pokus

Valachov a Tyterský potok

Tato kapitola se věnuje údolí Tyterského potoka a přírodní památce Valachov.

Valachov

Kamenečné břidlice patří k charakteristickým horninám svrchního proterozoika západních Čech. V minulých stoletích se těžily a používaly k výrobě české kyseliny sírové. Valachov tvoří strmý sráz nad údolím Tyterského potoka. Převážně spilitová masa tohoto kopce byla relativně tvrdší ve srovnání s okolními horninami, Tyterský potok zde proto vytváří zákrutu, kterou obchází tvrdé horniny Valachova. Celé temeno Valachova je tvořeno spilitem, který zde vytváří příkrov v drobách a břidlicích. Na západním úbočí vrchu je zřetelná dislokace, podle níž se silně zvrásnělé a lístkovitě rozpadlé břidlice stýkají s nadložní lavicí drob. Pod nimi je pásmo černých kamenečných břidlic, které jsou kontaktně metamorfovány. Směrem vzhůru k jihovýchodu se pruh drob postupně ztenčuje a nakonec se zcela vytrácí. Zbývá jen kra černých břidlic, která je uzavřena mezi dvěma spilitovými proudy. Tato kra má kontaktní obrubu, ve které chemické zkoušky prokázaly až 14% obsah síry.

Zprávy o těžbě na Valachově jsou poměrně kusé. Jak se zdá, probíhaly zdejší práce krátce před rokem 1871. V roce 1872 přišla velká povodeň (jako i jinde ve zdejším kraji), která odnesla stavby i zařízení. (volně podle J. Němec: Geologie chráněného přírodního výtvoru Valachov, Bohemia centralis 12)

  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov, dolní štola
  • Valachov
  • eroze, červen 2013
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • infocedule
  • Valachov
  • infocedule

Valachov, nerosty

Po ukončení těžby zde začalo docházet vlivem oxidace a rozkladu sirníků k tvorbě celé řady druhotných síranů. V roce 1926 odtud R.Jirkovský s F.Ulrichem popsali pro vědu nový síran slavíkit. Spolu se slavíkitem se v jeskyni na Valachově vyskytuje celá řada dalších minerálů jako např. halotrichit, melanterit, botryogen, fibroferit, atrojarosit, szomolnokit, sádrovec, pickeringit, epsomit, keramohalit, čermíkit, pyrit, limonit a glockerit.

  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • síranové povlaky na stěnách
  • Valachov
  • síranové povlaky na stěnách
  • Valachov
  • síranové povlaky na stěnách
  • Valachov
  • síranové povlaky na stěnách
  • Valachov
  • Valachov

Isidor Kolský

  • Isidor Kolský
  • Isidor Kolský (1)
  • Isidor Kolský
  • Isidor Kolský (1)
  • Isidor Kolský
  • Isidor Kolský (2)

(1) Na Valachově v revíru Hřebečnickém je pomníček na kraji lesa, na němž je psáno, že zde 18. srpna 1889 byl úkladně zastřelen hajný Isidor Kolský z Valachova pytlákem Kopřivou z Německých Slabec. Tento pytlák byl odsouzen na 20 let trestu žaláře (podle Viktora Palivce: Hájemství zelené)
(2) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.

Hracholusky

  • Jasan Hracholusky
  • jasan - Hracholusky
  • jestřábníky, Hracholusky
  • jestřábníky, Hracholusky
  • potok od Hracholusk
  • potok od Hracholusk
  • vápnité droby
  • vápnité droby (1)

(1) Ve starém lůmku situovaném nad ostrým ohybem cesty se dříve těžily vápnité břidlice a droby, které byly používány k výrobě sádry ve dnešní samotě Gypsárna. Srážely se jimi louhy z kyzových břidlic neoproterozoika, těžených v okolí mnoha štolami. Historické prameny uvádějí, že tyto vápnité břidlice byly i pokusně vypalovány na vápno – s nevalným výsledkem. Zbytky strusky a výpalků lze hojně nalézt v suti pod ohybem cesty. Geologicky důležitý je zde hlavně zastižený litotyp neoproterozoika – vápnité droby, které jinak tvoří v Barrandienu jen malé výskyty a vyskytují se poměrně vzácně. Hornina se na první pohled příliš neliší od běžných drob a břidlic, je ale často rozpukaná a protkána milimetrovými žilkami kalcitu a také základní hmota horniny obsahuje vedle jílu a drobového detritu jemně krystalický kalcit. (podle stránek Geologické lokality České geologické služby)

Skřivaň

  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň (1)
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň (2)
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň (3)
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň (4)

(1) Dřevěná vzpěradlová zvonice pochází z doby kolem roku 1600, upravená roku 1838. Zvonice krytá šindelem je postavena na obdélném půdorysu o rozměrech 6,9x6,6. Dříve byla vybavena třemi zvony z let 1607, 1755 a 1858. Původní zvony byly dary Renšperků, majitelů Skřivaně. Dnes se zde nachází jediný zvon z roku 1607.
(2) Kostel sv. Štěpána - původní dřevěný kostel stával ve Skřivani už v první polovině 14. století. Na přelomu 16. a 17. století postavil majitel Skřivaně Ferdinand Renšperk kostel zcela nový. Kostel se skládá z krátké lodi, k níž přiléhá na východ pětiboký presbytář, jehož nároží jsou podepřena dvěma opěrnými pilíři. K východní straně je připojena kruhová sakristie.
(3) F.K. Wolf (1790) - uvedeno se souhlasem zdroje: www.fotohistorie.cz
(4) Tento sloup sv. Isidora Madridského z počátku 18. století byl obnoven za přispění městyse Pavlíkov v roce 2008. Sloup je původní, kopii sochy zhotovil RNDr. Z. Herman z umělého pískovce podle torza původního originálu.

Tyterský potok

  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok pod Valachovem
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok u Gypsárny
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok

Gypsárna a Spodní mlýn

Ve druhé polovině 16. století se na Kralovicku, Radnicku a Plzeňsku započaly kamenečné a kyzové břidlice průmyslově zpracovávat. Koncem 18. století a v 19. století se toto podnikání rozšířilo i na Rakovnicko a Křivoklátsko. Průmyslově vyráběná česká kyselina sírová byla zvána oleum. V tzv. kyzovnách se nalámané pyritonosné kamenečné břidlice nadrobno roztloukly a uložily se na vysoké táhlé hromady. Zde se ponechaly působení vzduchu, deště a slunečních paprsků. Zvětrávání se někdy napomáhalo tím, že se haldy kropily vodou z potoka. Podle odolnosti břidlic tato procedura trvala od šesti týdnů až do několika let. Rozpadem pyritu se vytvořil síran železnatý a kyselina sírová. Vzniklé roztoky se dále okysličovaly na síran železitý, směs těchto síranů s kyselinou sírovou se označovala jako vitriolový louh. Tyto vitriolové louhy postupně prosakovaly hromadami a vytékaly na spodní straně, kde se zachycovaly do dlouhých koryt vysekaných z tlustých kmenů. Roztoky se vedly až k tzv. gypsárně, kde se zachycovaly do zděných pánví - kalibánů, v nichž se odpařováním téměř úplně zbavily vody. Ze silně nasyceného roztoku po ochlazení krystalovaly sírany železa, tj. zelený vitriolový kámen, který se pražením v kotli převedl na bezvodý síran železitý - pálený vitriolový kámen. Tento kámen se pak prudkým žárem v hliněných křivulích rozložil na oxid železitý a oxid sírový. Unikající oxid sírový se pohlcoval ve vodě, a tak vznikala česká kyselina sírová, která se většinou používala k výrobě sádry (německy Gibbs-proto Gypsárna) používané jako minerální hnojivo. Jako materiál k výrobě této sádry se lámaly vápnité břidlice. břidlice se rozemlela na drtiči a v ní obsažený uhličitan vápenatý se rozložil kyselinou sírovou. Tak vznikal síran vápenatý s dvěma molekulami vody, což je sádra. V roce 1845 se uvádí, že na gypsárně u Nezabudic bylo zaměstnáno 16 dělníků, kteří ročně vyrobili 2000 vídeňských centů sádry na hnojivo.

  • Gypsárna
  • Gypsárna s fotovoltaikou
  • Spodní mlýn
  • Spodní mlýn
  • Spodní mlýn
  • Spodní mlýn
  • Spodní mlýn
  • Spodní mlýn, Stabilní katastr

Rozvědčík

Jaroslav Franěk se narodil v Nezabudicích. Když se vyučil strojním zámečníkem, přišla první světová válka. Narukoval do rakousko-uherské armády, ale záhy přeběhl a vstoupil do Československých legií v Rusku. Působil tam jako rozvědčík. Zúčastnil se i slavné bitvy u Zborova, kde byl raněn. Po válce dostal licenci a postavil hostinec, který nazval U Rozvědčíka. On i jeho hostinec se stal inspirací několika povídek Oty Pavla. Obsazením Československa německou armádou v roce 1939 začala poslední etapa života Jaroslava Fraňka. Zapojil se do odboje, jeho činnost byla spojena s organizací Obrana národa. Skupina, ve které působil, byla však vyzrazena a členové pozatýkáni gestapem. Proces s Jaroslavem Fraňkem a jeho přáteli byl krátký. 1. července 1943 skončil na popravišti. Níže přináším přepis dvou dopisů z vězení, které jsou vystaveny v restauraci. Snad to není vůči pozůstalým neuctivé.

Gollnow, den 8 /VII? 1942
Es ist streng untersagt, geld, Papier, Briefmarken, Tabak, Zigaretten, Zigarren, Lebens- und Genu3mittel und Toilettengegenstande an Gefangene zu schicken oder bei Besuchen mitzubringen. Der Vorstand des Zuchthauses.
Drahý bratře, švagrova, hoši a teti! Děkuji mnoho za Váš dopis, třeba že v něm mimo pozdravů nic nebylo. Já jsem dosti zdráv, vážím 59 kg a mám se v danné situaci dobře. Mrzí mě že nemohl jsem Ti bratře – vše zaplatiti, cítím se Ti stále hodně povinován, myslel jsem na Jarku – který mě též v bídě vypomáhal aspoň trochu prací, že Vám jednou vše odplatim, ale skoro začínám pochybovat . ?Jarka ať si vezme ty hodinky ať má něco po mě ???? Josífku bych rád nechal to po rodičích – cha??tu v Nezabudicích, pole za ???? u Kněžské skály. Mám napsaný testament, je uložený zde v ústavu bude-li to ovšem něco platné, tam jsem to poznamenal. No prozatím to není tak akutní, letos myslím že ne. Nu doufat člověk musí dokud dýchá a tož – doufejme. Rád bych věděl jak to u mě chodí, žena si vždy myslela že nic nedělám, já zatím únavou skoro padal, teď snad ví co to je vše obstarat a vést. Nu, je to daleko za námi – marnost vzpomínat. Jarka a Míla ať navštěvují večer kursy – jsou oba v Praze a mají k tomu příležitost – ať se snaží by to někam dotáhly dokud jsou mladí. Jarko – jeď na posvícení do Krupé a hleď se Božky Horno?fovic – vyřiď jim všem pozdrav a u Sisetů v hospodě pomáhej (výborné koláče mají a dvě žabky) tak se měj k světu, tys býval na holky levý! Tetě to ovšem nepovídej, kam Tě posílám. Buďte zdrávi, líbám Vás – strýc Jaroslav.
Berlin, den 1/VII 1943
Milý bratře, švagrová, Jarko, Mílo a Teti. Dnes večer v 7 hodin zemřu. Přeji Vám by jste byli dlouho zdrávi, spokojeni a šťastni. Milý Pepo, vůči Tobě se cítím dlužníkem, zaplať Ti Bůh za vše cos dobrého mi kdy prokázal. Bylo toho hodně a já jsem si toho vědom. Jsem klidný a smířený se vším. Vy hoši, znovu Vám připomínám hleďte vždy poctivě žíti, založiti si rodinu a míti děti, poslouchejte více svého srdce než rozumu a modlete se za mne. Každý musí jednou zemříti a proto hleďte mít vždy klidné svědomí. Já sám jsem v životě hodně hřešil, čehož lituji – ale odcházím klidem a smířen s Bohem a se vším. Mnoho Vás všecky líbám Váš strejda Jaroslav.

  • Rozvědčík
  • Berounka u Rozvědčíka
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík, aktuální výzdoba

Pavlíkov

  • Pavlíkov
  • Pavlíkov (1)

(1) Nádoba s malovanou a rytou geometrickou výzdobou, výstava Keltové v Národním muzeu (do února 2019).

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: