pokus

Prameny Klíčavy a Kracle

Tato kapitola se věnuje lesům mezi Lužnou a Rudou (Přírodní rezervace Údolí Klíčavy, rybníky Kracle, Petrův kámen).

Rezervace Prameny Klíčavy

Rezervace Prameny Klíčavy má trochu zavádějící název, ve skutečnosti jde o pramen Leontýnského potoka. Ten se do Klíčavy vlévá až pod Pilským rybníkem. A Klíčava? Ta pramení severněji u Třtické Lísy (Lisy).

  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • vstavač májový
  • Prameny Klíčavy
  • tůňka (1)
  • Prameny Klíčavy
  • rosnatka okrouhlolistá
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy (2)
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy (3)
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy (4)
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy, Rožmberk
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy
  • Prameny Klíčavy

(1) Díky exkurzi České botanické společnosti jsem si mohl vyfotit bývalou louku, kterou se ochranáři snaží sekáním obnovovat. Lokalita rašelinného prameniště je jediná svého druhu v CHKO Křivoklátsko. V tůňce se skrývá nenapadná bublinatka jižní, malá masožravá kytka.
(2) Uprostřed built ostřice latnaté.
(3) Takovéhle napřímené kanály kdysi dávno bývalé louky odvodnily. Pozn.: Tráva z luk byla nevalná, dala se používat pouze jako stelivo.
(4) Dnes je snahou vodu na místě co nejvíc zadržet, třeba umělými přehrázkami.

Kracle

Před bitvou na Bílé hoře (8.11.1620) táhla od Kralovic na Prahu císařská armáda. Dne 27. října byla již u Senomat na Rakovnicku. Zde se jim postavili na odpor stavovští Anhaltovi vojáci, kteří v té době ustupovali od Rokycan přes Mýto a Zdice na Unhošť. Mezi Hlavačovem a Kokrdovem došlo k menší šarvátce, a stavovští po silnici ustoupili k Rudě. Císařští ale české vojsko obešli a srazili se se stavovskými u Kraclí. Zde měli císařští odpočinek, zatímco jejich jízda pronásledovala zadní voj stavovských a u Rynholce mu způsobila četné ztráty. V Kraclích zemřel císařský plukovník von Kratzen, který byl raněn v šarvátce u Kokrdova. Od té doby se tu říká v Kraclích. (volně podle V. Palivce: Hájemství zelené)

V rybníku Horní Kracle se povedlo ochranářům regulovat stav rybí obsádky, a tak je rybník z hlediska diverzity flóry jedním z nejbohatších na křivoklátsku.

  • Kracle
  • Dolní Kracle
  • Kracle
  • Dolní Kracle
  • Kracle
  • Dolní Kracle
  • Kracle
  • Dolní Kracle
  • Kracle
  • Dolní Kracle
  • Kracle
  • Dolní Kracle
  • Kracle
  • Horní Kracle
  • Kracle
  • Horní Kracle
  • Kracle
  • dominuje přeslička poříční
  • Kracle
  • Horní Kracle
  • Kracle
  • Horní Kracle
  • Kracle
  • Horní Kracle
  • První luh
  • První luh
  • Kracle
  • Kracle
  • Horácká Lisa
  • Horácká Lisa (1)
  • Horácká Lisa
  • Horácká Lisa (1)
  • Hranatá skála
  • Hranatá skála (2)
  • Hranatá skála
  • Hranatá skála
  • Červený kříž
  • Červený kříž (3)

(1) Vrtalo mi hlavou proč se hájovny na severním křivoklátsku často jmenují Lisa (Lísa). Lísa je zde pravděpodobně synonymum pro ohradu, branku či vrata - Brána do obory, kterou musel hajný na noc zavírat.
Z několika významů, jež u výrazu lísa (též lésa, deminutivum líska) uvádí J. Jungmann, je pro nás podstatný význam ‘cokoli pleteného z proutí, jako stěna, příhrada, dvéřka atd.’. Jungmann tento význam dále specifikuje: „Lísa u zahrady, u chalupy atd. = pletené dvéře, též i sama ohrada pletená (Naše řeč)
(2) Hranatá skála - za objektem se kdysi (kolem 1853-1869?) těžilo černé uhlí.
(3) Obrázek Pavla Lisého z nádherné knížky Hájemství zelené od Viktora Palivce. Přiznám se, že jsem nikoho neoslovil s dotazem, zda smím převzít obrázek, neboť netuším na koho se obrátit. Snad to nikomu vadit nebude. Červený kříž by měl odkazovat na události z třicetileté války.

Merklovka

Merklův léčivý pramen je podle K. Kestnera výtokem důlních vod z opuštěného dolu Caroli, jež leží nedaleko.

  • Merklovka
  • Merklovka (1)
  • Merklovka
  • Merklovka
  • Merklovka
  • Merklovka
  • Merklovka
  • Merklovka
  • Merklovka
  • Merklovka
  • Merklovka
  • Merklovka
  • Merklovka
  • Merklovka

(1) Železitý pramen objevil na začátku 19. Století furstenberský lesní adjunkt Jiří Merkl. Pramen byl vyčištěn a obestavěn na způsob lázeňského pavilonu, vedle vznikla i jednoduchá lázeňská budova se dvěma vanami.

Motolka a bývalá lesní drážka

Severně od Dlouhého hřebene leží historicky významná lokalita Motolka, kde se z malé hloubky 15 m (místní infocedule uvádí 14-20 m) pod povrchem těžily uhelné slojky svrchních radnických vrstev. Za války otevřený důl Motolka dobýval uhelnou sloj o mocnosti kolem 95 cm. V dřívějších dobách se zde těžila sloj o max. mocnosti až 1,6 m (historie dobývání se uvádí od poloviny 19. století). Vyskytuje se zde řada drobných hald a několik zasypaných šachet. Rok ukončení provozu - 1925. (volně podle https://lokality.geology.cz/2860).

  • Motolka
  • Šachtice I Na Motolce
  • Motolka
  • Šachtice I Na Motolce
  • Motolka
  • Šachtice II Na Motolce
  • Motolka
  • Důl Motolka I
  • Motolka
  • Důl Motolka II
  • Motolka
  • Jáma Amálie I
  • Motolka
  • Jáma Amálie II
  • Motolka
  • bývalé těleso drážky
  • Motolka
  • Motolka
  • Motolka
  • Motolka
  • Červený kanál
  • Červený kanál (1)
  • Červený kanál
  • Červený kanál (1)
  • lesní drážka
  • lesní drážka (2)
  • úzkokolejka Řevničov nádraží-Motolka-Černý Les
  • úzkokolejka Řevničov - Černý Les

(1) Od rozcestí Pod Klukem po červené turistické značce křížíme železniční trať Praha Rakovník. Bývalá lesní železnice přecházela železniční dráhu Praha - Rakovník po kamenném mostě zvaném Červený kanál.
(2) Mnišková lesní železnice v křivoklátských lesích byla vybudována v roce 1919 pro odvoz kalamitní těžby. Bylo vykáceno na 600 ha lesních porostů. Kmeny se musely rychle zpracovat. Odvážely se na pilu do Městečka a na nově vybudovanou parní pilu u Řevničovského nádraží. Akciová společnost dostala jméno LESNA, nejvíce akcií vlastnili Maximilian Egon III. Fürstenberg z Křivoklátu a jeho švagr Franz Khevenhüller-Metsch. Největší nasazení probíhalo v letech 1920-22. Trať byla v provozu až do roku 1927. Celková délka činila 12 km, dráha měla rozchod 700 mm. Vlaky se mohly křížit na pile, na nákladišti v km 6,7 a v Maxově oboře na konci trati. Úzkokolejka měla jednu odbočku, a to k dolu na uhlí na Motolce. Uhlí bylo potřeba nejen pro lokomotivy, ale i především pro stroje na pile v Řevničově.

U Tří stolů

V roce 1730 zajela na Křivoklát znovu císařovna Alžběta (po velkém honu 1721), kdy byla hostem hraběte Waldštejna na Lánech. Na její počest byl uspořádán hon U třech stolů v revíru luženském, kde císařovna složila za jediný den 46 jelenů. Přesnídávka se podávala na 3 stolech. Za jedním sedělo panstvo, u druhého myslivci a u třetího honci. Odtud se toto místo nazývá ještě dodnes U třech stolů . Dnes tam stojí lesovna téhož jména a rovněž tak i celý revír je tak dnes pojmenován. Mírně odlišnou tezi ke vzniku jména místa jsem se dočetl v knize Lánská obora - roku 1723 při příležitosti své pražské korunovace přijal pozvání k pobytu na lánském zámku samotný císař Karel VI. Pro panovníka byl uspořádán neobvyklý lov, císař střílel z loveckého kočáru, jehož konstrukci prý sám navrhl. Seděl na otáčecí židli, aby mohl pohotově pálit do všech stran. Po celodenním lovu čítal výřad 120 kusů zvěře. V poledne bylo u jedné hájovny připraveno pohoštění na třech stolech, odtud vzniklo název hájovny.

  • U Tří stolů
  • U Tří stolů
  • Wollmannův rybník
  • Wollmannův rybník
  • Wollmannův rybník
  • Wollmannův rybník
  • Wollmannův rybník
  • Wollmannův rybník

přírodní rezervace Údolí Klíčavy

Poměrně nová rezervace, největší klenot hořeček ladní pobaltský jsem zatím nepotkal. Místní hubená populace tohoto kriticky ohroženého druhu jde prý stále dolů.

  • PR Údolí KLíčavy
  • PR Údolí Klíčavy
  • PR Údolí KLíčavy
  • PR Údolí Klíčavy
  • PR Údolí KLíčavy
  • PR Údolí Klíčavy
  • PR Údolí KLíčavy
  • PR Údolí Klíčavy
  • PR Údolí KLíčavy
  • PR Údolí Klíčavy
  • PR Údolí KLíčavy
  • PR Údolí Klíčavy
  • PR Údolí KLíčavy
  • PR Údolí Klíčavy
  • PR Údolí KLíčavy
  • PR Údolí Klíčavy
  • PR Údolí KLíčavy
  • PR Údolí Klíčavy
  • PR Údolí KLíčavy
  • PR Údolí Klíčavy
  • zvonečník hlavatý
  • zvonečník hlavatý
  • všivec bahenní
  • všivec bahenní
  • kosatec sibiřský
  • kosatec sibiřský
  • kosatec sibiřský
  • kosatec sibiřský
  • kokrhel
  • kokrhel
  • Pilská
  • Pilská
  • Pilský rybník
  • Pilský rybník
  • Klíčava po toku
  • Klíčava po toku (1)
  • údolí Leontýnského potoka
  • údolí Leontýnského potoka (2)

(1) Klíčava od Pilského rybníku, v horní třetině Brejl, na horizontu Krušná hora.
(2) Údolí Leontýnského potoka od Pilského rybníka, s rozvětvením do Prvního a Druhého luhu. Na horizontu vpravo Louštín.

Petrův kámen

Podle legendy se na něm modlil svatý Petr (či poustevník téhož jména). Tři přirozené prohlubně, snad zbytky narušených skalních misek, vytvářejí ideální klekátko pro podepření kolen a loktů sepjatých rukou.

  • Petrův kámen
  • Petrův kámen
  • Petrův kámen
  • Petrův kámen
  • Petrův kámen
  • Petrův kámen
  • Nad Pilským rybníkem
  • Nad Pilským rybníkem
  • Nad Pilským rybníkem
  • Nad Pilským rybníkem

Hořkovec a lom Pecínov

V místmím lomu se již od 70. let těží lupek karbonského stáří, který má světle růžovou až fialovou barvu a používá se na výrobu kvalitní žáruvzdorné keramiky. Lom poskytuje několik desítek metrů mocný profil kladenským souvrstvím (westphal C + D), v nadloží pak perucko-korycanským a bělohorským souvrstvím české křídové pánve. Hlavní těženou surovinou jsou karbonské žáruvzdorné jílovce. V lomu je vidět profil křídovými horninami s dobře viditelnou hranicí cenomanu a turonu, ve spodní části výchozu pak hranice křídy a karbonu. V karbonu máme dále možnost sledovat erozní rozhraní nýřanských a radnických vrstev. Lom je jedinečnou ukázkou geologické historie od karbonu po křídu.

  • Hořkovec
  • Hořkovec
  • Hořkovec
  • Hořkovec (1)
  • Hořkovec
  • lom Pecínov

(1) bývalá oborní zeď původní Lánské obory

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: