Pičín a Hluboš

Tato kapitola se věnuje okolí obcí Pičín a Hluboš. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Pičín

Hřbitovní kostel Panny Marie je původně gotický, byl postaven snad již před rokem 1320, kdy bylo panství darováno maltézskému řádu. Vlastní hřbitov je obehnaný zdí s barokní sloupovou branou z roku 1691, se znakem Dubských z Vitiněvsi. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína pocházejí z roku 1708.

(1) znak Dubských z Vitiněvsi na klenáku portálu bývalého klášterce sv. Antonína Paduánského v Pičíně (na snímku vlevo nahoře)
(2) Ve výklenku za vchodem je náhrobek renesančního humanisty pana Petra Bechyně z Lažan.
(3) náhrobník Petra Bechyně z Lažan, Vlastivědný sborník Podbrdska 8*9
(4) přízemní sál tvrze, Vlastivědný sborník Podbrdska 8*9
(5) Kamenný znak Dubských z Vitiněvsi a Vltavských z Mansvertu na klenáku brány tvrze.
(6) Detail rekonstrukce V. Mathausera kolorované kreslené mapy Pičína z roku 1755, tady si nejsem jist zda náhodou neporušuji autorská práva.
(7) Historický pohled z roku 1910 z věže kostela na bývalý klášter sv. Antonína Paduánského. Klášter byl zrušen na základě josefského dekretu (1786). Později sloužil jako cvočkařská dílna a v roce 1912 byl zbořen.
(8) znak Maltézských rytířů (vrchol barokní brány do objektu komendy maltézského řádu v Pičíně)
(9) Pohádková země Vítězslavy Klimtové.

Náves

Náves - zde bývala víska Hlubošská Lhotka, zaniklá už v 16. století.

(1) křížek na okraji obory Lhotka z roku 1881, postaveného na památku Jana Rudolfa, kterého tu zabil blesk.

Hluboš

První zmínky o obci jsou z roku 1355. Roku 1546 byla místní tvrz přestavěna na zámek. Koncem 17. století zde byl vystavěn kostel Nejsvětější Trojice.

Hluboš, zámek

První písemná zmínka o tvrzi v Hluboši pochází z roku 1502, ale už na počátku patnáctého století ve vsi sídlil vladyka Zbraslav z Hluboše († 1415). Pozdně barokní zámek vznikl přestavbou této tvrze v polovině 16. století. Kolem roku 1872 byl rozšířen a pseudorenesančně upraven. V letech 1920-1921 zámek sloužil jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka.

Dochovaná podoba zámku je v jádru pozdně barokní s novorenesančními a pozdějšími úpravami. Hlavní budova má obdélníkový půdorys se středovým rizalitem zdůrazněným čtveřicí pilastrů a supraportami oken v dolním patře. Rizalit je zakončen atikou, nad kterou se zvedá volutový štít. Před zahradní průčelí předstupují dvě boční vstupní křídla, mezi nimiž vede arkádová galerie nesoucí terasu. Uvnitř středního traktu se nachází velký sál s pozdně barokními krby (Bělohlávek, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku).

(1) Hrady, zámky a tvrze království Českého, August Sedláček, 1889

Lesy mezi Hluboší a Příbramí

(1) Jednoduchý památníček nad Skorotínem, takhle si představuji lidovou zbožnost v hustých brdských hvozdech. Jediný kaz na kráse tvoří původ některých sošek - Medžugorije :-)

Bratkovice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1394, kdy byl v rámci soudního sporu zmiňován mlýn v Bratkovicích. Tím se obec řadí mezi jednu z nejstarších obcí na Příbramsku.

Komentáře (připomínky čtenářů):