pokus

Valachov a Tyterský potok

Tato kapitola se věnuje údolí Tyterského potoka a přírodní památce Valachov. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Valachov

Kamenečné břidlice patří k charakteristickým horninám svrchního proterozoika západních Čech. V minulých stoletích se těžily a používaly k výrobě české kyseliny sírové. Valachov tvoří strmý sráz nad údolím Tyterského potoka. Převážně spilitová masa tohoto kopce byla relativně tvrdší ve srovnání s okolními horninami, Tyterský potok zde proto vytváří zákrutu, kterou obchází tvrdé horniny Valachova. Celé temeno Valachova je tvořeno spilitem, který zde vytváří příkrov v drobách a břidlicích. Na západním úbočí vrchu je zřetelná dislokace, podle níž se silně zvrásnělé a lístkovitě rozpadlé břidlice stýkají s nadložní lavicí drob. Pod nimi je pásmo černých kamenečných břidlic, které jsou kontaktně metamorfovány. Směrem vzhůru k jihovýchodu se pruh drob postupně ztenčuje a nakonec se zcela vytrácí. Zbývá jen kra černých břidlic, která je uzavřena mezi dvěma spilitovými proudy. Tato kra má kontaktní obrubu, ve které chemické zkoušky prokázaly až 14% obsah síry.

Zprávy o těžbě na Valachově jsou poměrně kusé. Jak se zdá, probíhaly zdejší práce krátce před rokem 1871. V roce 1872 přišla velká povodeň (jako i jinde ve zdejším kraji), která odnesla stavby i zařízení. (volně podle J. Němec: Geologie chráněného přírodního výtvoru Valachov, Bohemia centralis 12)

  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov, dolní štola
  • Valachov
  • eroze, červen 2013
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • infocedule
  • Valachov
  • infocedule

Valachov, nerosty

Po ukončení těžby zde začalo docházet vlivem oxidace a rozkladu sirníků k tvorbě celé řady druhotných síranů. V roce 1926 odtud R.Jirkovský s F.Ulrichem popsali pro vědu nový síran slavíkit. Spolu se slavíkitem se v jeskyni na Valachově vyskytuje celá řada dalších minerálů jako např. halotrichit, melanterit, botryogen, fibroferit, atrojarosit, szomolnokit, sádrovec, pickeringit, epsomit, keramohalit, čermíkit, pyrit, limonit a glockerit.

  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • Valachov
  • síranové povlaky na stěnách
  • Valachov
  • síranové povlaky na stěnách
  • Valachov
  • síranové povlaky na stěnách
  • Valachov
  • síranové povlaky na stěnách
  • Valachov
  • Valachov

Isidor Kolský

Hajný Isidor Kolský se přistěhoval do hájovny Valachov u Skřivaně v prosinci roku 1887. Byl ženatý, měl tři děti, Podle výpovědi svědků se jednalo o člověka mírného, tichého a k chudému lidu natolik přátelského, že často úmyslně přehlédnul malý lesní pych. Jeho vrah se jmenoval Antonín Kopřiva, o kterém se vědělo že je velký pytlák. K tomu kradl dříví v hracholuském revíru, což mu hajný dokázal a oba byli v roce 1889 povoláni k soudu v Křivoklátě. Cestou zpátky pytlák hajnému vyhrožoval takovým způsobem, že ten dostal strach o svůj život, s čím se se svěřil ženě a kolegům. V neděli 18. srpna 1889 odešel hajný se synem lovit zajíce pro vrchnost, ten den byl hajný zavražděn, jeho syn čekal opodál asi 50 metrů, domníval se, že že otec ulovil zajíce. Po hodině a čtvrt čekání zjistil hrůznou pravdu. Rozsudek pro vraha zněl trest smrti provazem a náhrada 1000 zlatých vdově Rosalii Kolské, trest byl po odvolání zmírněn na doživotní žalář. Manželka vraha mnohokrát prosila císaře o milost, až byla v roce 1912 vyslyšena a Kopřiva byl po 22 letech žaláře propuštěn.

  • Isidor Kolský
  • Isidor Kolský (1)
  • Isidor Kolský
  • Isidor Kolský (1)
  • Isidor Kolský
  • Isidor Kolský (2)

(1) Na Valachově v revíru Hřebečnickém je pomníček na kraji lesa, na němž je psáno, že zde 18. srpna 1889 byl úkladně zastřelen hajný Isidor Kolský z Valachova pytlákem Kopřivou z Německých Slabec. Tento pytlák byl odsouzen na 20 let trestu žaláře (podle Viktora Palivce: Hájemství zelené)
(2) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.

Hracholusky

  • Jasan Hracholusky
  • jasan - Hracholusky
  • jestřábníky, Hracholusky
  • jestřábníky, Hracholusky
  • hrušeň na Hadrovizně
  • hrušeň na Hadrovizně
  • potok od Hracholusk
  • potok od Hracholusk
  • potok od Hracholusk
  • potok od Hracholusk
  • potok od Hracholusk
  • potok od Hracholusk
  • vápnité droby
  • vápnité droby (1)
  • kyzové břidlice
  • kyzové břidlice?
  • kyzové břidlice
  • kyzové břidlice?
  • kyzové břidlice
  • kyzové břidlice?
  • kyzové břidlice
  • kyzové břidlice?
  • kyzové břidlice
  • starý mezník
  • kyzové břidlice
  • starý mezník

(1) Ve starém lůmku situovaném nad ostrým ohybem cesty se dříve těžily vápnité břidlice a droby, které byly používány k výrobě sádry ve dnešní samotě Gypsárna. Srážely se jimi louhy z kyzových břidlic neoproterozoika, těžených v okolí mnoha štolami. Historické prameny uvádějí, že tyto vápnité břidlice byly i pokusně vypalovány na vápno – s nevalným výsledkem. Zbytky strusky a výpalků lze hojně nalézt v suti pod ohybem cesty. Geologicky důležitý je zde hlavně zastižený litotyp neoproterozoika – vápnité droby, které jinak tvoří v Barrandienu jen malé výskyty a vyskytují se poměrně vzácně. Hornina se na první pohled příliš neliší od běžných drob a břidlic, je ale často rozpukaná a protkána milimetrovými žilkami kalcitu a také základní hmota horniny obsahuje vedle jílu a drobového detritu jemně krystalický kalcit. (podle stránek Geologické lokality České geologické služby)

Skřivaň

  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň (1)
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň (2)
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň (3)
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň
  • Skřivaň (4)

(1) Dřevěná vzpěradlová zvonice pochází z doby kolem roku 1600, upravená roku 1838. Zvonice krytá šindelem je postavena na obdélném půdorysu o rozměrech 6,9x6,6. Dříve byla vybavena třemi zvony z let 1607, 1755 a 1858. Původní zvony byly dary Renšperků, majitelů Skřivaně. Dnes se zde nachází jediný zvon z roku 1607.
(2) Kostel sv. Štěpána - původní dřevěný kostel stával ve Skřivani už v první polovině 14. století. Na přelomu 16. a 17. století postavil majitel Skřivaně Ferdinand Renšperk kostel zcela nový. Kostel se skládá z krátké lodi, k níž přiléhá na východ pětiboký presbytář, jehož nároží jsou podepřena dvěma opěrnými pilíři. K východní straně je připojena kruhová sakristie.
(3) F.K. Wolf (1790) - uvedeno se souhlasem zdroje: www.fotohistorie.cz
(4) Tento sloup sv. Isidora Madridského z počátku 18. století byl obnoven za přispění městyse Pavlíkov v roce 2008. Sloup je původní, kopii sochy zhotovil RNDr. Z. Herman z umělého pískovce podle torza původního originálu.

Tyterský potok

  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok pod Valachovem
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok u Gypsárny
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok
  • Tyterský potok

Gypsárna a Spodní mlýn

Ve druhé polovině 16. století se na Kralovicku, Radnicku a Plzeňsku započaly kamenečné a kyzové břidlice průmyslově zpracovávat. Koncem 18. století a v 19. století se toto podnikání rozšířilo i na Rakovnicko a Křivoklátsko. Průmyslově vyráběná česká kyselina sírová byla zvána oleum. V tzv. kyzovnách se nalámané pyritonosné kamenečné břidlice nadrobno roztloukly a uložily se na vysoké táhlé hromady. Zde se ponechaly působení vzduchu, deště a slunečních paprsků. Zvětrávání se někdy napomáhalo tím, že se haldy kropily vodou z potoka. Podle odolnosti břidlic tato procedura trvala od šesti týdnů až do několika let. Rozpadem pyritu se vytvořil síran železnatý a kyselina sírová. Vzniklé roztoky se dále okysličovaly na síran železitý, směs těchto síranů s kyselinou sírovou se označovala jako vitriolový louh. Tyto vitriolové louhy postupně prosakovaly hromadami a vytékaly na spodní straně, kde se zachycovaly do dlouhých koryt vysekaných z tlustých kmenů. Roztoky se vedly až k tzv. gypsárně, kde se zachycovaly do zděných pánví - kalibánů, v nichž se odpařováním téměř úplně zbavily vody. Ze silně nasyceného roztoku po ochlazení krystalovaly sírany železa, tj. zelený vitriolový kámen, který se pražením v kotli převedl na bezvodý síran železitý - pálený vitriolový kámen. Tento kámen se pak prudkým žárem v hliněných křivulích rozložil na oxid železitý a oxid sírový. Unikající oxid sírový se pohlcoval ve vodě, a tak vznikala česká kyselina sírová, která se většinou používala k výrobě sádry (německy Gibbs-proto Gypsárna) používané jako minerální hnojivo. Jako materiál k výrobě této sádry se lámaly vápnité břidlice. břidlice se rozemlela na drtiči a v ní obsažený uhličitan vápenatý se rozložil kyselinou sírovou. Tak vznikal síran vápenatý s dvěma molekulami vody, což je sádra. V roce 1845 se uvádí, že na gypsárně u Nezabudic bylo zaměstnáno 16 dělníků, kteří ročně vyrobili 2000 vídeňských centů sádry na hnojivo.

  • Gypsárna
  • Gypsárna (1)
  • Gypsárna
  • Gypsárna s fotovoltaikou
  • Gypsárna
  • u Gypsárny
  • Spodní mlýn
  • Spodní mlýn
  • Spodní mlýn
  • Spodní mlýn
  • Spodní mlýn
  • Spodní mlýn, Stabilní katastr
  • Dolní mlýn
  • Dolní mlýn (1)

(1) T. Bednařík, Rakovnicko

Rozvědčík

Jaroslav Franěk se narodil v Nezabudicích. Když se vyučil strojním zámečníkem, přišla první světová válka. Narukoval do rakousko-uherské armády, ale záhy přeběhl a vstoupil do Československých legií v Rusku. Působil tam jako rozvědčík. Zúčastnil se i slavné bitvy u Zborova, kde byl raněn. Po válce dostal licenci a postavil hostinec, který nazval U Rozvědčíka. On i jeho hostinec se stal inspirací několika povídek Oty Pavla. Obsazením Československa německou armádou v roce 1939 začala poslední etapa života Jaroslava Fraňka. Zapojil se do odboje, jeho činnost byla spojena s organizací Obrana národa. Skupina, ve které působil, byla však vyzrazena a členové pozatýkáni gestapem. Proces s Jaroslavem Fraňkem a jeho přáteli byl krátký. 1. července 1943 skončil na popravišti. Níže přináším přepis dvou dopisů z vězení, které jsou vystaveny v restauraci. Snad to není vůči pozůstalým neuctivé.

Gollnow, den 8 /VII? 1942
Es ist streng untersagt, geld, Papier, Briefmarken, Tabak, Zigaretten, Zigarren, Lebens- und Genu3mittel und Toilettengegenstande an Gefangene zu schicken oder bei Besuchen mitzubringen. Der Vorstand des Zuchthauses.
Drahý bratře, švagrova, hoši a teti! Děkuji mnoho za Váš dopis, třeba že v něm mimo pozdravů nic nebylo. Já jsem dosti zdráv, vážím 59 kg a mám se v danné situaci dobře. Mrzí mě že nemohl jsem Ti bratře – vše zaplatiti, cítím se Ti stále hodně povinován, myslel jsem na Jarku – který mě též v bídě vypomáhal aspoň trochu prací, že Vám jednou vše odplatim, ale skoro začínám pochybovat . ?Jarka ať si vezme ty hodinky ať má něco po mě ???? Josífku bych rád nechal to po rodičích – cha??tu v Nezabudicích, pole za ???? u Kněžské skály. Mám napsaný testament, je uložený zde v ústavu bude-li to ovšem něco platné, tam jsem to poznamenal. No prozatím to není tak akutní, letos myslím že ne. Nu doufat člověk musí dokud dýchá a tož – doufejme. Rád bych věděl jak to u mě chodí, žena si vždy myslela že nic nedělám, já zatím únavou skoro padal, teď snad ví co to je vše obstarat a vést. Nu, je to daleko za námi – marnost vzpomínat. Jarka a Míla ať navštěvují večer kursy – jsou oba v Praze a mají k tomu příležitost – ať se snaží by to někam dotáhly dokud jsou mladí. Jarko – jeď na posvícení do Krupé a hleď se Božky Horno?fovic – vyřiď jim všem pozdrav a u Sisetů v hospodě pomáhej (výborné koláče mají a dvě žabky) tak se měj k světu, tys býval na holky levý! Tetě to ovšem nepovídej, kam Tě posílám. Buďte zdrávi, líbám Vás – strýc Jaroslav.
Berlin, den 1/VII 1943
Milý bratře, švagrová, Jarko, Mílo a Teti. Dnes večer v 7 hodin zemřu. Přeji Vám by jste byli dlouho zdrávi, spokojeni a šťastni. Milý Pepo, vůči Tobě se cítím dlužníkem, zaplať Ti Bůh za vše cos dobrého mi kdy prokázal. Bylo toho hodně a já jsem si toho vědom. Jsem klidný a smířený se vším. Vy hoši, znovu Vám připomínám hleďte vždy poctivě žíti, založiti si rodinu a míti děti, poslouchejte více svého srdce než rozumu a modlete se za mne. Každý musí jednou zemříti a proto hleďte mít vždy klidné svědomí. Já sám jsem v životě hodně hřešil, čehož lituji – ale odcházím klidem a smířen s Bohem a se vším. Mnoho Vás všecky líbám Váš strejda Jaroslav.

  • Rozvědčík
  • Berounka u Rozvědčíka
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík
  • Rozvědčík, aktuální výzdoba

Pavlíkov

  • Pavlíkov
  • Pavlíkov (1)

(1) Nádoba s malovanou a rytou geometrickou výzdobou, výstava Keltové v Národním muzeu (do února 2019).

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Tomáš  (2015-06-18 09:13:43)
Hromady butráků u Tyterského potoka byla památka na čerstvou povodeň, dole u Rozvědčíka ještě ořezávali napadané stromy, takže to bylo čerstvé.
Lom na vápenité droby mě zklamal, zarostlý a hlavně malinkatý - nedokážu si představit jak mohl být surovinovou základnou. Vůbec celá ta výroba sádry (na hnojiva?)mě připadá ekonomicky totálně nevýhodná, ale asi se jim to rentovalo. Mapička je uvedena v http://lokality.geology.cz/d.pl?item=7&id=3289&Okres=RA&vyb=1&text=Lokality%20v%20okresu:

Od: Karel KESTNER  (2015-06-18 08:51:45)
Zdravím! Velmi pěkné stránky, budu se sem vracet a poslal jsem odkaz na ně i kamarádovi. mám ještě dotaz. Marně jsem hledal hromady u gypsárny. A taky lom, co uvádíte s číslovkou (2) na nápenité droby. Jsou snad v ústí Hracholuského potoku, nikoli na Tyterském potoku? Předem děkuji za odpověď a jen takový návrh - mapky s body by takové tápání odstranily.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: