Řebřík a Líšná

Tato kapitola se zabývá Řebříkem a kostelem sv. Petra a Pavla, dále potom skalkami rozesetými v lesích kolem Líšné. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Řebřík

První písemná zmínka o lokalitě pochází z roku 1318, kdy je v souvislosti s hradem zmiňován Markvart ze Řebříka, příbuzný pánů ze Žerotína. Řebřík spadá do okruhu hradů, u nichž tvoří palác hlavní obytnou i obrannou stavbu, přičemž takové hrady patřily v době posledních Přemyslovců k těm nejúspornějším. (M. Kuna: Archeologický atlas Čech) Jeden z majitelů se honosil poetickým jménem Petr Prase z Chrástu.

Řebřík, kostel sv. Petra a Pavla

Pod hradem stojí kostel sv. Petra a Pavla, který původně patřil k zaniklé vesnici Řebřík. Kostel byl roku 1348 poprvé uváděn v písemných pramenech. K roku 1384 se zdejší kostel uvádí jako farní. Roku 1555 se mluví o kostelíku nad Lísstneym v těch pustinách ležícím. Na místě původní sakrální stavby vyrostl po přestavbách v letech 1728 a 1845 dnešní barokní kostel.

(1) Náhrobní kameny Protivců, posledních majitelů hradu, byly roku 1844 přemístěny ze hřbitova a zazděny ve zdi křížové kostelní lodi. Nejstarší pískovcový náhrobník pochází z roku 1470 a připomíná neznámou ženu, jejíž jméno nelze přečíst. Druhý náhrobník je mramorový a patří Janu Protivcovi z Entenšlanku a je datovaný rokem 1574. Uprostřed má vytesaný znak kachny s hadem v zobáku a na hořejším okraji staročeský nápis Leta panie 1574 vmrzel Jan protiwecz z entnsstanku
(2) Nad kostelem v prostoru bývalého prvního předhradí byla roku 1855 vystavěna masivní trámová zvonice na kamenné podezdívce.

Líšná

(1) muzeum Zbiroh

Skalky kolem Líšné, Dehetnická skála

Skalky vlevo od silnice Líšná - Kublov. Pojmenování skal je mírně chaotické, Dehetnická a Černá skála mají v různých mapách různou polohu.

(1) Triangulační věž na Černé skále (zvýšený měřický signál) – 588 m n.m. Na plochém vrcholu Černé skály s malým skaliskem v minulosti stávala dřevěná triangulační věž. Měla čtyři podlaží a nad nimi ještě dosti vysokou nástavbu (měřický signál) s dalšími kolmými žebříky, které byly upevněny na boku konstrukce (Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy).

Skalky kolem Líšné, Čertova a Dlouhá skála

Skalky vpravo od silnice Líšná - Kublov.

(1) U Čertovy skály je zasazen patník s písmenem L, L jako Leopold, komorní panství Zbiroh?
(2) Skalky fotografované v roce 2007, když jsem tu bloudil a pravděpodobně popletl jednotlivá jména. V některých mapách je také špatně uváděna lokace Dehetnické skály.

Zadní Peklo

Skalky zhruba mezi Líšnou a Bzovou, v mapě 1:10 0000 popisovány jako Hřebeny a Zadní Peklo

(1) Hranice (hraniční příkop) mezi katastry Drozdov a Bzová.

Komentáře (připomínky čtenářů):