Skryjská jezírka

Tato kapitola se věnuje Skryjským jezírkám na Zbirožském potoce a kótě Dubinky. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Skryjská jezírka

Geologickým podkladem jsou horniny kambrického stáří. Větší část rezervace tvoří svrchnokambrické vulkanické horniny křivoklátsko-rokycanského pásma - dacity - a ve východní části tufy. Svislé sloupcovité rozpukání vulkanitů zde ovlivnilo tvar skalních stěn a tvorbu skalních prahů. V jihozápadní a v severní části vystupují místy na povrch prachovité a jílovité břidlice jineckého souvrství středního kambria s četnými zkamenělinami, zejména trilobity a ramenonožci. (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

(1) Zbirožský potok se noří do soutěsky Jezírek, kterou nebyl schopen rozšířit vzhledem k mimořádné odolnosti tvrdých dacitů.
(2) Nad vodopádem jsou ve skále vysekané schody a něco jako lavička, všimnul jsem si toho až v roce 2023.

Skryjská jezírka, jak asi vznikla

V literárních pramenech se objevují rozporuplná vyjádření o vzniku jezírek a o roli velké povodně v roce 1872, která v místním kraji ledacos přeformátovala. Nejsem z toho úplně moudrý a spousta věcí se mi na tom nezdá, existuje například článek z roku 1871 kde se o jezírcích již mluví. Dnes hovoříme o Skryjských jezírkách (TA Skryjská jezírka v množném čísle), větší vodní plocha je ale jediná, pod malým vodopádem. Je možné, že při povodních vznikalo dočasné jezero nad vodopádem, když se v soutěsce nahromadily klády a zatarasily jí. Další velmi podezřelou záležitostí je prosekaný kus skály, kudy dnes vede turistická cesta. Velmi pravděpodobně zde v minulosti chtěli založit nádrž či rybník, a tenhle průsek měl být bezpečnostním přepadem. Jestli tu ale vodní dílo někdy opravdu existovalo a povodeň v roce 1872 ho protrhla, těžko říct?

Kdysi (pravěk? novověk?) tu skály uzavíraly úzké údolí a tím zadržovaly vody. Ty prolomily skalní zátaras a vzniklou úzkou skalní průrvou protéká nyní potok vodopádkem. Zbirožský potok při povodni 1872 strhal rybníky, rozbořil mlýny a široce se rozlil po dně hlubokého údolí, které se svažuje ke Skryjům. tady, poblíž ústí do Berounky, stála zdivočelému toku v cestě úzká skalní soutěska. Potok, kypějící v těsném hrdle, podemlel skálu na levé straně, a ta se zřítila do jeho toku. Za zátarasy z mohutných balvanů vzniklo několik jezírek. Voda si nakonec našla únikovou cestu a vytvořila romantický vodopádek. Místo se stalo známým pod názvem Skryjská jezírka. (O. Dvořák: Nebeská stavidla se otevřela)

V Ottových Čechách (1903) dočteme se velmi zajímavého názoru, že jezírko (de facto rybník) existovalo nad dnešním vodopádkem: Vypravíme se ze Skryj na západ po kyprém pažitu, jenž po jasné noci srpnové zrosen myriádami perliček. Zahneme do úzkého úžlabí, jímž prohlubuje a upevňuje si rok od roku cestu Zbirovský potok. Jest milý jako kotlina Kličavská a při tom trochu krásy si vypůjčil z Divoké Šárky u Prahy. Ale vyniká nad ně svým Podmockým slapem neb jezerem. Hustě zarostlé stráně sklánějí se dosti příkře ku kotlině, která k severu zahrazena příčnou skalou. Jenom nepatrný průlom dopřával místa vodám, aby mohly spět k Berounce. Až do roku 1872 bylo hojně vody zadržováno u slapu, tak že před ním se rozlévalo slušné jezírko, jež mnohé chodce přivábilo. Přišla povodeň, vzedmuté, nehorázné její valy vzepřely se jako útočník bojem rozpálený do kamenných vrat - a tato povolila. Dosud můžete pozorovat, kam až voda sahala před průlomem, a pod slapem udržela se malá prohlubeň, kde příjemno za žáru se ochladit. Dveřeje bývalých kamenných stavidel stojí na svém místě a je možná si je volně obejíti. Nutno arci při tom skákati s kamene na kámen.

(1) Foto Jiří Krupička. Zatím jsem nikde nedohledal, zda zářez u Skryjských jezírek kudy prochází turistická značka, byl vyhlouben lidskou činností. Přišlo mi, že kvůli turismu by to byl finančně náročný počin. Geolog místní oblasti RNDr. Tomáš Vorel se domnívá, že zářez bude pravděpodobně prokopaný uměle, usuzujeme tak podle tvaru, šířky, pravidelnosti a ostrohranosti boků.
Turisty vylučuje i RNDr. Karel Žák. Ti by totiž dle jeho názoru zcela jistě udělali nějakou užší průrvu a na spodní straně něco jako schody. Mohl zde snad být někdy neznámo kdy v minulosti plánován rybník. Klidně někdy ve středověku, kdy se velké rybníky masivně stavěly. K nim se dost běžně, pokud to situace umožňovala, dělaly tesané přepady ve skále mimo hráz, protože to skalní podloží přepadu se potom nepromele. Podobná protržená hráz také s bočním přepadem sekaným částečně ve skále, je asi na půlce cesty mezi hájovnou Bušohrad a dolní částí obce Broumy.
(2) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.
(3) Obrázek je z článku Výlet do českého kabria, Vedou J. Kafka a dr. Jar. Perner. Vesmír, ročník 36. Článek pochází z digitální knihovny Kramerius, stahovat 1. část článku v PDF možno zde (4 MB) a 2. část zde (4 MB).
(4) Tábor, listopad 1871 (1MB)
(5) Tábor, červen 1872

Skryjská jezírka, infocedule

Skryjská jezírka, dronem

Skryjská jezírka, chata

(1) Fotografie z roku 1948. Srub byl postaven 18. Oddílem skautů z Prahy v roce 1933.

Skryjská jezírka, Dubinky

Kapitolka jež se věnuje přírodě ve svazích nad Skryjskými jezírky. Terén je velmi obtížně přístupný a jde vlastně o přírodní rezervaci, kde existují i jistá omezení průchodnosti pro turisty.

(1) dominantní kopec vlevo by měl být Lípa, vpravo vystupující menší vrch potom Čihátko
(2) výhled na Lípu
(3) Snímky věnovala Zdena Bradnová.

Čihátko a Černá skalka

Zbirožský potok

Zbirožský potok od Podmokelského mlýna po jeho ústí do Berounky.

(1) údolí fotografováno ve svahu zhruba nad kempem Na Slapnici

U ručiček

(1) Kamenný rozcestník silnic na Skryje, Broumy a Podmokly. Surovinou je karbonský arkózový pískovec. Tyto kamenné rozcestníky nahradily v letech 1891-1901 dřívější dřevěné ručičky.

Komentáře (připomínky čtenářů):