Úpoř (Oupoř)

Tato kapitola se věnuje údolí Úpořského potoka a oblasti kolem hájovny Jelenec. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně. Pozn.: Dolní část údolí s Týřovem, Vosníkem a Vápenným vrchem najdete v kapitole Týřov.

Úpoř (Oupoř)

Pod hradem Týřov ústí Úpořský potok do Berounky. Proti jeho proudu naleznete národní přírodní rezervaci, kam je vstup přísně zakázán. Údolí Úpoře je lemováno příkrými svahy, místy až 200 m vysokými, na nichž vznikly periglaciálním mrazovým zvětráním surové a balvanové proudy a osypy.

Podle teorie význačného botanika Jiřího Sádla je jméno Úpoř odvozeno od slova Úpory (trávníky).

...Vyšel jsem si párkrát na oupořský potok pod hradem Týřovem a nikdy jsem nikoho nepotkal. A přitom je Oupoř zvláštní překrásný potok, schovaný pod listím, jako by skoro nepatřil na tento svět. Jsou v něm červené kořeny a pstruzi a nad potokem mufloni. Stál nad tím potokem léta na skále kříž na znamení vítězství hajného, který tu prý zastřelil broky koupanými v mateřídoušce zlého hada. Prožil jsem tu krásné chvilky, ale: Nikdy jsem nedošel k pramenům potoka. Proč? Protože potoky jsou dlouhé jako silnice. A přitom jít podle potoka je krásnější než jít po silnici. Můžeme se svlažit, často i napít, někdy vykoupat. Jenže Oupoř mě srazil na kolena, nedošel jsem jeho pramene... (Ota Pavel, povídka Batoh z jelena)

(1) Zhruba pod Vápenným vrchem
(2) Zhruba pod Vápenným vrchem, vlevo dole statná Lunaria rediviva
(3) Pod soutokem s Prostředním potokem.
(4) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.
(5) Obrázek je z článku Výlet do českého kabria, Vedou J. Kafka a dr. Jar. Perner. Vesmír, ročník 36. Článek pochází z digitální knihovny Kramerius, stahovat 1. část článku v PDF možno zde (4 MB) a 2. část zde (4 MB).
(6) milíř v údolí Oupoře, brožura Křivoklátsko, přírodní reservace a kulturní památky, publikace Státní památkové správy (pravděpodobně rok 1956)
(7) Úpoř v místě lávky na Týřov, září 2023, voda potoka se úplně ztratila a propadla do suti.

Úpoř, U Tří skalek

(1) Bezlesí na Třech skalkách a údolí Úpoře, na jehož konci je matně vidět skála Výrovka na Vosníku.
(2) Bezlesí na Třech skalkách a údolí Úpoře, vpravo téměř nahoře prosvítají červené střechy hájovny Jelenec.
(3) Skalka u rokle mezi Tokem a Třemi skalkami. Na lesnických mapách je název Jeřábčí loužek.

Úpoř, Tok

(1) Pohled proti směru toku Úpoře.
(2) Na lesnických mapách je i jméno V Čerťáku.

Úpoř - Cangrovna a historické úpravy toku

Javorový cukr se na křivoklátsku zpracovával od roku 1811 v dílně na hranicích revíru bušohradského, skrejského a kouřimeckého v oupořském údolí , která byla nazývána Cukrárnou (Zuckerhutte). Stejně jako jinde, netěšil se ani zde tento průmysl dlouhému trvání a zanikl již koncem roku 1813, kdy se všeobecně ukázalo, že javorová šťáva obsahuje jen málo cukru a že by se proto výroba nevyplácela. V roce 1814 se již zařízení cukrárny zrušilo, kotle byly přiděleny flusárnám a budova byla přeměněna pozdějí v obydlí pro plavce, kteří Oupoř splavňovali , pak v hájovnu, která zanikla při katastrofální povodni v roce 1872. V údolí Oupoře je doložena výroba šindele, výroba octu louhováním z dubového dřeva.

Úpořský potok byl od roku 1834 nákladně upravován za účelem jeho splavnění. Nadlesní Jan Nittinger z Obory, který tyto práce podnikal a na ně dozíral, vyžádal si na revírním správci Ottovi Hetzendorfovi z Ripolsdanu, který býval u něho na Kouřimci adjunktem, vyslání čtyř zkušených plavců z Kitzingthalu ve Švábsku, který mu je v roce 1834 na smlouvu poslal. Přišli plavci Jan, Jakub a Tomáš Zangerové a Tomáš Thormann. Jejich úkolem bylo vybednění břehů Úpořského potoka k účelům plavení dříví kmenového i polenového, stavba nádrží, jakýchsi primitivních zdymadel, zavedení transportu dlouhého i polenového dříví z pasek k vodě na ručních sáňkách, a plavení stavebního dříví po potoce k řece. (volně podle článku Když se po Berounce pavilo dříví, Minulostí Berounska 4)

U Broum došlo k protržení Velkého (Bušohradského) a Kučerova rybníka a všech nádržek, umožňujících plavení dřeva Oupořským údolím. Charakter tohoto lesního údolí se zcela změnil. Vozová cesta, která tudy vedla po břehu potoka, zmizela, a dno údolí bylo zaneseno třímetrovou vrstvou bahna a kamení. Bušohradský velký rybník (Na mapě II. vojenského mapování je vidět rybník východně od dnešní hájovny Bušohrad) již nebyl nikdy obnoven, také plavení dřeva definitivně skončilo. Dramatickou událost připomíná malá okrouhlá tabulka na skále nad Oupořským potokem, v místech, kde se dodnes říká "Na cangrovně". Je na ní napsáno: "Zde hajný Vavřinec Staněk přítomností ducha zachránil sebe, manželku a čtyři dítky své od utopení dne 25. května 1872. Dříve dřevěným brlením regulovaná strouha s řadou stavidel zmizela a s ní i loučky a políčka v údolní nivě. (volně podle O. Dvořáka: Nebeská stavidla se otevřela) Dnes je tu 100 procentní divočina.

(1) Opěrné zdi byly stavěny pravděpodobně pro lepší splavnění Úpořského potoka (plavení dříví). Pod Krkavčinami jsou nejvíce patrné.
(2) Na této fotografii je vidět i fragment zdi i na druhé straně potoka.
(3) Fotografie (Zuckerhütte, Hegerhaus im Oupořthal) pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929. Zuckerhütte jsem si spojil s Cangrovnou, protože ve Stabilním katastru je lokalita popsána jako Zuckerhütte. Na Facebooku jsem se dozvěděl, že inkriminovaná fotka spíše odpovídá usedlosti v Úpoři, dnešní číslo popisné 74. Budova byla využívána na zpracování javorového cukru, proto pojmenování Zuckerhutte, poté mlýn a později jako hospodářská usedlost. Podle indikační skici z roku 1840 je zde uvedeno Sagmuhle (pila).
(4) Cukrárna dle Stabilního katastru stávala na katastru Skryjském. Soutok Prostředního potoka s Úpoří byl trojhranicí Skryj, Broum a Karlovy vsi (podklad: archivnimapy.cz).

Úpoř - Krkavčiny

(1) pohled údolím Úpoře, směr ku Berounce
(2) Kopec přes údolí Úpoře by mohl být Tok.
(3) Kopec úplně vpravo by měl být Zelený vrch, údolí vlevo od něj poměrně výrazně zaříznul Prostřední potok. Rokle uprostřed snímku slove Svině.
(4) Stejný pohled jako minulý obrázek, objevuje se zde i Zadní vrch s malou pleší.
(5) Vosník (pod mrakem) se skálou Výrovka

Prostřední potok

(1) ústí Prostředního potoka do Úpoře poblíž historické Cangrovny
(2) červená šipka - zídka ve svahu (nejasného stáří, nejasného určení)

Prostřední potok, Hamouz

(1) Dronem, v horním pravém rohu snímku - Velíz a Krušná hora.
(2) Pohled údolím Prostředního potoka.

Modřovská

Jezevčiný

(1) Lokalita je velmi názornou ukázkou typu spečeného pyroklastického proudu. Leží nad ryolitovými lávami a její zdroj je na severní straně hřbetu (podle lokality.geology.cz).

Zadní vrch a Zelený vrch

(1) úbočí Zeleného vrchu nad Prostředním potokem, náznaky pleše, ale takový mizerný.

Jelenec

Obyčejná hájovna která poslouží jako dobrý orientační bod při případném bloudění místním nepřehledným terénem, stýká se tu hodně cest.

Průhonek a Fousův kal

(1) Přibližně tady se nachází lokalita Fousův kal, díky křivoklátským lesníkům za rady, kde se tak zhruba nachází. Skryjský pytlák Fous byl chycen a dán k městskému právu do Rakovníka, ale vyzul se z obvinění tím, že i jemu dodával zvěřinu, proto byl soud přerušen. Fous byl jedním z nejbystřejších pytláků na Křivoklátsku a dodnes se jeho jméno připomíná v místě zvaném Fousův kal v kouřimeckém revíru (pod Jelencem), kde prý skonal.
(2) Od hájovny Jelenec směrem k jihozápadu míjíme kótu 450 m.n.m. nad Úpoří, na jejím svahu jsou překvapivě slušné rozhledy na Úpoř.
(3) Rozhled po směru toku Úpořského potoka, kopec se skalkou Výrovka je Vosník.
(4) Výhledy proti proudu Úpoře, mírně patrné skály Krkavčiny.
(5) Zadní vrch - přes údolí Úpoře.
(6) Nad hranou spadající k Oupoři rostou přestárlé pařeziny, byl jsem poučen že lesnicky správnější termín je předržená pařezina či nepravá kmenovina.

Na Budkách

(1) Věnoval P. Trousil.

dub Buben

(1) Pleš mezi Jelencem a dubem Buben. Zde jsem zažil největší koncentraci muflonů na křivoklátsku, nikdo sem nechodí, mají tu klid. Mají negativní vliv na spásání vzácné flory nebo jsou naopak prospěšní udržováním bezlesí? Toť otázka pro moudřejší hlavy.

Špička

(1) rozhledna Máminka červenou šipkou

Komentáře (připomínky čtenářů):