Rosovice a Buková
Kapitola se věnuje lesům od Rosovic k úpatí Kuchyňky. Z výraznějších kót zde najdeme Velký Ždírec a Kouty, nicméně jsem nikdy neslyšel místní, že by je kdy používali. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.
Sychrovský a Vackův rybník, Rosovice
Rosovice (původně Rosejovici) - jméno mají po zakladatelích Rosejovicích, potomcích vladyky Roseje. Původně patřily ku Tetínu, jehož majitel Štěpán je vysadil roku 1321 za ves trhovou, čili městečko. Od Štěpána kolem roku 1340 připadly Koruně, v roce 1348 je král Karel IV. udělil arcibiskupství Pražskému.
(1) Oronymum Ždírec je odvozené z apelativa žďár, jméno Žďár (Žďírec) označuje vymýcená a vypálená místa v lesa za účelem získání nové půdy (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).
(2) Tak tohle jsem měl za žánrovou socialistickou pohlednici, doba vydání je ale z roku 2000, rodinné album.
Malý a Velký Ždírec, Klínkův vrch
Místa s mládím spojená, první Brdy, první větší les, na Kuchyňku to byl celodenní výlet! Jeleni, jezevci, v oboře daňci. V příkopech čolci, na loukách úpolíny. Nejkrásnější a největší hřiby.
Místním velkým lesním loukám jsem byl zvyklý říkat podle toho, v jakém pořadí se nacházeli od Sajovky. To jest první louka a druhá louka. Historická jména jsou zde velmi variabilní, neujasněná a zmatená - Klínkův vrch, Klímkův vrch, Svatá Anna (je i o kapličku poblíž Dobříše) a Roubená studánka. V dětství jsem měl pocit, že každý druhý lesní kout má jméno Roubenná studánka.
Buková (u Příbramě)
Buková se připomíná již v roce 1336, kdy tvořila část pičínského statku Bavorů ze Strakonic. V letech 1515–1705 vesnici vlastnili Bechyňové z Lažan, které vystřídali Boryňové ze Lhoty. Za majitelů Dubských byl v roce 1751 vystavěn zámek, který je jednopatrový, trojkřídlý s mansardovou střechou, fasády jsou zdobené nárožními rustikami.
(1) Dí pověst, že zámeček postaven jest na jehlách a pod ním studny a prameny, odkudž trubami a stokami voda ze základů se odvádí. Jarního času zde milo prodlévati, zvláště za květu šeříku, jímž zámeček odevšad jest obklopen, a vůní líbeznou ukolébáni, maně vzpomínáte zašlých dob barokového tohoto bývalého sídla panského (Památník okresu Dobříšského, 1898).
(2) Od roku 2011 můžete navštívit tzv. Čechovu stodolu. Ocení asi nejvíc ti nejmenší.
(3) Lom u Bukové - Instruktivní lokalitou písčitého zvětrávání je pískovna v červených hlubošských slepencích při silnici z Bukové do Hostomic.
(4) Severně od Bukové.
Komentáře (připomínky čtenářů):
Zatím není vložen žádný příspěvek |
Stránka: 1