Tomáškův lom
Tato kapitola se věnuje Tomáškovu lomu, a jeho okolí - Kornu, Vanovicím, a přes řeku Petzoldovu lomu. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.
Tomáškův lom
V roce 1872 kupuje Adam Tomášek z Rokycan vápennou skálu na katastru Korna, kde otvírá tzv. Tomáškův lom a staví v něm nejdříve několik cylindrových pecí a později i pec kruhovou. Kromě toho jeho bratr Jan Tomášek staví v tehdejším Karlově Týně další vápenici a odebírá také kámen z Tomáškova lomu. V roce 1915 přepouští práva na lom a vápenice v Tomáškově lomu syn Adama Tomáška Václav – a to svému strýci Janu Tomáškovi. Po roce 1948 jsou lom i vápenka zestátněny a připadají národnímu podniku Pragocement. (volně podle M. Hejny: Lomy a vápenice v srdci Českého krasu)
(1) Foto: Josef Svoboda (1962) Zdroj snímků: Fotoarchiv - Online archiv geologických fotografií.
(2) skály mezi ústím Císařské rokle a Tomáškovým lomem.
(3) 3D model Tomáškova lomu. Živý model možno stahovat zde. Jde o 3D PDFko (velikost 7,5 MB), které je možné prohlížet i otáčet v obyčejném Adobe Readeru.
(4) Kříž nad Tomáškovým lomem jsem poprvé zaregistroval v roce 2013. Tento kříž vytvořil Pavel Hobza.
Kříže umísťuje do krajiny jen tam, kde byly v minulosti, ale časem zanikly - v podstatě je rekonstruuje, byť asi z jiných materiálů.
Zde udělal výjimku, v této lokalitě historicky žádný kříž nikdy nestál.
(5) Obrazy Václava Špály, první U řeky z roku 1919, druhý z roku 1926.
(6) Údolí Berounky pod Srbskem před rokem 1872, uprostřed ještě neodtěžené skály (dnes Tomáškův lom) a holé spasené stráně. Litografie z knihy Čechy (Ottovo nakladatelství, 1897). Drážní domeček (vechtr) a zídky na stráni patrné na historické kresbě stojí dodnes.
(7) Expozice Domu přírody u Koněpruských jeskyň.
Tomáškův lom, výhledy z horní hrany
Tomáškův lom, dronem
Střevíc
Vanovické skály
Skály mezi Karlštejnem a Tomáškovým lomem. Původ místního jména Vanovice je pravděpodobně odvozeno od jména Ivanovice, což bylo místo, kde ležela sluj sv. Ivana. Ivanova jeskyně měla být zničena stavbou železnice koncem 19. století.
(1) Bývalá lanovka do Petzoldova lomu.
Petzoldův lom
Lom firmy C. T. Petzold a spol., poté České cementárny a vápenice. Dobývalo se strojně – kompresor a 4 vrt. kladiva, 3 čelist. drtiče (300 mm), 1 kulový mlýn, 1 válcový mlýn na drť, elektrické výtahy, svážná, autom. výtah z vápenky, kruhová pec. Vyrábělo se ročně asi 2500 vagonů, dříve i 4000 vagonů ročně. Výroba počala od roku 1921, předtím šlo o příležitostný lom (1916). Dopravu surovin značně znesnadnily následky povodně, která v roce 1941 strhla dřevěný most přes Berounku, a tak veškerý vytěžený materiál bylo nutno dopravovat do železniční stanice Karlštejn nákladními auty. Z lomu od roku 1941/1942 vedla visutá lanovka přes řeku k železniční vlečce na trati Praha Beroun, fungovala do roku 1947, kdy shořela. V návaznosti na stavbu lanovky byla u nákladiště vybudována mlýnice na výrobu vápencových mouček. V té době byla také vybudována dominanta lomu - osvětlovací věžička nad spodní etáží. Pracovalo zde po válce 32 zaměstnanců, z toho 9 v lomu. V roce 1939 to bylo 75 lidí, z toho v lomu 23. Těžily se zrnité a rohovcové (zčásti dolomitické) vápence, stáří silurského (lochkovské vápence těží se jen nejsvrchnější část) a devonského (koněpruské a slivenecké vápence).
(1) Převzato se souhlasem ze speleo.kuk.cz
(2) Fotky pana Kasíka věnoval V. Bláha.
(3) Pytel s omítkovou směsí s potiskem "Umělá omítka a umělý kámen Silurit C.T. Petzold a spol. vápencové lomy Srbsko - Karlštejn, ředitelství Praha II., Havlíčkovo nám. 3. (Berounské Muzeum Českého krasu - výstava Český kras a jeho lidé)
Korno
(1) Trojboká kaplička mezi Kornem a Litní poblíž rybníka Obora. Zatím jsem dohledal tři verze jejího vzniku:
a) Kaple k cti panny Marie byla postavena L.P.1771 nákladem Mateje Jiras Kováře z Korna a Pavlíka Kozlíka, radního z Litně. Posvětil ji liteňský administrátor Martin Salač dne 28.7.1771. Matěj Jiras skutečně žil, narodil se 1713, zemřel 1776. Je u něj taková zvláštnost, že v matrice je zapsán jako František, ale v Soupisu poddaných jako Matěj. A jako Matěj zemřel. Jak ho farář zapsal se zřejmě vůbec nedověděl. Podle Jiřího Jirase.
b) Kapličku nechal postavit mlynář Dominik Příbrský z Horního Vlence a kovář Jan Jiras z Korna jako poděkování za to, že jejich rodiny byly uchráněny od zhoubné morové epidemie (1771). Podle O. Dvořáka.
c) Další verze už je spíš pověstí, o přísaze karbaníků. V hospodě ve Vlencích se hrávaly karty, tam kdysi tři sousedé z okolí - jeden z Korna, druhý z Měňan a třetí z Litně, prohráli úplně všechno. Cestou domů právě na tomto rozcestí si složili slavnostní slib, že už nikdy hrát nebudou, na důkaz postavili kapličku, která trojím průčelím směřuje k rodným domům oněch tří karbaníků.
(2) Roku 1941 byla trojboká kaplička rekonstruovaná se slovy Přijď království Tvé, dávná bolest postavila, nová žalost obnovila. Dávnou bolestí má být podle místní infocedule hladomor z let 1771 až 1772, který vypukl po kritické neúrodě způsobené abnormálními srážkami v posledním desetiletí, na podvýživu zemřela desetina obyvatel českých zemí. Fotky věnoval J. Jiras.
Pískovna U ručiček (U Bělče)
V pískovně U ručiček nedaleko karlštejnského golfového hřiště jsou odkryté třetihorní říční sedimenty v mocnosti téměř 20 metrů (místní mi tvrdil až 25 m). Jemnozrnné písky a jíly zde velká řeka s mírným spádem uložila časově někdy v intervalu od svrchního oligocénu do spodního miocénu (přibližně před 23 miliony let). Dnešní hladina Berounky se nachází 70 metrů pod touto pískovnou.
(1) třetihorní vrstvy písků a jílů s kvartérním pokryvem sprašemi - eolické (váté) sedimenty
(2) vrstvy písků a jílů s příměsí sloučenin železa - barva do červenohněda
Komentáře (připomínky čtenářů):
Od: Pavel (2013-12-15 15:18:49) |
Stránka: 1