Slonovec a Klouček

Tato kapitola se věnuje hřebenu Slonovce, přes Klouček až na vrchol Sádek.

Slonovec

Na mapě vyznačený výrazný hřbet s příkrými svahy dlouho unikal mojí pozornosti. Svahy či srázy k severu jsou porostlé smíšeným lesem, na brdské poměry pestrým, nalezneme zde i lípy, jeřáby muky, jeřáby ptačí aj. Slonovec - asymetrická skalní hradba kambrických slepenců nápadně vystupující z plochého hřbetu se strmým čelem lemovaným drolinami obráceným k jihovýchodu.

Původ jména Slonovec (někdy též i místním pojmenováním Slonový hrad, 1763-1767 Slonowy hradek podle I. vojenského mapování) by se podle M. Mackovičové (Oronymie Brdské vrchoviny) mohl odvozovat od barvy slonoviny, kterou může zde těžený kaolin připomínat. Pro mě osobně už je to hodně spekulativní odvození.

(1) V mapě hořovického panství (Bestandes & Übersichts Karte der Fürstlich Hanauischen Fideicommiss Herrschaft Hořowitz 1890) je Slonovec nazýván Slonovým hradem.
(2) Jan Čáka uvádí, že se na Slonovci nacházelo železnorudné kutisko, ve kterém pracoval Jan Nepomuk Zykán po příchodu do Čeňkova.
(3) Kámen byl ze Slonovce spouštěn ve vozíkách (svážná dráha) po kolejové dráze a odtud vyvážen na stavby. Původní záměr těžby byl naproti Rafandě.Zde je dosud vidět ještě místo, kde byl pokus uskutečněn. Pod Slonovcem, kde se říká na Malinové louce, nalezl čenkovský písmák Jan Zykán popelnici a daroval jí Národnímu muzeu. V těch místech byl před lety patrný taras. Toto místo se zve také Na Sklepích a podle starého podání tam stávala vesnice. Je ještě patrné podle hrbolů země, kde stávala jednotlivá stavení. Při kopání se tam našly střepy různých nádob. Podle knihy Jinecko pro pamětníky.

Slonovec, symbolický trampský hřbitov

Trampský hřbitov založil na Slonovci v roce 2008 Rysák. Plánoval se tak pět let, ale potom nečekaně umřel kamarád Sam Belda a tehdy jsem se konečně rozhýbal a dal mu tam první cedulku ale už to žije svůj život a i ostatní tam dávaji cedulky svých kamarádů.

Klouček

Klouček je deminutivum od staročesky substantiva kluk, které značí pozemek nezkopaný, na kterém jsou ještě kluky, tj. pletiva kořenů..., pravděpodobně tu v minulosti probíhala mytební činnost, klučilo se tu: klučiti ...mýtiti lesy a zároveň dobývati pařezy i kořeny nebo jen dobývati pařezy po vykácených stromech (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

(1) Na křížku je uvedeno datum 1647, což by křížek nebo jeho předchůdce pasovalo na opravdu velmi staré památky.
(2) Na hřebenu Kloučku procházela hranice panství, což může být tato prohlubeň. V okolí se rovněž těžila železná ruda a kaolín, a tak tato rýha může pocházet i z těžební činnosti.
(3) Patník spíše modernějšího rázu.

Sádka

Vysílač (retranslační věž) na vrchu Sádka představuje spolu s věží na Praze a na vrchu Písky dobrý orientační bod.

Komentáře (připomínky čtenářů):