Skelná huť
Kapitola se věnuje okolí Skelné huti ve Středních Brdech a dvěma vrcholům - Brdce a Hradiště.
Skelná huť
Sklářská huť zde byla založena v r. 1749 T. M. Adlerem z nedalekých Hutí pod Třemšínem. Popudem k jejímu založení byla existence rozsáhlých polomů způsobených větrou smrští. Úspěšný sklářský podnikatel Adler si za roční poplatek pouhých 60 zlatých (1 zlatý Florin=11,7 g stříbra, dnes zhruba 140 Kč?) od knížete (František I. de Paola Gundakar?) Colloredo-Mansfelda tento poškozený les na 24 let pronajal a zřídil zde svojí druhou sklárnu. Smlouva byla výhodná pro obě strany. Adler měl zabezpečený přísun levného dřeva, kterého sklárna spolykala denně několik tun, knížeti ubyla starost se zpracováním odlehlých polomů, ve kterých hrozilo přemnožení škůdců. Kromě dřeva potřebovala sklárna také vodu, což Adler vyřešil vykopáním příkopu, kterým přiváděl vodu z pramenišť Litavky mezi Brdci a Košem do malého rybníka v blízkosti huti. Akumulovaná voda pak poháněla dvě stoupy připravující skelnou směs. Třetí stoupa byla zřízena na Pilském potoce pod dva kilometry vzdáleným starým Pilským rybníkem. V roce 1770 převzal provozy syn Tobiáš Rafael Adler. V provozu byla sklárna celkem 34 let, po jejím zrušení odcházejí Adlerové na Šumavu. Po zrušení sklárny zde byla postavena myslivna, která si ale ponechala jméno po původní skelné huti.
Od Skelné huti je poměrně slušný výhled směrem ku Vltavě. Jen vědět na jaké kopce se tak dívám :-).
(1) Nejsem si 100% jistý, zda se tyto historické plány ze SOA Praha vztahují k místní Sklenné huti (jinou ale snad dobříští neměli). Plánek je veden jako - Hegerhaus fur Glashutten.
(2) Druhý historický nákres je veden jako Plan zur Erbauung eines Hegerhauses Glashutten ? Obora
Skelná huť, dronem
Brdce
Hradiště
(1) Bouda se dříve nazývala Emanuelova bouda (Emanuel Baude), dnes se více setkáváme s názvem U břízy.
Komentáře (připomínky čtenářů):
Zatím není vložen žádný příspěvek |
Stránka: 1