Paraple a Čeřinka

Tato kapitola se věnuje lomu Paraple (hornický skanzen Solvayovy lomy) a lomu Čeřinka.

Skanzen - Společnost Barbora

Lom Paraple alias Solvayovy lomy, podle společnosti, která zde těžila velmi čistý vápenec. Těžba pokračovala až do roku 1963, kdy byla zastavena. V roce 1993 byla založena Společnost Barbora, která si vzala za cíl zachování důlních a průmyslových památek a rozhodla se komplex bývalých Solvayových lomů oživit formou důlně-průmyslového skanzenu. Lom Paraple - příjemným zázemím pro zdejší zaměstnance býval hornický dům, kuželník a závodní restaurace. Dřív se jí říkalo Zátiší, ale podle altánu , který stávál před budovou a svým tvarem připomínal deštník, si vysloužila název U Paraplete. (Výlety s dětmi v Praze a středních Čechách, Eva Obůrková)

(1) Lom u Stydlých vod - spodní etáž, porucha (Lomy na Parapleti). Zdroj snímků: Fotoarchiv - Online archiv geologických fotografií.
(2) Starý násypák sloužil ke shromažďování a překládce materiálu vytěženého v lomu, který lomaři nazývali Horní, dnes nazývaný jako Střelnice podle bývalé střelnice Svazarmu vybudované koncem 50. let. Původní doprava materiálu z tohoto lomu probíhala pomocí svážnice k hlavní trati (k násypkám u lanovky). Před napojením na hlavní trať byla výhybna. V roce 1942 byla původní celodřevěná konstrukce nahrazena betonovými násypkami. Dodnes se zachovala pouze spodní část s vlastní násypkou. Dřevěný můstek a nástavba zcela podlehly zubu času. Z dochovaných zbytků lze poměrně dobře zrekonstruovat původní podobu objektu. Plné vozíky projížděly úvozem z Horního lomu až k vrátku, který stál na kraji lomové etáže vpravo nad násypkou.Zde byl vozík ručně upevněn na lano a vlastní tíhou sjel po šikmém můstku nad jednu ze dvou násypek. Po vyprázdnění byl za pomocí vrátku vytažen zpět. K vytahování prázdných vozíků mohlo být také využito samotížného způsobu. Po naplnění násypek byly další vozíky přistaveny pod ústí sypáků a po naplnění odváženy k nedalekému drtiči, kde byl vytěžený vápenec upravován a tříděn a poté odvážen lanovkou do Loděnice.
(3) Pevný dempr Terex 3305B - stroj dopravoval vápenec a skrývkové zeminy v lomech Hvížďalka a špička cementárny Radotín od roku 1996 do roku 2010, kdy byl vyřazen pro celkové opotřebení. Stroj za dobu své životnosti převezl od lomové stěny k primárnímu drtiči 2 725 000 tun rubaniny a při tom spotřeboval 410 000 litrů motorové nafty. Stroj byl vyroben v továrně Terex ve Skotsku, zajímavostí je, že byl poháněn u nás netradičním dvoutaktním vznětovým motorem americké výroby Detroit Diesel, celkově bylo těchto strojů v ČR nasazeno pět, tři v cementárně Radotín a dva v kamenolomu Litice u Plzně, v roce 2014 již byly všechny z provozu vyřazeny.

Paraple (mimo skanzen)

V lomu se ve dvou vysokých etážích těžily převážně spodnodevonské vápence pražského a zčásti i lochkovského souvrství.

(1) Nalezneme zde jedinečné odkryvy paleokrasových fenoménů, především obrovské krasové kapsy vyplněné pestře zbarvenými tropickými zvětralinami i zakleslými zbytky svrchnokřídlových kontinentálních i mořských sedimentů, které v době před 90 miliony let překryly i Český kras. Jde o bělavé kaolinické písky i jíly, žluté i červené jíly v hlubokých a širokých dutinách, které na horní etáži vystupují v dlouhém defilé.
(2) Památný kříž: Na tomto místě, na rozcestí pěti cest, dal postavit v roce 1772 poslední opat Svatojánského kláštera Jan Nepomucký Felix z Ebenholzu kamenný kříž s nápisem Abbas NepoMV CenVs FELIX ConDIt die 10 Nov (opat Nepomuk Felix dal postavit dne 10. listopadu) Kříž byl v padesátých letech zdemolován a dochoval se jen rozvalený podstavec. Péčí Svatojánské nadace bylo toto místo v roce 1998 upraveno, vedle originálního dochovaného podstavce byl vztyčen nový kříž.
(3) Nová aragonitová jeskyně - možná i díky lomařské činnosti milé děti nevypadá příliš stabilně. Pokud nemusíte, nelezte dovnitř a hlavně ne samy.
(4) aragonitové krystalky, Aragonitová jeskyně, lomy Na Stydlých vodách, expozice berounského muzea

Expozice hornin Českého krasu v lomu Paraple

Expozice hornin pod širým nebem byla otevřena v roce 2011 ve Skanzenu Solvayovy lomy (Paraple). Expozice prostřednictvím sedmnácti exponátů (15 vyfoceno níže) a dvou naučných tabulí seznamuje s geologickým, stratigrafickým a paleontologickým vývojem této unikátní oblasti. Exponáty jsou seřazeny podle stáří, řazení pochopí podle mě jenom vystudovaný geolog nebo génius :-)

(1) bazaltový tufit (Původně sopečný písek, popel nebo prach bazaltového-čedičového složení, který vystupoval z hlubokých přívodních drah na mořské dno. Tam byl přeplaven vodou a smíšen s vápnitými usazeninami. Zelenavá barva je způsobena minerálem chloritem. Bílé proužky jsou způsobeny vysrážením karbonátů v puklinách. )
(2) dvorecko-prokopské vápence (U Prahy dosahují mocnosti až 170 metrů. Vápence se usazovaly v hlubokém klidném moři, a proto jsou velmi jemnozrnné. Barva šedivá, poměrně fádní.)
(3) graptolitová břidlice (složena především z jílových minerálů, ale částečně obsahuje i křemité příměsi. Ze zkamenělin se objevují hlavně graptoliti)
(4) hlavonožcový vápenec (hornina bioklastická, plná úlomků zkamenělých schránek, zejména hlavonožců.)
(5) chotečské vápence (Velmi proměnlivá hornina, bezpečně určitelná podle nálezů konodontů a tentakulitů. Vznikal v době, kdy dno moře už bylo neklidné, neboť se schylovalo k variskému vrásnění)
(6) chýnické vápence (červenavý, zřetelně vrstevnatý, bioklastický)
(7) koněpruské vápence (čistý vápenec, 97-98% CaCO3, bílý, útesový vápenec-500 druhů živočichů, světově proslulý)
(8) kotýské vápence (mělké moře, bioklastický, složený z úlomků lilijic)
(9) loděnické vápence (pestře skvrnité zbarvení)
(10) prachovec (podobný pískovci, zelenošedý)
(11) radotínské vápence (jemnozrnný, černošedý, deskovitý až lavicovitý s vložkami tmavých vápnitých břidlic)
(12) řeporyjské vápence (jemnozrný, červený podle sloučenin železa)
(13) slivenecké vápence (růžový, dekorační účely, dlažební materiál)
(14) suchomastské vápence (červená a šedá barva, hlavně bioklastický)
(15) zlíchovské vápence (obyčejný, šedý až tmavě šedý vápenec, tvořený hlavně sparitem-jemnozrnné částice rekrystalovaných zrn kalcitu )

Arnika

(1) expozice muzea ve Svatém Janu
(2) závrty Vlčí jámy (evidovány jako závrty 104 a 105)

Boubová

(1) pohlednici (a komentář k ní) věnoval Josef Mottl, děkujeme
....dříve se hospodařilo v lesích Krasu s velmi malou dobou obmýtí 20-30 let. Ponechávaly se výstavky starých stromů, nejčastěji dubů ty se nacházejí ve spoustě současných porostů, jako pozůstatky tohoto hospodaření.

Paní hora a Čeřinka

Krasová step na Paní hoře se stala místem řady pokusných výsadeb rostlin dovezených z různých částí Evropy. Chudáci geobotanici pak tápou, co je původní a co ne. Místní pasáček ovcí (úplný Kristus!) považuje dokonce i místní jalovce až za dodatečně vysazené.

(1) Pohled dronem z Paní hory údolím Bubovického potoka.
(2) Arnoldka (na snímku vpravo dole) - jedna z nejhlubších a třetí nejdelší jeskyně v Čechách byla objevena v roce 1972 poté, co stejnojmenný lomař z Bubovic upozornil na otvor v lomu Čeřinka. Celková délka se pohybuje kolem 1360 m, hloubka je 111 m.
(3) Čeřinka - též známá jako Palachova propast - byla objevena v roce 1969. Tvoří ji soubor převážně strmě ukloněných chodeb a puklinovitých dómů, vázaných na vertikální příčné tektonické poruchy. Jednotlivé prostory jsou propojeny svislými propastmi a vytváří tři patra. Celková délka chodeb dosahuje 630 m.
(4) polokulovité krystalické výrůstky, Palachova propast, lom Čeřinka (Berounské muzeum)
(5) Reedops delphinoides, lom Čeřinka (muzeum Strašice)

Špičatý vrch

(1)-(4): zkaměněliny nalezené v suti přírodní památky Špičatý vrch-Barrandovy jámy

Branžovy

Syslí louky

(1) Věnovala Ivona manželka.

Komentáře (připomínky čtenářů):