pokus

Skořice a Kolvín

Tato kapitola se zabývá okolím obce Skořice (mají tu príma hospodu), dále lokalitami Kolvín, Palcíř a zříceninou hradu Drštka

Skořice

  • Skořice
  • Skořice
  • Skořice
  • Skořice
  • Skořice
  • Skořice
  • Skořice
  • kostel sv. Václava
  • Skořice
  • kostel sv. Václava
  • Skořice
  • kostel sv. Václava
  • Skořice
  • kostel sv. Václava
  • Skořice
  • kostel sv. Václava
  • Skořice
  • kostel sv. Václava
  • Skořice
  • kostel sv. Václava
  • Skořice
  • Skořice
  • Skořice
  • Skořice
  • Skořice
  • Skořice (1)
  • Skořice
  • Skořice (1)
  • Skořice
  • Skořice (1)
  • Skořice
  • Skořice (1)
  • Skořice
  • Skořice (1)

(1) pohlednice jsou ze soukromé sbírky H. Hrachové

Kolvín

Na vyfotografované ceduli na patníku jest psáno "Díkuvzdání za zrušení roboty v Kolvíně r. 1848 zničena vandalem r. 1967!". Z výstavy "Teslíny" v příbramském archívu je poslední obrázek řezenského (bavorského) feniku - poklad 816 mincí z 2. poloviny 13.století nalezený v Kolvíně 1939.

  • Kolvín
  • Kolvín od Palcíře
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín (1)
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín, pěchotní střelnice
  • Kolvín
  • Kolvín, pěchotní střelnice
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín
  • na Kolvínském potoce
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín
  • Kolvín
  • domovský list (2)
  • Kolvínský poklad
  • Kolvínský poklad
  • Kolvín
  • Kolvín (3)
  • Kolvínka
  • Kolvínka

(1) pomníček Karel Farmačka
(2) Domovský list z Kolvína poskytnul pan M. Tomášek, díky.
(3) pohlednici poskytl sběratel ing. Dort

Palcíř

Vrch s názvem Palzirz zaznamenává již mapa prvního vojenského mapování z šedesátých let 18. století. Palcíř není typickým kopcem centrálek, na jeho vrcholu se střídají různé typy lesa které přechází v křovité formace či bezlesí, patrně silný byl vliv bývalé vesnice Kolvín. Poblíž vrcholu nalezneme nejrůznější lomy, v tom největším na západním úbočí je i jezírko, občas vysychající. Vlastní kóta Palcíře vytváří plochý, suťový vrchol budovaný šedozelenými metavulkanity a buližníky. Metabazalty obsahují vtroušené pyrhotinové a chalkopyritové zrudnění dobývané v několika mělkých pinkách v podobě masivní oxidické železné rudy. Na vrcholu Palcíře najdeme nevelký kámen, vysoký asi 1,5 metru, který hlavici palcátu tvarem vzdáleně připomíná.

Na Čihadle - leží 1 km sz. od Palcíře, dva pruhy buližníkových skaleko délce asi 200 m a výšce do 8 m.

  • Palcíř
  • východní úbočí Palcíře
  • Palcíř
  • východní úbočí Palcíře
  • Palcíř
  • východní úbočí Palcíře
  • Palcíř
  • bývalé jezírko
  • Palcíř
  • bývalé jezírko
  • Palcíř
  • skalky nad jezírkem
  • Palcíř
  • skalky nad jezírkem
  • Palcíř
  • západní úbočí Palcíře
  • Palcíř
  • západní úbočí Palcíře
  • Palcíř
  • Palcíř
  • Palcíř
  • charakter lesa
  • Palcíř
  • Palcíř
  • Palcíř
  • pohled na Kamennou
  • Palcíř
  • Palcíř (1)
  • Palcíř
  • Palcíř (2)
  • Palcíř
  • Palcíř (2)
  • Palcíř
  • Palcíř (2)
  • Palcíř
  • Palcíř (2)
  • Palcíř
  • Palcíř
  • Palcíř
  • Palcíř
  • Palcíř
  • Palcíř (3)
  • Palcíř
  • Padrť od Palcíře

(1) Palcíř dronem od Dolejšího rybníka
(2) skalky na východním úbočí Palcíře
(3) Zbytky po těžbě železné rudy z 19. století, severní úbočí.

Dršťka

Nejstarší zpráva o hradu z r. 1390 říká, že jej tehdy drželi synové Dobrohosta z Ronšperka. V l. 1407—1438 je doložen Zdeněk z Drštky, který měl hrad od r. 1426 v zástavě od císaře Zikmunda a uhájil jej proti husitům. Za husitských válek vládl hradu Drštce Břeněk z Drštky. Hrad se stal r. 1427 vedle Radyně a Lopaty důležitou oporou Zikmundových vojenských akcí na Plzeňsku. V roce 1454, kdy se poměry v zemi po husitských válkách uklidnily a po dlouhé době opět zasedal zemský soud, byl hrad Dršťka s vesnicemi Mirošovem, Skořicemi a dalšími nejmenovanými vesnicemi prohlášen za královskou odúmrť. To je první a zároveň poslední výslovná zmínka o hradu Dršťce.

V polovině 16. století byla už Dršťka zříceninou. Dnes tu zastihneme část zdiva z lomového kamene, spojovaného pevnou maltou, které kdysi zpevňovalo patu věže při skále. Buližník je jednou z nejtvrdších hornin, tesat do něj a z něj musela být namáhavá práce. Přesto jsou v takové hornině vylámány skalní hrady. Dršťka leží na silně rozčleněném buližníkovém hřebeni. Stavba byla přizpůsobena terénu, začleněna do něj, zčásti do něj vytesána. Do buližníku byl vylámán i hluboký příkop.

  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • zbytky zdiva
  • Dršťka
  • stopy člověka
  • Skořický potok
  • Skořický potok
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • Dršťka
  • bývalý rybník
  • Dršťka
  • bývalý rybník
  • Dršťka
  • Dršťka (1)
  • Dršťka
  • Dršťka (2)

(1) železné předměty ze zříceniny hradu Dršťka (2. pol. 14 - 1. pol. 16 stol.), expozice Rokycanského muzea
(2) Ideální rekonstrukce podoby hradu Dršťky, podle edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa Nadace České hrady 1995.

Trokavec

  • Trokavec
  • (1) Trokavec

(1) pohlednice je ze soukromé sbírky H. Hrachové

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: