pokus

Velká Baba

Tato kapitola se věnuje Velké a Malé Babě, včetně údolí Chumavy s Brdlavkou. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Velká Baba

K původu názvu hory podle J. Malenínské existují tři různé hypotézy, za nejpravděpodobnější pokládá třetí hypotézu:
1) V. Šmilauer se přiklání k metaforickému užití jména lidí k zachycení podoby.
2) T. Welserová zase spojuje toto oronymum s apelativem babyka, staročesky a nářečně babka = druh javoru. Tento javor bývá často zkřivený a svým tvarem může připomínat starou ženu.
3) Původ oronyma lze dále hledat v praslovanském základu bob (bublina – původně bobľa) a slova od téhož základu mohou znamenat také puchýř. Podle A. Profouse byla Baba pro Slovany v době pohanství zosobněním deštivých mraků, které se svým tvarem mohly podobat staré sehnuté ženě. Název tohoto mraku pak mohl přejít i na horu. Možná se tedy jedná o starý pohanský název pro kopce, které byly zasvěceny bohyni deštivého mračna – Bábě. Z praslovanského základu uvedeného pod bodem tři nejspíše také pochází termín bába, který má v ruštině význam bažina, močál nebo bažinaté místo. V ukrajinštině se pak tohoto termínu užívá dokonce ve významu sněhová závěj nebo kulatá hrudka hlíny. Pojmenováním báby bývají také označovány tzv. smírčí kříže, které bývaly vztyčovány jako symbol a výraz pokání za spáchaný zločin – vraždu nebo těžké ublížení na těle.
(volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny)

  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba, vrchol
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • omezený výhled na Kuchyňku
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba, vyhlídka
  • Velká Baba
  • Plešivec z vyhlídky
  • Velká Baba
  • Velká Baba, lom (1)
  • Velká Baba
  • Velká Baba, lom (1)
  • Velká Baba
  • Velká Baba, lom (2)
  • Velká Baba
  • Čápovka
  • Velká Baba
  • Buk u Čápovky
  • Velká Baba
  • výhled z Malého vrchu (3)

(1) Podle Geofondu jde o lom na stavební kámen.
(2) Výtok vody pod silnicí Hostomice - Buková pod lomem. Tady jsem měl pocit že může jít o dědičnou štolu, ale protože se tady železná ruda nedolovala, pouze stavební kámen, je to pravděpodobně jen průsak vod.
(3) Starší fotka, výhled z Malého vrchu na Baby (Velká Baba vlevo, uprostřed Malá Baba, vpravo Studený vrch)

Velká Baba, dronem

  • Velká Baba
  • Velká Baba (1)
  • Velká Baba
  • Velká Baba (2)
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba
  • Velká Baba (3)
  • Velká Baba
  • Kuchyňka z Velké Baby
  • Velká Baba
  • Kuchyňka z Velké Baby
  • Velká Baba
  • Plešivec z Velké Baby
  • Velká Baba
  • Velká Baba a Písky

(1) V pozadí Studený vrch.
(2) Pohled přes Malou Babu (s čepicí zlatavých buků) přes údolí Chumavy na Studený vrch.
(3) Červená šipka míří na kříž na vrcholu Velké Baby.

Velká Baba, železná ruda

  • geologická mapa
  • geologická mapa (1)
  • Pozůstatky po těžbě železné rudy z 19. století
  • pozůstatky po těžbě (2)
  • Pozůstatky po těžbě železné rudy z 19. století
  • pozůstatky po těžbě (2)
  • Pozůstatky po těžbě železné rudy z 19. století
  • pozůstatky po těžbě (2)
  • Pozůstatky po těžbě železné rudy z 19. století
  • pozůstatky po těžbě (3)

(1) Geologická mapa s vyznačením železných rud (Fe).
(2) Pozůstatky po těžbě železné rudy z 19. století v oblasti mezi Velkou a Malou Babou. Severovýchodním pokračováním ložiska Písky - Komorsko je rudní čočka mezi kótami Velká Baba (614 m) a Malá Baba (564 m) j. od Hostomic a bývalé podbabské huti ze 17. století. Výchozové partie maximálně 2 m mocné rudní čočky, přeměněné v hematit a limonit, byly povrchově těženy od Velké Baby na JZ až do údolí Chumavy na SV do vzdálenosti cca 800 m. V roce 1769 byl na Malé Babě (Babce) otevřen nový důl. Na sz. úbočí Malé Baby je uváděna stará štola II (mapový server ČGS - Geofond Praha). Primární rudou jsou pevné šedé nebo narůžovělé pelokarbonátové břidlice s hojnými shluky sideritových nebo chloritových ooidů. Zrudnění je vázáno na šárecké souvrství nad vulkanickým komplexem (tufy) a od nadložních skaleckých křemenců je odděleno polohou šáreckých břidlic. (Litochleb: Ložiska a výskyty nerostných surovin na území brdských Hřebenů a v jejich okolí)
Podél temene Velké i Malé Baby táhne se řada lesem zarostlých obvalů (Pingen), svědčící o tom, že se tu již za pradávna na železnou rudu dolovalo (Hrabák, Železářství v Čechách jindy a nyní, 1909).
(3) Lokalita pod Fabiánovým ložem, tenhle systém rokliček zřejmě taky pochází z doby těžby železné rudy.

Malá Baba

  • Malá Baba
  • Malá Baba
  • Malá Baba
  • Malá Baba

Fabiánovo lože

Do svého hradu na Velké Babě si měl rytíř Babí Jan (budoucí Fabián) přivést ze šlechtické rodiny krásnou a mladou nevěstu Medulínu. Pod hradem se zjevila rytířem zhrzená milenka Megera, která byla čarodějnicí. Ta těžce nesla, že se Fabián oddal jiné ženě, spolčila se tak se zlými duchy, do Brd přivolala bouři, která hrad zničila, a Fabiána proklela v brdského ducha. Aby toho nebylo málo, snažila se mu do cejchu přičarovat zlé vlastnosti, aby lidem škodil. Ale protože jako člověk byl Babí Jan lidmi vážený dobrodinec, kletba nedokázala jeho osobnost zcela zlomit. Medulínu čarodějnice proměnila v bylinu zeměžluč. Od té doby Fabián bloudí brdskými lesy a svým houkáním volá po své milé.

Fabiánovo lože či Fabiánova postel mohla inspirovat Karla Jaromíra Erbena k napsání básně Záhořovo lože.

  • Velká Baba
  • Fabiánovo lože
  • Velká Baba
  • Fabiánovo lože
  • Velká Baba
  • Fabiánovo lože
  • Velká Baba
  • Fabiánovo lože

Chumava, Brdlavka

Brdlavka mohla vzniknout vývodem důlních vod (Prlavka Stollen).

  • Chumava pod Brdlavkou
  • Chumava pod Brdlavkou
  • Chumava pod Brdlavkou
  • Chumava pod Brdlavkou
  • Brdlavka
  • Brdlavka
  • Brdlavka
  • Brdlavka
  • Brdlavka
  • Brdlavka
  • Brdlavka
  • Brdlavka
  • Brdlavka
  • Brdlavka
  • Brdlavka
  • Brdlavka (1)
  • Roman Budnik
  • Roman Budnik
  • Roman Budnik
  • Roman Budnik
  • Chumava, nedokončená nádrž
  • nedokončená nádrž (2)
  • Chumava, nedokončená nádrž
  • nedokončená nádrž (3)
  • Chumava, nedokončená nádrž
  • nedokončená nádrž
  • Chumava, nedokončená nádrž
  • nedokončená nádrž (4)
  • Chumava, nedokončená nádrž
  • nedokončená nádrž (4)
  • Chumava, nedokončená nádrž
  • nedokončená nádrž (4)
  • Chumava, nedokončená nádrž
  • nedokončená nádrž (5)
  • pramen Chumavy
  • pramen Chumavy
  • Kraví důl
  • Kraví důl

(1) Historická pohlednice Brdlavky, záhadou je pro mnne ta střecha, období cca první republika, foto: Zdráhal, Hostomice.
(2) Místní tajný zdroj mi o přehradě vypověděl: Na začátku devadesátých let započala výstavba nádrže s cílem zadržovat vodu pro Hostomice. Asi tak 500 metrů nad Brdlavkou vykáceli kus údolí, odhrnuli půdu až na jíl a vybudovali tam veliký kamenný přepad. Když zbývalo pouze nasypat hráz, změnili taktiku a všude kolem nadělali vrty a vodu z nich stáhli do potrubí a odvedli do Hostomic. Bohužel tím taky silně oslabili tradiční prameny, takže letos třeba Brdlavka vyschla zcela, což za padesát let, co tam jezdím nepamatuji.
(3) Tohle měl být bezpečnostní přepad na nedokončené nádrži
(4) věnoval Jarda
(5) Červená šipka ukazuje nedostavěnou přehradu v pohledu od Velké Baby. Kopec s čepicí zlatých buků je Malá Baba.

Zátor

Zátor - obecně se tímto slovem označovaly roztroušené chalupy a mlýny. V polštině se slovo zator vyskytuje častěji a znamená ucpání řeky, záplavu, tůň, hlubinu s bahnitým nánosem nebo nové řečiště. V češtině vzniklo slovo zátor ze základu ter- (tříti) jako místo vyhloubené silným třením. (Václav Babička, Původ místních jmen na Podbrdsku, Minulostí Berounska 17)

  • Zátor
  • Zátor (1)
  • Zátor
  • Zátor (1)
  • Zátor
  • Zátor (1)
  • Zátor
  • Zátor (1)
  • Zátor
  • Zátor (1)
  • Zátor
  • Zátor (1)
  • Zátor
  • Zátor (1)
  • Zátor
  • Zátor (1)
  • Zátor
  • Zátor (1)
  • Zátor
  • Zátor (1)
  • Zátor
  • Zátor (1)
  • Zátor
  • Zátor (1)
  • Zátor
  • Zátor (2)
  • Zátor
  • Zátor (3)
  • Zátor
  • Zátor
  • Zátor
  • Zátor, bývalý rybník (4)
  • Zátor
  • Zátor, kaplička
  • Zátor
  • Zátor, břidlice
  • Zátor
  • Písky od Zátoru
  • Zátor
  • Plešivec od Zátoru
  • Zátor
  • Zátor, hloh
  • Zátor
  • Nad Zátorem
  • Zátor
  • Nad Zátorem (5)

(1) Pohlednice poskytl Jan Tumlíř, děkujeme.
(2) Pohlednici poskytl Jan Tumlíř. Uprostřed hráze vybíhají směrem k mlýnu vantroky, které na mlýn přiváděly vodu, vidět jsou na snímku obtížně.
(3) To, co vidíme vytesané ve skále (břidlice), je vysekaná výpusť ze Zátorského rybníka.
(4) Bývalý Zátorský rybník. Díky nedostavěné přehradě na Chumavě se zrychlila eroze, obnažený jíl se splavoval do vodoteče a první místo, kde se voda zpomalila a jíl se usazoval byl právě Zátorský rybník. Takže dnes je na jeho místě jen kyselá louka.
(5) Hledal jsem svatý obrázek, a místo něho jsem našel kresbičku Fabiána.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Medulína  (2015-11-08 18:36:13)
Ale,ale Fabiáne,nebuď takový nevrlý,nemusíš se pořád povalovat. Na Brdech se teď dějí věci. Já jsem ráda,když tady projde lidská duše.Ono tady opravdu není přelidněno. Medulína

Od: Fabián  (2015-10-26 14:44:59)
Děkuji značkářům že konečně odmazali cestu k mému loži a turisti mě teď nenajdou. Budu tu mít konečně klid. Fabián

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: