Srbsko

Tato kapitola se věnuje okolí Srbska, hlavně skalám Na Bříči s Barrandovou jeskyní a lomu Na Chlumu. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Srbsko

Na Bříči (mezi Srbskem a ústím Kačáku)

(1) 3D model skal Na Bříči. Živý model možno stahovat zde. Jde o 3D PDFko (velikost 2,5 MB), které je možné prohlížet i otáčet v obyčejném Adobe Readeru.
(2) Fotografie dokumentuje dramatickou změnu v erozní činnosti Berounky na hranici spodního a středního pleistocénu. Tehdy se ve dně širokého a poměrně mělkého údolí začal vytvářet úzký krasový kaňon. Řeka se za 780 tisíc let (velmi rychle) zařízla do hloubky 70 metrů. Volně podle (Žák, Majer, Cílek) Český kras.
(3) Kaňonovité údolí Berounky sevřené mezi skalami v minulosti neumožňovalo spojení Srbska s Berounem kolem řeky. Provoz na železnici byl zahájen na pravém břehu Berounky až v roce 1862. Chodit po levém břehu bylo možné teprve po zahájení těžby ve vápencových lomech a regulaci řeky Berounky v roce 1908.
Regulace Berounky mezi Berounem a Karlštejnem byla rozdělena do tří etap, první Beroun - Tetín proběhla mezi roky 1906-1908, druhá Tetín - Srbsko mezi roky 1908 a 1910 a konečně poslední etapa Srbsko - Karlštejn začala v roce 1912 a skončila v roce 1913. Druhá etapa Tetín-Srbsko byla technicky i finančně nejnáročnější, protože zde dělníci museli provést odstřel části skály Kozel u Hostíma, kde se průtokový profil koryta velkých vod zužoval na pouhých 80 m, zatímco profil u železničního mostu v Berouně měl světlost 220 m.
(4) Obrazy Václavy Špály Skály u Berounky z let 1926. Vidím správně jistou podobu skály Pupek u ústí Kačáku?
(5) Václav Špála: Na Berounce u Srbska, olej, plátno, 1925
(6) Berounka v Českém krasu, Ladislava Kučerová, Kublov – výstava od Velízu do moře
(7) Díky výstavbě cyklostezky došlo k částečnému prokácení dřevin a obnažení místních skal, což by mohlo být prospěšné pro některé světlomilnější rostliny. Červený půdní typ by mohl být Terra fusca, zatím neověřeno.
(8) historické foto z roku 1912, vlastník neznámý
(9) Stěna na levém břehu Berounky pod ústím Kačáku. Na levo mramory slivenecké tvoří výstupek skalní. Asi v jedné třetině obrázku na levo probíhá směrná dislokace. Na pravo od ní vápence řeporyjské, tvořící lokální synklinálu ve vyšších partiích stráně. V pravé třetině obrázku probíhá dislokace, přesun o mírném sklonu vrstev. (Geologické profily Barrandienem, část. II Západní díl svrchního siluru a devonu, podává dr. Odolen Kodym, 1925)
(10) Pohled na levý břeh Berounky těsně pod ústím Kačáku, a=útesové vápence měňanské a slivenecké ga1, b=červené hlíznaté vápence řeporyjské ga1, δ1, δ2=směrné dislokace přesmykové, Průvodce ku geologické exkursi do okolí Berouna, Koněprus a Budňan. Odolen Kodym 1931

Na Bříči, dronem

Barrandova jeskyně

V roce 2009 se zde málem přihodil smrtelný úraz, kdy osamělý lezec pár dní ležel polámán na dně jeskyně. Mobily v podzemí často nefungují! Podle internetových stránek CHKO Český Kras jde o jeden z význačných krasových systémů v Českém krasu. Jeskyně není zpřístupněna pro veřejnost. Svrchní, prostornější část je vyvinuta ve vápencích loděnických a sahá až do hloubky 25 m. Spodní část jeskyně má spíše freatický charakter. Je tvořena těsnými chodbami většinou oválného průřezu. Narůžovělé krinoidové vápence obklopující tuto část jeskyně patří k vápencům sliveneckým. Celková hloubka jeskynního systému je 44 m a v nejnižším bodě je téměř na úrovni hladiny vody v Berounce.

Lom Na Chlumu

Lom na Chlumu u Srbska byl založen roku 1920 firmou Bárta, Herget a Tichý v tělese čistých vápenců koněpruských a sliveneckých, upadajících zde k SZ. Firma se zanedlouho přerodila ve firmu PRASTAV a lom pronajala železárnám v Hrádku (Škodových závodů). Plzeňská Škodovka měla v místních podzemních prostorách během války tzv. záložní archív výrobních výkresů, zbrojních i mírových oborů. V provozu lom sloužil do roku 1961 (1950 Královodvorské cementárny, 1953 Pragocement Radotín). Těžba ve spodní etáži byla ukončena po nepodařeném komorovém odstřelu a skalním sesuvu velkého rozsahu. Menší těžba ve východní části lomu a odstřel volných bloků v oblasti sesuvu se uskutečnily ještě v letech 1970-1974.

(1) 3D model lomu Na Chlumu. Živý model možno stahovat zde. Jde o 3D PDFko (velikost 5 MB), které je možné prohlížet i otáčet v obyčejném Adobe Readeru.
(2) geologické varhany (Při zvětrávání vápenců vznikají nerozpustné hlíny, které vyplňují pukliny a dutiny. Někdy se vytvoří mohutné vertikální formy zvané geologické varhany)
(3) bývalá lanovka ze zastávky Srbsko na Chlum, jako dítě si ji matně pamatuji ze školních výletů (tedy jenom ten betonový skelet na zastávce). Lanovka byla demontována v roce 1992.
(4) Hájkova rokle s lanovkou na Chlum, vlastník neznámý
(5) Pohled na Kruhový lom skrz Hájkovou rokli z roku 1941, vlastník neznámý
(6) Montmorillonitový páskovaný jíl, výplň krasové kapsy, lom Na Chlumu u Srbska, expozice berounského muzea

Lom Na Chlumu, osteologické nálezy

V krasových rozsedlinách bylo nalezeno bohaté množství kosterních nálezů mnoha druhů zvířat.

(1) lebka hyeny jeskynní se spodní čelistí Crocuta crocuta spelaea, poslední doba ledová, Chlum, Národní muzeum
(2) levá spodní čelist hyeny jeskynní, poslední doba ledová, Chlum, Národní muzeum
(3) pánevní kost srstnatého nosorožce okousaná hyenou Coelodonta antiquitatis, poslední doba ledová, Chlum, Národní muzeum
(4) levá pažní kost bizona stepního, poslední doba ledová, Chlum, Národní muzeum
(5) spodní čelist koně sprašového, Chlum, Národní muzeum
(6) rohové násadce kamzíka, poslední doba ledová, Chlum, Národní muzeum
(7) pravá spodní čelist mladého lva jeskynního, poslední doba ledová, Chlum, Národní muzeum
(8) pravá spodní čelist rosomáka Gulo gulo, poslední doba ledová, Chlum, Národní muzeum
(9) střepy kostí C. crocuta spelaea poslední doba ledová, Chlum (hyeny úplně rozkoušou méně masivní kosti - zde jde pravděpodobně o pozůstatky dlouhých kostí sobů), Národní muzeum
(10) lebka a pravá spodní čelist vlka, poslední doba ledová, Chlum, Národní muzeum

Lom Na Chlumu, dronem

Srbské a Netopýří jeskyně (Chlum)

K objevu hlavní části jeskynního systému Srbských jeskyní došlo v polovině 40. let. Postupně byly lomem objevovány další jeskyně, současně však byly zasypávány volné krasové dutiny pode dnem lomu. Dvě dnes největší známé jeskyně v lomu, tedy Srbské jeskyně a Netopýří jeskyně, byly propojeny v roce 2003, celková délka systému dosahuje délku 1,2 km. ( HROMAS, Jaroslav et al. Jeskyně, 2009)

(1) Figurky od návštěvníků. Za totáče prý někdy i protistátní, novověká pověst vypráví, jak STB nebo nějaký její lokaj byly nakrknutý a chtěly prostoru odstřelem zavalit, přičemž prý došlo k vyhubení netopýrů a nechtěnému zvětšení vstupu. Tolik praví báje.
(2) Expozice Domu přírody u Koněpruských jeskyň.

Na Pláních

Neslyšel jsem nikoho, kdo by používal místní název Na Pláních. Neformálně tomuto místu říkáme lesostepi nad Chlumem.

(1) Červený kříž Srbsko - Dne 21. května 1908 postaven v polích u Hostími nový červený kříž a dne 26. května 1908 byl posvěcen. Do roku 1942 byl svědkem všech pohřebních průvodů z obce Srbsko na hřbitov ve Svatém Janu pod Skalou. Stávající nový kříž byl postaven a požehnán přesně po sto deseti letech dne 26. května 2018. Nechť dlouho připomíná bývalou jedinou cestu ze Srbska do Hostimi a Svatého Jana pod Skalou.
(2) V dolní třetině snímku vyčumuje mateční skála, vrstva půdy je minimální.

Komentáře (připomínky čtenářů):