pokus

Tok

Tato kapitola se věnuje nejvyšší brdské hoře - Toku, a jejímu nejbližšímu okolí, Carvánce. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Tok

Tok je nádherný! Z jeho plochého vrchu je slušný výhled směr Příbram, lze uvidět Octárnu i Svatou Horu. Na druhou stranu je možno spatřit Valdek a hřeben Koníčka. Na obzoru potom kopce Křivoklátska a v případě dobré viditelnosti i Krušné hory a České středohoří.

Projekt dělostřelecké střelnice v Brdech schválila vláda dne 19.2.1926. Během roku 1927 uskutečnil Vojenský zeměpisný ústav přesné vyměření území. 15.1.1928 byly vykoupeny všechny pozemky vojenskou správou (velkostatek Zbiroh přišel o 86,5 km2 území, Dobříš - 37 km2, Hořovice - 45 km2, Rožmitál - 32,5 km2, Hluboš - 0,5 km2). Na dopadových plochách mělo být vykáceno celkově 11,7 km2 lesa. Potože místní lesní dělníci nebyli schopni odvést požadované dílo tak brzo, jak si generalita přála, byla do Brd pozvána početná skupina dřevorubců z východního Slovenska a Podkarpatské rusi (Rusínská, Rousínská bouda). Tok byl vykácen jako poslední dopadová plocha, po Jordánu a CP Brda. Rozloha dnešní dopadovky Tok vymezené protipožárními pásy činí 4km2, rozloha bezlesí může být cca. 50% z této plochy, když se člověk podívá na ortofotomapu.

Skalní podklad vrcholové plošiny Toku tvoří monomiktní pískovce a slepence holšinsko-hořického souvrství, příklad předčtvrtohorního peneplénu (Chlupáč: Paleozoikum Barrandienu).

Jméno tohoto vrchu vykládá J. V. Bezděka podle tokání tetřevů, kteří se v lesích kolem Příbramě kdysi hojně vyskytovali. V. Polák považuje za možné, že Tok je jméno předkeltské; nesouvisí to s tokati, nýbrž patří k albánskému tok/tog hromada, kupa. K názoru J. V. Bezděky uvádí, že pokud se týče oronymické struktury v Evropě, obecně hory nejsou pojmenovány podle křiku nebo zpěvu ptáků.… J. Spal se domnívá, že stejného základu je jméno Točná nad Kytínem… J. Spal dále uvádí: Prof. A. Profous vykládá jako místa, kam se točí cesta nebo kde se točí vítr, ale to není přesvědčivé. Spíše souvisí s téci (vodní pramen?). Výklad Spalův považujeme za nejpřesvědčivější. Apelativum tok je doloženo také v dalších toponymech (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok - panorama
  • Tok
  • Tok - panorama
  • Tok
  • Tok - panorama
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok, roklička
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • tání pod Tokem
  • Tok
  • Tok 2010
  • Tok
  • Tok 2010
  • Tok
  • Tok 2010
  • Tok
  • Tok 2010
  • Tok
  • Tok 2010
  • Čeněk:Tok
  • Na Toku
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Tok
  • Pod Tokem (1)
  • Tok
  • Tok od Octárny
  • Tok
  • Na Toku (2)
  • Tok
  • Tok (3)

(1) Sněhové vrstvy vznikají epizodním připadáváním sněhu. Napadá prašan, něco sesedne, může napršet, při dalších mrazech se vytvoří shora ledová krusta. Málo propustná vrstvička, pod kterou je sníh. Pár dní se nic z hlediska srážek neděje a pak opět připadne nový prašan a situace se opakuje.
(2) Jan Čáka, Na Toku
(3) Dřevěná triangulační věž stávala u okraje lesa v blízkosti ploché planiny místy pokryté malými vřesovišti, asi 200 metrů na severozápad od vrcholu, na kótě zhruba o tři metry nižší. Měla pět pater, přičemž druhé tvořilo pouze předěl mezi dvěma žebříky. Věž v minulosti vévodila jako zdvižený prst celému okolí a byl z ní nádherný výhled (Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy).

Tok, vrcholová partie s rolničkou

Na Toku je těžké najít jeho těžiště, kde by se člověk cítil tak nějak uprostřed všeho. V dávných dobách jsem za takové místo považoval kout s návštěvní knihou u Velké Brdské kaluže nebo vrchol se samorostem. Nyní jsem ale fanouškem tohoto místa se zvonečkem, uprostřed dopadovky.

  • Tok
  • zvoneček na Toku
  • Tok
  • výhled na sever
  • Tok
  • výhled na SV
  • Tok
  • výhled na JV

Vrchol Toku a Velká brdská louže

Nejvyšší místo Toku není u návštěvní knihy (dnes již bývalé), ale spíše u samorostu (pomník Zdeňku Tesaříkovi) u požární cesty.

  • Tok
  • vrchol Toku na ortofoto
  • Tok
  • Tok 2010
  • Tok
  • Tok 2017
  • vrchol Toku
  • pomník Zdeňku Tesaříkovi
  • Tok
  • Tok (1)
  • Tok
  • Tok

(1) Místo s bývalou návštěvní knihou jsem měl dlouho mylně zafixované jako místo vrcholové. Od poloviny 19. století zde stála zeměměřičská věž, ve 20. letech 20. století byla znovu postavena. Najdeme zde patník s nápisem VT 1927 (vojenská triangulace) a triangulační tyč. Věž se zřítila v padesátých letech, byla již úplně zetlená.

Tok - výhledy

  •  z Toku
  • dronem
  •  z Toku
  • dronem
  •  z Toku
  • dronem
  •  z Toku
  • od Carvánky
  •  z Toku
  • od Carvánky
  •  z Toku
  • výhled na sever (1)
  •  z Toku
  • výhled na severovýchod (1)
  •  z Toku
  • v dáli Třemošná (1)
  •  z Toku
  • směr Carvánka (2)
  •  z Toku
  • směr Reserva (3)
  •  z Toku
  • směr JZ (4)
  •  z Toku
  • směr JZ (4)
  •  z Toku
  • směr jih (4)
  •  z Toku
  • směr Jordán (4)
  •  z Toku
  • směr Octárna (4)
  •  z Toku
  • směr Koruna (4)
  •  z Toku
  • směr Třemošná (4)
  •  z Toku
  • směr SV (4)
  •  z Toku
  • směr SSZ (5)
  • Tok dronem
  • Tok v mlze
  • Tok dronem
  • Tok v mlze
  • Tok dronem
  • Tok v mlze
  • Tok dronem
  • Tok v mlze
  • Tok dronem
  • Tok v mlze
  • Tok dronem
  • Tok v mlze
  • Tok dronem
  • Tok v mlze
  • Tok dronem
  • Tok v mlze
  • Tok dronem
  • Tok od jihu
  • Tok dronem
  • Tok od jihu
  • Milešovka z Toku
  • Milešovka z Toku
  • Milešovka z Toku
  • Milešovka z Toku
  • Písky a Sádka
  • Písky a Sádka
  • Písky a Sádka
  • Písky a Sádka
  • Třemošná a Klobouček
  • Třemošná a Klobouček
  • Svatá hora
  • Svatá hora
  • Hluboš
  • Hluboš a Malý Chlum
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Plešivec
  • Plešivec

(1) od teploměru poblíž vrcholu, dronem
(2) od teploměru poblíž vrcholu, dronem, Carvánka je zhruba uprostřed snímku, vlevo dole se nalézá tzv. Brdská velká louže
(3) od teploměru poblíž vrcholu, dronem - pohled zhruba na západ údolím Reservy
(4) od bunkru, dronem
(5) od bunkru, dronem (vpravo snímku nahoře je vidět Čertova kazatelna na Plešivci).

Tok - flóra a fauna

Vegetace na Toku je v současné době velmi silně ovlivňována požáry vyvolávané výbuchy dělostřelecké munice. Na spálených plochách velmi rychle regeneruje borůvka (Vaccinium myrtillus) a brusinka (Vaccinium vitis-idaea), vřesu (Calluna vulgaris) oheň relativně nesvědčí. Z trav zde nalezneme třtinu chloupkatou (Calamagrostis villosa) a metličku křivolakou (Avenella flexuosa). Dříve hojná třtina chloupkatá ustupuje vlivem hluboké degradace půdy, kdy konkurenčně převáží brusnice a vřes. Z kapradin je místy relativně hojná hasivka orličí (Pteridium aquilinum). Kam by mohla směřovat sukcese na vřesovištích a v brusnicových porostech, pokud by vegetace dopadové plochy byla ponechána nerušenému vývoji, lze odhadnout podle Sofrona, který popisuje přeměnu rozsáhlé brusinkové „plantáže“ na šumavském Můstku (ca 1220–1230 m n. m.). Brusinkový porost zde po osázení klečí a později i smrkem, jehož sazenice byly nejspíš doplněny také o spontánně nalétlé smrčky, zmizel a jeho místo zaujala uzavřená smrčina přibližně odpovídající as. Calamagrostio villosae-Piceetum. Na Toku byl pozorován i anemo-orografický systém, detailní popis je uveden v článku autorů Rudolfa Hlaváčka a Jaromíra Sofrona - "Anemo-orografický systém a vliv požárů na vegetaci v Brdech". Hluboké údolí Reservy a jeho dvě pramenné údolí jsou vodícími údolími západních a jihozápadních větrů, které na Brdech převládají. Tyto větry přefukují přes exponovaný vrcholový hřbet Toku, kde v závětrném prostoru východního úbočí dochází k ukládání většího množství sněhu, v konkávních terénních tvarech pak přetrvává sníh v tzv. sněžnících.

  • Tok
  • vřes
  • Tok
  • brusina
  • Tok
  • brusina
  • Tok
  • plavuň
  • tetřev
  • tetřev na Toku
  • obnova vřesovišť
  • obnova vřesovišť (1)
  • obnova vřesovišť
  • obnova vřesovišť (1)

(1) Převzato se souhlasem autora - Dům Natura v Příbrami.

Tok - vojenství

  • bunkr na Toku
  • bunkr na Toku
  • Tok
  • bunkr na Toku
  • Tok
  • bunkr na Toku (1)
  • Tok
  • bunkr na Toku, půdorys
  • Tok
  • bunkr na Toku, řezy
  • Tok
  • bunkr na Toku, řezy
  • Tok
  • bunkr na Toku, řezy
  • Tok
  • bunkr na Toku, řezy
  • poblíž bunkru
  • poblíž bunkru
  • poblíž bunkru
  • poblíž bunkru
  • Tok
  • kráter po střele
  • cedule
  • cedule

(1) Cílová plocha Tok až do roku 1958 dosud postrádala kryt pro značkaře, kteří měli za úkol značkování činnosti nepřítele (Pozn.: značkař vyhodnocoval úspěšnost střelby). Bez výstavby krytů nebylo možno splnit požadavek Směrnic pro provádění bojových střeleb dělostřelectva a tak zajišťovat a hodnotit činnost průzkumných orgánů podle procenta zjištěných cílů. Při komisionelní prohlídce prostoru VVP bylo rozhodnuto, vybudovat celkem dva požadované kryty v rámci mimoinvestiční výstavby, a to jeden v roce 1956 a jeden v roce 1959. Výstavba krytů v důledku uvedeného rozhodnutí byla také pojata do harmonogramu mimoinvestiční výstavby v roce 1958. Veškerá práce s výstavbou krytu byla provedena svépomocí. Vybudování provedly útvary za použití materiálu, převážně prefabrikátů, které byly k disposici na vrchu Praha. Nedostupný materiál byl pro výstavbu přidělen v rámci plánu mimoinvestiční výstavby. S ohledem na uvedené byl projekt na požadované kryty vyhotoven tak, aby výstavba mohla být provedena s použitím prefabrikátů, které byly ve VVP k dispozici, ač tyto v mnohém případě svoji dimenzí i tvarem neodpovídaly kladeným požadavkům. I přes tyto nesrovnalosti se podařilo vyřešit projekt tak, aby bylo dostupných prefabrikátů využito. Výstavba proponovaných krytů měla být provedena na cílové ploše Tok, a to na místech vyvýšených, k tomu účelu zvláště vybraných. Umístění krytu bylo v hloubce 4 m, v půdě štěrkovité až kamenité. Z jakého důvodu nedošlo k výstavbě druhého krytu, který měl být situován na kótě Velkého výstavku není dosposud známo. Jediný postavený kryt je umístěn poblíž kóty 850 na dopadové ploše Tok. Kryt byl vybudován z roury VIANINY o průměru 200 cm, síle stěn 13,5 cm a délky 3,10 m. Stěny byly tvořeny prefabrikáty D-90, D-120, D220, D-196. Zvláštní odvodnění nebylo vyprojektováno, protože kryt byl umístěn na kopci, kde nehrozí spodní voda. Nad celou chodbou byla provedena jednoduchá isolace pískovo-lepenková, aby povrchová dešťová voda neprosakovala do chodby. Vchod a chodby jsou vyřešeny výhradně z prefabrikátů, v hlavě spojených, u překladů pak U železem. Vchod do chodby je řešen z překladů 20x15 L-395, které byly zabetonovány do betonových sloupků. Krycí deska nad vlastním krytem je kombinovaná a je sestavena podle předpisu Žen. II-10 pro ženijní vojsko, polní opevnění II.díl. Ve svých dimensích byla ještě zesílena o tlumící a dusící vrstvy hlíny. Taktéž krycí vrstva kamene se zeminou byla poněkud zesílena. Čelní stěna ve směru střelby a boční stěny byly zajištěny dostatečnou vrstvou lomového kamene. U zadní stěny po směru střelby bylo od této vrstvy upuštěno. Výkop pro uložení podzemního krytu byl proveden do hloubky 4 m, takže po výstavbě kryt nepatrně převyšoval dosavadní terén. Projektovaný kryt poskytoval možnost při minimálních nákladech zajistit bezpečný prostor pro obsluhu imitačního zařízení. Celkově bylo na výstavbu jednoho krytu počítáno s normou 742 dnů, včetně 40% na neodbornost. Výstavba krytu byla dokončena dne 27.5.1958.

Tok, 3D modely

Masiv Toku se strašně špatně modeluje, protože je i na brdské poměry nesmírně rozpláclý.

  • Tok
  • Tok, převýšený 3D model
  • Tok
  • Tok, převýšený 3D model
  • Tok
  • nepřevýšený 3D model
  • Tok
  • nepřevýšený 3D model

Tok, U břízy

  • Tok
  • Tok, U břízy
  • Tok
  • Tok, U břízy
  • Tok
  • Tok, U břízy
  • Tok
  • Tok, U břízy
  • Tok
  • Tok, U břízy
  • Tok
  • Tok, U břízy
  • Tok, U břízy
  • Tok, U břízy
  • Tok, U břízy
  • Tok, U břízy
  • Tok jezírko
  • nádržka na Toku
  • Tok jezírko
  • nádržka na Toku
  • Tok jezírko
  • 2020, vyschlá nádržka
  • Tok
  • schody na Tok
  • Tok
  • skalka poblíž schodů
  • Tok
  • skalka poblíž schodů
  • Tok
  • U břízy
  • Tok
  • U břízy
  • Tok
  • U Rusínské boudy (1)
  • Tok
  • U Rusínské boudy (1)
  • Tok
  • nad Rusínskou boudou (2)
  • Tok
  • nad Rusínskou boudou (2)
  • Tok
  • nad Rusínskou boudou
  • Tok
  • nad Rusínskou boudou

(1) Studánka U Rusínské boudy (alternativně U břízy) - některé mapové podklady udávají boudu mírně odlišně, na Rusínské cestě.
(2) přechodové rašeliniště

Tok, Mariin pramen

Nejrespektovanějším pramenem je pro mne pramen Mariin na úbočí Toku, který vznikl snad při budování Alianky. Má velmi silný průtok, nikdo nemůže u takhle rychlé studené vody riskovat nějakou patálii s bakteriemi. Podobných je v Brdech málo, kterým věřím napočítám na prstech jedné ruky - Drmotova studánka, U Panny Lídy a studánka Pod Březovým vrchem (která se ale v nouzi špatně hledá.) V roce 2013 jsem zastihnul u výtoku ze studánky u silnice (chyběl žlábek) vodu stále mohutně proudící, uvnitř vlastní studánky je ale voda stojící a divná, pramen se možná poposunul od studánky k silnici, jinak si to vysvětlit nedokážu. Kromě Mariina pramene na Toku zastihneme i další, Knížecí studánku a studnu na Carvánce, například, ale spoléhat se na ně nedá.

  • Mariin pramen
  • Mariin pramen
  • Mariin pramen
  • Mariin pramen
  • Mariin pramen
  • Mariin pramen (1)
  • Mariin pramen
  • Mariin pramen

(1) Monografie Hořovicka a Berounska, kde je fotografie uvedena jako Mariánská studánka pod Tokem. Tuto studánku mám strašně rád, ale nikdy dříve jsem si název Mariina nespojoval s Panou Marií.

Tok, Knížecí studánka

  • Knížecí studánka
  • Knížecí studánka
  • Knížecí studánka
  • Knížecí studánka, 2006
  • Knížecí studánka
  • u Knížecí studánky
  • Knížecí studánka
  • u Knížecí studánky
  • Knížecí studánka
  • u Knížecí studánky

Tok, naučná stezka

  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka
  • Tok, naučná stezka

U obrázku

  • Tok
  • U obrázku
  • Tok
  • Obrázecká cesta (1)

(1) Přítok Obecnického potoka v místě křížení Obrázecké a Rusínské cesty. Vpravo hraniční mezník, Obecnice patřila panství Dobříš a tehdejší Baština jako izolovaná enkláva pak Hořovicím.

Carvánka

Carvánka - první nepřímý doklad o tom, že zde stávala hájovna, můžeme nalézt v mapě z roku 1748. V 19. století zde stála hájenka z jedné půlky kamenná a z druhé roubená. Počátkem 20. století byla již ve velmi špatném technickém stavu a majitel panství Hořovice rozhodl o výstavbě hájovny nové. Jednalo se o dřevěnou, roubenou, částečně podsklepenou stavbu křížového půdorysu, průčelí mělo otevřenou verandu. V pravé části hájovny se nacházel oddělený pokoj pro lovecké hosty s vlastním vchodem. Poblíž stála roubená hospodářská budova - chlévy a seník, s jednoduchou šindelovou sedlovou střechou. Hájovna Carvánka díky tomu, že se nacházela v bezprostřední blízkosti budoucí cílové plochy Tok, musela ustoupit projektu dělostřelecké střelnice. V roce 1931 ji odkoupil nadlesní Horák, stavba byla rozebrána a znovu postavena ve Strašicích. Kouzelně o historické Carvánce píše Čáka v knize Střední Brdy.

  • Carvánka
  • Carvánka
  • Carvánka
  • Carvánka
  • Carvánka
  • Carvánka
  • Carvánka
  • Carvánka
  • Carvánka
  • Carvánka
  • Carvánka
  • Carvánka
  • Strašice Carvánka
  • Carvánka (1)
  • Carvánka
  • Carvánka (2)
  • Carvánka
  • historický inventář (3)
  • Carvánka
  • Carvánka
  • Carvánka
  • Carvánka
  • Carvánka
  • pomníček u Carvánky
  • Carvánka
  • u Carvánky
  • Carvánka
  • tůňka u Carvánky (4)
  • Carvánka
  • Carvánka (5)
  • Carvánka
  • Carvánka (6)

(1) Carvánka přenesená do Strašic
(2) plánek, výstava Pytlácké historky z Podbrdska ve Zbirožském muzeu
(3) Inventář zařízení na Carvánce, bohužel v němčině (majitel Hořovického panství byl hesenský kurfiřt Friedrich Wilhelm, kníže z Hanau). Zdroj - SOA Praha.
(4) Jižně od Carvánky se v hustém lese nalézá tato drobná tůňka nebo spíš louže. Prověřuji, zda to náhodou nejsou zbytky po výkopech geologů z roku 1993? Odpověď - je to něco jiného. Jámy po výkopech geologů prý byly po výzkumu zasypány.
(5) Carvánka na mapě z roku 1890 (mapa hořovického panství, enkláva Revier Reserva)
(6) Kniha Pod ochranou svatých J. Dvořáka uvádí: Hájenka Carvánka bývala nejvýše položeným trvale obydleným místem uvnitř české kotliny. Také proto odtud na svoji zem shlíží právě patron Čech, svatý Václav. Lokalita je zároveň oblíbeným místem zdejšího dlouholetého lesního správce Václava.

U tří fořtů a horní tok Obecnického potoka

  • U tří fořtů
  • U tří fořtů
  • U tří fořtů
  • U tří fořtů
  • U tří fořtů
  • U tří fořtů (1)
  • U tří fořtů
  • U tří fořtů (1)
  • Obecnický potok
  • Obecnický potok
  • Obecnický potok
  • Obecnický potok
  • Obecnický potok
  • Obecnický potok
  • Tok
  • požární nádržka
  • Tok
  • požární nádržka
  • Tok
  • požární nádržka
  • Tok
  • požární nádržka a Tok
  • Tok
  • Alianka (2)

(1) U tří fořtů - neznamená trojhranici tří panství, ale panství dvou - D ... dobříšského a H ... hořovického (Hanau).
(2) Alianka (Aliance) - lesní cesta blízko nádržky s ještě původním dlážděním, těžko říct zda ještě knížecím, či už pozdějším.

Bohutínský vrch

Nejde o samostatný vrchol, jde o nepatrný výběžek na hřbetu Toku. Jeho pojmenování je velmi sporné, jméno zřejmě vzniklo bez historických souvislostí. Nejbližší místní název je U podkovy, Na páté a Na čtvrté.

  • Na čtvrté, výhled
  • Na čtvrté, výhled
  • bývalá hranice
  • hraniční příkop (1)
  • bývalá hranice
  • hraniční příkop (1)
  • bývalá hranice
  • mezník (1)

(1) Hraniční příkop s mezníky v místech SSV od Bohutínského vrchu. Jednalo se o hranici mezi panstvím Dobříškým a panstvím Hořovickým (enkláva Baština - Klobouček, Tok, horní část Rezervy).

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: procházková zuzana  (2012-10-22 08:53:16)
Nebylo by špatné uvést vždycky n.v. hory.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: