Zadní Záběhlá. Poslední čtyři zmiňované obce se nacházely v prostoru okolí Padrťských rybníků. Jejich lokalizaci jsme se pokusili vyznačit ve schématu nalevo - kliknutím lze zvětšit. Díky občanskému sdružení Svaz vyhnanců z Brd se zachovaly dokumenty o těchto nyní již absolutně zničených vesnicích. Většinu údajů které zde uvádíme čerpáme z knihy "Padrť - pamětní kniha obce v Brdech v Čechách - Miloslav Jan Žán 2001" a z jiných materiálů Svazu vyhnanců z Brd. Výtah z kroniky Padrti (RTF formát) : kronika Padrti Na schematu je ještě vyznačeno místo, kde turistická mapa KČT uvádí bývalý kostel sv. Anny na Břízkových pod Teslínem.

(1) Před hospodou č.p. 2 stojí Vlasta Krhounová, Anna Krhounová rozená Pešková, František Krhoun a drží Viléma Loukotu. S ohledem na věk dítěte je datace 1930 +- rok
(2) podkovy z Padrtě, 16. století, expozice Rokycanského muzea
(3) Padrť lidová dřevořezba Josefa II, rok 1777, expozice Rokycanského muzea
(4) Hasičská plaketa, muzeum Špejchar Hvožďany.

rekonstrukce Padrtě

Na spodním obrázku (přes 300kB) je možno porovnat bývalou zástavbu obce Padrť proloženou do dnešní ortofotomapy (www.mapy.cz). Pro snadnější orientaci - na spodní hraně obrázku je uřízlý Dolní Padrťský rybník. Vyrovnání není úplně 100%, ale pro orientaci je myslím postačující. Na mapě zatím nejsou vyznačeny stavení z Přední a Zadní Záběhlé. Moje původní představa o Padrti byla, že pár stavení bylo nahloučeno vedle hráze Dolního rybníka, na mapce je ale vidět jak byla jednotlivá stavení rozházena na poměrně velké ploše. Druhý obrázek (od J. Kalouse) ukazuje stránku z autoatlasu vydaného v roce 1964, v němž je hlavní silnice z Příbrami do Rokycan vyznačena přes Padrť. Chyba asi vznikla překreslováním údajů ze starých map. Ale je podivné, že ani v druhém vydání autoatlasu si toho nevšimli vojenští kartografové, kteří tehdy schvalovali vydání všech civilních map. Na dalších obrázcích jsou náčrty jednotlivých stavení od arch. Leyera.

(1) Padrť č.p. 7,majitel Václav Drnec, starosta obce. Věnoval Jiří Drnec.

Kačnárova loučka

Kdo to byl Kačnár - netuším. Ale chtěl jsem dronem ověřit, zda bude vidět údolím Klabavy na Hlavu nebo Korunu, výsledky jsou rozpačité (nevím, který vrch je který).

Klabava pod Padrtí

(1) Křížení s bývalou lesní železnicí tzv. Kolvínkou, dosud patrný násep včetně dřevených prahů v korytě Klabavy.

Komentáře (připomínky čtenářů):