Skelná huť

Kapitola se věnuje okolí Skelné huti ve Středních Brdech a dvěma vrcholům - Brdce a Hradiště. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Skelná huť

Sklářská huť zde byla založena v r. 1749 T. M. Adlerem z nedalekých Hutí pod Třemšínem. Popudem k jejímu založení byla existence rozsáhlých polomů způsobených větrou smrští. Úspěšný sklářský podnikatel Adler si za roční poplatek pouhých 60 zlatých (1 zlatý Florin=11,7 g stříbra, dnes zhruba 140 Kč?) od knížete (František I. de Paola Gundakar?) Colloredo-Mansfelda tento poškozený les na 24 let pronajal a zřídil zde svojí druhou sklárnu. Smlouva byla výhodná pro obě strany. Adler měl zabezpečený přísun levného dřeva, kterého sklárna spolykala denně několik tun, knížeti ubyla starost se zpracováním odlehlých polomů, ve kterých hrozilo přemnožení škůdců. Kromě dřeva potřebovala sklárna také vodu, což Adler vyřešil vykopáním příkopu, kterým přiváděl vodu z pramenišť Litavky mezi Brdci a Košem do malého rybníka v blízkosti huti. Akumulovaná voda pak poháněla dvě stoupy připravující skelnou směs. Třetí stoupa byla zřízena na Pilském potoce pod dva kilometry vzdáleným starým Pilským rybníkem. V roce 1770 převzal provozy syn Tobiáš Rafael Adler. V provozu byla sklárna celkem 34 let, po jejím zrušení odcházejí Adlerové na Šumavu. Po zrušení sklárny zde byla postavena myslivna, která si ale ponechala jméno po původní skelné huti.

Od Skelné huti je poměrně slušný výhled směrem ku Vltavě. Jen vědět na jaké kopce se tak dívám :-).

Skelná huť, dronem

Skelná huť, historické materiály

(1) Nejsem si 100% jistý, zda se tyto historické plány ze SOA Praha vztahují k místní Sklenné huti (jinou ale snad dobříští neměli). Plánek je veden jako - Hegerhaus fur Glashutten.
(2) Druhý historický nákres je veden jako Plan zur Erbauung eines Hegerhauses Glashutten ? Obora

Skelná huť, bývalé stoupy

Areál zaniklých rybníků a stoup na drcení materiálu pro sklářský kmen. Soustava patřila ke sklárně činné v letech 1749-83, areál které se rozkládal cca 0,5 km severovýchodním směrem. Situaci soustavy je zaznačena na mapě 1. vojenského mapování. Voda sem byla zjevně přiváděna od severu náhonem, který je stále zachován v délce několika set metrů a stále přivádí vodu do rybníčku v areálu byvalé hutě. V terénu je dobře zachovalý relikt hráze severního rybníka. Jižní rybníček je stále funkční.

(1) relikt hráze severního rybníka
(2) obecný nákres stoupy pro drcení křemene

Brdce

Hradiště

Hradiště je pátou nejvyšší horou Brd, poblíž jeho vrcholu se nachází menší kamenné moře.

U Břízy

Bouda se dříve nazývala Emanuelova bouda (Emanuel Baude), dnes se více setkáváme s názvem U Břízy.

Pramen Litavky

Pramenná oblast Litavky.

Komentáře (připomínky čtenářů):