Stožec
Kapitolu jsem vymezil na vlastní Stožec, včetně bývalé raketové základny Klondajk. Jde o hřeben mezi turistickým rozcestím Stožec (skála Kobyla) a Bílým kamenem (až k Třebízskému dubu). Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.
Stožec
Název je derivovaný ze substantiva stoh deminutivní příponou -ec (alternace h:ž). Oronymum je motivováno tvarem objektu, tvar je vyjádřen metaforicky (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).
(1) Na obrázku jsou promítnuty jednotlivá polesí (lesní díly, oddělení) dobříšského velkostatku. Stožec je kus lesa od dnešního turistického rozcestí Stožec směrem k Hradci. Stejné je to i podle katastru nemovitostí. Jako doplněk jsou zde i dvě další zajímavá jména - nevěsta a zlý příjezd, která dráždí mojí fantazii.
(2) Stožec dronem. Z místa (49°50′16.473″N, 14°8′22.125″E) směrem ke Stožci, zlatavá bučina uprostřed snímku je turistické rozcestí Stožec.
(3) Ze stejného místa (49°50′16.473″N, 14°8′22.125″E) na opačnou stranu směr Klondajk a Voznici.
Stožec, Kobyla
Poblíž turistického rozcestí Stožec se tyčí drobnější návrší, či skalka, Kobyla (tak se jmenuje i původní polesí). Před rokem 1989 už byla za plotem raketové základny.
Klondajk
(1) Fotovoltaika, Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš a Colloredo-Mannsfeld.
Hřebeny (mezi Stožcem a Na Soudném)
Zhruba tam kde nejvyššího bodu dosahuje Bezovka se nacházíme pod pomyslným středem Hřebenů, které byly původně chápány jako území mezi Stožcem a Božími vrážky. Dnes se většinou Hřebeny myslí celá oblast od Zbraslavi po Jince.
U Václava
Tam kde Bezovka protíná cestu z Kytína na Knížecí studánky nalezneme rozcestí s obrázkem sv. Václava. A o kus dál (blíže Knížecím studánkám) pak i sochu sv. Václava.
(1) Památník Václava IV. s daty jeho historicky doložených dobříšských návštěv najdeme ve Voznickém revíru v místech odnepaměti zvaných U Václava. Pomník a plastika je od sochaře Antonína Koláře.
Bílý kámen
Hájovna Bílý kámen vyhořela 11.5.1945, dva dny po skončení 2. světové války, za nejasných okolností.
(1) Dříve jsem si těchto schodů v této lokalitě nevšimnul, pocházejí pravděpodobně z vypalené hájovny
(2) buk v prudkém svahu, na jehož horní hraně vykukuje betonová zeď bývalé základny (tzv. Klondajk)
Třebízského dub
(1) Liteňské muzeum
Komentáře (připomínky čtenářů):
Od: Tomáš Kuba (2022-08-28 18:10:43) |
Stránka: 1