Paraple a Čeřinka

Tato kapitola se věnuje lomu Paraple (hornický skanzen Solvayovy lomy) a lomu Čeřinka. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Skanzen - Společnost Barbora

Lom Paraple alias Solvayovy lomy, podle společnosti, která zde těžila velmi čistý vápenec. Těžba pokračovala až do roku 1963, kdy byla zastavena. V roce 1993 byla založena Společnost Barbora, která si vzala za cíl zachování důlních a průmyslových památek a rozhodla se komplex bývalých Solvayových lomů oživit formou důlně-průmyslového skanzenu. Lom Paraple - příjemným zázemím pro zdejší zaměstnance býval hornický dům, kuželník a závodní restaurace. Dřív se jí říkalo Zátiší, ale podle altánu , který stávál před budovou a svým tvarem připomínal deštník, si vysloužila název U Paraplete. (Výlety s dětmi v Praze a středních Čechách, Eva Obůrková)

(1) Lom u Stydlých vod - spodní etáž, porucha (Lomy na Parapleti). Zdroj snímků: Fotoarchiv - Online archiv geologických fotografií.
(2) Starý násypák sloužil ke shromažďování a překládce materiálu vytěženého v lomu, který lomaři nazývali Horní, dnes nazývaný jako Střelnice podle bývalé střelnice Svazarmu vybudované koncem 50. let. Původní doprava materiálu z tohoto lomu probíhala pomocí svážnice k hlavní trati (k násypkám u lanovky). Před napojením na hlavní trať byla výhybna. V roce 1942 byla původní celodřevěná konstrukce nahrazena betonovými násypkami. Dodnes se zachovala pouze spodní část s vlastní násypkou. Dřevěný můstek a nástavba zcela podlehly zubu času. Z dochovaných zbytků lze poměrně dobře zrekonstruovat původní podobu objektu. Plné vozíky projížděly úvozem z Horního lomu až k vrátku, který stál na kraji lomové etáže vpravo nad násypkou.Zde byl vozík ručně upevněn na lano a vlastní tíhou sjel po šikmém můstku nad jednu ze dvou násypek. Po vyprázdnění byl za pomocí vrátku vytažen zpět. K vytahování prázdných vozíků mohlo být také využito samotížného způsobu. Po naplnění násypek byly další vozíky přistaveny pod ústí sypáků a po naplnění odváženy k nedalekému drtiči, kde byl vytěžený vápenec upravován a tříděn a poté odvážen lanovkou do Loděnice.
(3) Pevný dempr Terex 3305B - stroj dopravoval vápenec a skrývkové zeminy v lomech Hvížďalka a špička cementárny Radotín od roku 1996 do roku 2010, kdy byl vyřazen pro celkové opotřebení. Stroj za dobu své životnosti převezl od lomové stěny k primárnímu drtiči 2 725 000 tun rubaniny a při tom spotřeboval 410 000 litrů motorové nafty. Stroj byl vyroben v továrně Terex ve Skotsku, zajímavostí je, že byl poháněn u nás netradičním dvoutaktním vznětovým motorem americké výroby Detroit Diesel, celkově bylo těchto strojů v ČR nasazeno pět, tři v cementárně Radotín a dva v kamenolomu Litice u Plzně, v roce 2014 již byly všechny z provozu vyřazeny.

Paraple (mimo skanzen)

V lomu se ve dvou vysokých etážích těžily převážně spodnodevonské vápence pražského a zčásti i lochkovského souvrství.

(1) Nalezneme zde jedinečné odkryvy paleokrasových fenoménů, především obrovské krasové kapsy vyplněné pestře zbarvenými tropickými zvětralinami i zakleslými zbytky svrchnokřídlových kontinentálních i mořských sedimentů, které v době před 90 miliony let překryly i Český kras. Jde o bělavé kaolinické písky i jíly, žluté i červené jíly v hlubokých a širokých dutinách, které na horní etáži vystupují v dlouhém defilé.
(2) Expozice Domu přírody u Koněpruských jeskyň.

Aragonitová jeskyně

(1) Nová aragonitová jeskyně - možná i díky lomařské činnosti milé děti nevypadá příliš stabilně. Pokud nemusíte, nelezte dovnitř a hlavně ne samy.
(2) aragonitové krystalky, Aragonitová jeskyně, lomy Na Stydlých vodách, expozice berounského muzea

Expozice hornin Českého krasu v lomu Paraple

Expozice hornin pod širým nebem byla otevřena v roce 2011 ve Skanzenu Solvayovy lomy (Paraple). Expozice prostřednictvím sedmnácti exponátů (15 vyfoceno níže) a dvou naučných tabulí seznamuje s geologickým, stratigrafickým a paleontologickým vývojem této unikátní oblasti. Exponáty jsou seřazeny podle stáří, řazení pochopí podle mě jenom vystudovaný geolog nebo génius :-)

(1) bazaltový tufit (Původně sopečný písek, popel nebo prach bazaltového-čedičového složení, který vystupoval z hlubokých přívodních drah na mořské dno. Tam byl přeplaven vodou a smíšen s vápnitými usazeninami. Zelenavá barva je způsobena minerálem chloritem. Bílé proužky jsou způsobeny vysrážením karbonátů v puklinách. )
(2) dvorecko-prokopské vápence (U Prahy dosahují mocnosti až 170 metrů. Vápence se usazovaly v hlubokém klidném moři, a proto jsou velmi jemnozrnné. Barva šedivá, poměrně fádní.)
(3) graptolitová břidlice (složena především z jílových minerálů, ale částečně obsahuje i křemité příměsi. Ze zkamenělin se objevují hlavně graptoliti)
(4) hlavonožcový vápenec (hornina bioklastická, plná úlomků zkamenělých schránek, zejména hlavonožců.)
(5) chotečské vápence (Velmi proměnlivá hornina, bezpečně určitelná podle nálezů konodontů a tentakulitů. Vznikal v době, kdy dno moře už bylo neklidné, neboť se schylovalo k variskému vrásnění)
(6) chýnické vápence (červenavý, zřetelně vrstevnatý, bioklastický)
(7) koněpruské vápence (čistý vápenec, 97-98% CaCO3, bílý, útesový vápenec-500 druhů živočichů, světově proslulý)
(8) kotýské vápence (mělké moře, bioklastický, složený z úlomků lilijic)
(9) loděnické vápence (pestře skvrnité zbarvení)
(10) prachovec (podobný pískovci, zelenošedý)
(11) radotínské vápence (jemnozrnný, černošedý, deskovitý až lavicovitý s vložkami tmavých vápnitých břidlic)
(12) řeporyjské vápence (jemnozrný, červený podle sloučenin železa)
(13) slivenecké vápence (růžový, dekorační účely, dlažební materiál)
(14) suchomastské vápence (červená a šedá barva, hlavně bioklastický)
(15) zlíchovské vápence (obyčejný, šedý až tmavě šedý vápenec, tvořený hlavně sparitem-jemnozrnné částice rekrystalovaných zrn kalcitu )

Felixův kříž

Památný kříž: Na tomto místě, na rozcestí pěti cest, dal postavit v roce 1772 poslední opat Svatojánského kláštera Jan Nepomucký Felix z Ebenholzu kamenný kříž s nápisem Abbas NepoMV CenVs FELIX ConDIt die 10 Nov (opat Nepomuk Felix dal postavit dne 10. listopadu) Kříž byl v padesátých letech zdemolován a dochoval se jen rozvalený podstavec. Péčí Svatojánské nadace bylo toto místo v roce 1998 upraveno, vedle originálního dochovaného podstavce byl vztyčen nový kříž.

Arnika

(1) expozice muzea ve Svatém Janu
(2) závrty Vlčí jámy (evidovány jako závrty 104 a 105)

Boubová

(1) pohlednici (a komentář k ní) věnoval Josef Mottl, děkujeme
....dříve se hospodařilo v lesích Krasu s velmi malou dobou obmýtí 20-30 let. Ponechávaly se výstavky starých stromů, nejčastěji dubů ty se nacházejí ve spoustě současných porostů, jako pozůstatky tohoto hospodaření.

Bubovice

První písemná zmínka o obci Bubovice pochází z roku 1333.

Paní hora a Čeřinka

Krasová step na Paní hoře a Čeřince se stala místem řady pokusných výsadeb rostlin dovezených z různých částí Evropy. Chudáci geobotanici pak tápou, co je původní a co ne. Místní pasáček ovcí (úplný Kristus!) považuje dokonce i místní jalovce až za dodatečně vysazené.

(1) Pohled dronem z Paní hory údolím Bubovického potoka.
(2) Údolí mezi Čeřinkou a Paní horou.

Lom Čeřinka

(1) Kotýský vápenec, stáří 419-411 milionů let, období paleozoikum (prvohory), devon, lochkovské souvrství. V nápadně vrstevnatých kotýských vápencích z počátku devonu jsou patrné křemité čočky. Jejich zdrojem byly křemité schránky a skelety mořských planktonních organismů, které se ukládaly na dno moře a při zpevňování horniny se přeměnily na větší čočky. Dříve se používal jako stavební kámen, z čistých poloh i výroba vápna, dnes hlavně drcené kamenivo. Lom Čeřinka. Exponát Domu přírody u Koněpruských jeskyň.

Jeskyně Na Čeřince a Arnoldka

Arnoldka byla objevena v roce 1972 poté, co stejnojmenný lomař z Bubovic upozornil na otvor v lomu Čeřinka. Jeskyně je třetí nejdelší (1360 m) a zároveň nejhlubší jeskyní v Čechách.

Jeskyně Na Čeřince - též známá jako Palachova propast - byla objevena v roce 1969. Tvoří ji soubor převážně strmě ukloněných chodeb a puklinovitých dómů, vázaných na vertikální příčné tektonické poruchy. Jednotlivé prostory jsou propojeny svislými propastmi a vytváří tři patra. Celková délka chodeb dosahuje 630 m.

(1) Arnoldka (na snímku vpravo dole) -
(2) polokulovité krystalické výrůstky, Palachova propast, lom Čeřinka (Berounské muzeum)
(3) Reedops delphinoides, lom Čeřinka (muzeum Strašice)
(4) Expozice Domu přírody u Koněpruských jeskyň.

Špičatý vrch a Barrandovy jámy

(1)-(4): zkaměněliny nalezené v suti přírodní památky Špičatý vrch-Barrandovy jámy

Branžovy

Přírodní památka Branžovy - důvodem ochrany je menší cenná lokalita s výskytem zvláště chráněných teplomilných druhů rostlin.

Lom Branžovy - v současné době se zde vápenec těží jako surovina pro radotínskou cementárnu a také jako kamenivo. Ložisko je tvořeno devonskými vápencovými vrstvami. Lom je v současné době otevřen pěti etážemi o výšce 10 – 15 m jako kombinace stěnového a jámového lomu, z toho tři etáže jsou zahloubeny. Schválený dobývací prostor má plochu cca 44 ha, přičemž současná plocha lomu je přibližně 15 hektarů. Lom se nachází v prostoru bývalých lomů (Obecní, Záložanský a Cífkův).

(1) Loděnický vápenec, stáří 409-405 milionů let, období paleozoikum (prvohory), devon, pražské souvrství. Jemnozrnný loděnický vápenec vznikl ukládáním vápnitého kalu v prostředí mírně hlubšího moře. Zpravidla bývá zelenošedý, někdy červený až červenohnědý, s velkými šedými nebo šedozelenými i fialovými skvrnami a místy s vloženými vrstvičkami vápnitých břidlic. Dříve šlo o kamenickou surovinu, dnes se využívá v průmyslu stavebních hmot. Lom Branžovy u Loděnice. Exponát Domu přírody u Koněpruských jeskyň.
(2) Řeporyjský vápenec, stáří 409-405 milionů let, období paleozoikum (prvohory), devon, pražské souvrství. Červeně zbarvený jemnozrnný řeporyjský vápenec někdy obsahuje vrstvičky červených vápnitých břidlic. Řeporyjské vápence místy vytvářejí náhlá naduření mocnosti, označované jako kalové kupy. Zřejmě se jedná o okolí vývěrů chladných podmořských pramenů. Dříve se ojediněle využíval v sochařství, při zvětrávání se ale mnohdy rozpadá. Lom Branžovy. Exponát Domu přírody u Koněpruských jeskyň.

Syslí louky

(1) Věnovala Ivona manželka.

Komentáře (připomínky čtenářů):