Velká Pleš

Tato kapitola je věnována národní přírodní rezervaci Velká Pleš, Kouřimecké Rybárně a kótám Prachoviště a Štulec. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Velká Pleš

Zoologicky i botanicky nesmírně cennými stanovišti jsou skály, surové svahy a zejména pak jižní temena některých kopců, kde jsou na mělké půdě podmínky sucha a tepla tak extrémní, že se tu neudržel les, vytvořily se lesostepi a skalní stepi, kterým se tu říká "pleše". Všechna tato stanoviště hostí specifickou teplomilnou faunu. Obrázky sytě zelených buků pak ilustrují poměry o pár set metrů dál, kde se suchá pleš láme do vlhké rokle.

(1) Lesní partie s pěknými bučinami, nejjižnější část NPR Velká Pleš.
(2) fotografováno z Čertovy skály

Velká Pleš dronem

(1) Velká Pleš z úbočí Roudného dronem, nad údolím Berounky se ještě drží mlha. Úplně vlevo domečky bývalé Kouřimecké myslivny.
(2) Pohled z Velké Pleše na kopec s Týřovickými skálami, které zastiňuje, v pozadí jsou blbě exponované Týřovice a údolí Berounky pod Skryjemi.
(3) Velká Pleš, přes rokli za ní Prachoviště. V údolí Berounky jsou docela zřetelné filmařské kulisy (římského tábora?) a trošičku i Kněžská skála.
(4) Pohled z Velké Pleše (dronem) na jih, na horizontu jsou dva skvělé křivoklátské orientační body, zhruba uprostřed Krušná hora a vpravo Velíz.

Malá Pleš

(1) Rokle mezi Malou Pleší a Prachovištěm, kdysi dávno tu vedla červená turistická cesta.
(2) Dřívější průběh turistické červené značky z Branova na Kouřimeckou rybárnu, měřítko mapy bohužel znemožňuje určit jak tuhle rokli mezi Prachovištěm a Malou Pleší značka překonávala.

Brtva

Javory bývaly v lese chráněny v dobách, kdy kvetlo brtnictví jako pastva pro včely. Křivoklátské písemné prameny nesahají zpravidla do těch dob, ale tam, kde se brtnictví přece jen déle udrželo, nacházíme v instrukcích pro medaře a lešáky ochranu javoří a kleničí. Není jistě náhodou, že názvy upomínající na včelaření, jako Brtva jsou na svazích Mže krytých společenstvem Acereto - Carpinetum.

V březnu 2008 prošel Křivoklátskem orkán Emma, a ačkoliv listnáče byly bez listové plochy, vyvrátil a zlomil tento silný vítr cca 1500 m3 převážně dubů a buků a vznikly tak holiny o celkové rozloze okolo dvou hektarů. V červnu téhož roku se prohnal stejným místem i orkán Ivan, který poškodil dalších cca. 300 m3 s celkovou holinou do jednoho hektaru. Cca 800 m3 dřevní hmoty v NPR zde bylo ponecháno bez zpracování. Porost se obnovuje přirozeným zmlazením, nachází se zde okolo 16 druhů dřevin.

(1) Infocedule Brtva se nalézá pod Malou Pleší. Po orkánu v roce 2008 zde bylo zpracováno 90 m3 buku a zbytek (cca 300 m3) byl ponechán bez zpracování přirozenému vývoji. Větru zde podlehly hlavně buky, jasany a částečně duby. Jedinou dřevinou která vydržela bez zásadního poškození oba orkány, byla lípa, která je nyní v této lokalitě hlavní dřevinou (suťový svah se severní expozicí).

Kouřimecká rybárna

Roubenná usedlost Kouřimecká rybárna, která je cennou památkou lidové architektury, stojí na místě někdejšího dvora Myslice (někdy též uváděn mlýn Myslice), vypáleného za husitských válek. Dub (Oty Pavla) před rybárnou patří k nejmohutnějším památným stromům Křivoklátska, jehož věk se odhaduje na 400 let. Podle pověstí byl vysazen za třicetileté války nad hrobem švédského generála.

V Kouřimecké rybárně pobýval Ota Pavel v posledních letech svého života u převozníka Jaroslava Zýky. Přestože jsem projel skoro celý svět, nikde mi nebylo tak dobře jako na rybárně a jako s ním. Byl jsem šťasten jako dítě anebo jako někdo, kdo se znovu narodil. Bylo to místem, jakých je už málo na světě, a bylo to hlavně Jaroslavem, jeho povahovými vlastnostmi, napsal v dopise z 28. dubna 1971. Pavel se v rybárně staral o králíky, ovce, psi, chytal ryby, sbíral materiál pro svoje knihy, převážel přes řeku, sedával pod staletým dubem před chalupou, sbíral křemenáče a po dešti z trávy vybíral šneky, ze kterých vařil polévku a guláš. Ve filmových adaptacích Pavlových povídek hraje rybárna úlohy převoznické chalupy Karla Proška, jež ve skutečnosti leží dolů po proudu řeky v Luhu.

(1) Botanicky je louka u Kouřimecké rybárny považována za typickou lokalitu mochnových luk. Potentillo-Festucetum se ale vyskytuje jen v její jižní části, ačkoliv má celá zdejší luční enkláva zhruba stejné stanovištní podmínky. V severní části roste typické Arrhenatheretum elatioris s hojným výskytem na živiny náročných konkurenčně silných druhů jako jsou Geranium pratense a vysoké trávy. Vysvětlení leží v historii obhospodařování. Zatímco jižní část byla panská (po Furstenbercích obhospodařovaly louku státní lesy), severní část byla rustikální - patřila hospodáři z Rybárny. Ten zde choval různý dobytek včetně hovězího, hnůj využil na (v současnosti zatravněném) poli a občas zbylo jistě i na přilehlou louku. Někdy snad louku také přepásal. Zatímco pro panského vlastníka byla enkláva extrémně odlehlá, což vylučovalo její intenzifikaci, pro místního hospodáře naopak přinášely bezprostředně přilehlé pozemky možnost plného využití produkčního potenciálu místa. (Roleček, Hájek, Karlík, Novák: Reliktní vegetace na mezických stanovištích, Zprávy ČBS 2015)
(2) V roce 1926 pachtýř hostinský Šíma z Tejřovic ořezal v květnu na panské louce u Rybárny dolejší suky ze starého dubu. Chtěl ho poraziti, že mu stíní, čemuž revírník ještě včas zabránil.
(3) věnoval Milan
(4) Pozůstatek kouřimeckého přívozu (napínací naviják hlavního lana)
(5) základový kámen žentouru, věnoval Petr Trousil
(6) věnoval Petr Trousil

Kouřimecká myslivna

Vodní dílo Křivoklát - Červený kámen

Pravděpodobně první nápad vybudovat nějakou pěkně velkou přehradu na Berounce vzniknul v roce 1913, první varianta u Roztok, druhá u Čertovy skály. Objem přehrady by byl srovnatelný s dnešním Orlíkem, výška hráze závratných 64 metrů. Další studie z roku 1966 uvažuje hráz u Roztok výšky necelých 70 metrů. V roce 1974 se řešil mj. zdroj užitkové vody pro chladící systém jaderné elektrárny Temelín (spotřeba 60m3/s – přičemž průměrný průtok Berounky u jejího ústí činí 36 m3/s). Taky se uvažovalo o splavnění Berounky pro dopravu jaderných reaktorů, které se měly vyrábět pro RVHP v Plzni. Poměřovaly se 4 varianty, nejvyšší hráz měla být 60 metrů s přečerpávající nádrží Červený kámen (ověřit zda jde o kótu). Kvůli přehradě by se muselo vystěhovat 14 vesnic. V roce 1976 bylo naštěstí rozhodnuto, že se přehrady na Berounce stavět nebudou, v roce 1977 patří Křivoklátsko do Chráněné biosférické rezervace UNESCO a v roce 1978 se stává CHKO. Ale - ve státním vodohospodářském plánu figuruje Berounka dál jako potenciálně splavná řeka, s projektem 45-ti metrové hráze z roku 1979. Pro tento návrh posloužila dodnes zachovalá průzkumná štola Křivoklát -Červený kámen, ražená v letech 1981-83 v prostoru Bránov - úbočí vrchu Prachoviště. Pro posouzení místních inženýrsko-geologických podmínek a poměrů a jejich vhodnosti pro výstavbu velké přehradní hráze, byla zadána ražba průzkumné štoly v místech budoucí hráze. Po nějaké době však musela být ražba štoly přechodně zastavena kvůli protestům tehdejšího sovětského velvyslance, jehož letní sídlo shodou okolností leželo na kopci nad štolou a pravidelné trhací práce, prováděné ve třech směnách při ražbě štoly jej poněkud rušily. Asi o 2 roky později byla štola již vyražena v plánovaném rozsahu. upraveno převážně podle článku Vodní dílo Křivoklát na Berounce - K.Kraml

(1) Kolejová lávka k ústí připravované průzkumné štoly pro vodní dílo Červený kámen na Berounce. Zachycené traviny a větve dokumentují pohyb hladiny řeky. Z webu Hofmannovy cesty.
(2) Pro výstavby přehrady bylo vyhloubeno spousta vrtů, některé přes 200 metrů hluboké (jeden dokonce 350 m). Na snímku zachycen 50-ti metrový vrt na úbočí Štulce. (ZPRAVA O INZENYRSKOGEOLOGICKEM PRUZKUMU PRO PVE KRIVOKLAT-CERVENY KAMEN ZA OBDOBI 1981-1982)
(3) Kolem roku 1980 muselo být Prachoviště úplně provrtané. Nejhlubší vrty jsou ty fialové, přes 100 metrů. Podklad - mapy.geology.cz/vrtna_prozkoumanost.

Prachoviště

(1) Nepřevýšený 3D model, pohled zhruba od severu, přes obrázek vine se Berounka, v levém dolním rohu zříme údolí "V luhu". Půjdeme-li proti proudu Berounky, na hraně modelu tušíme Týřovické skály.
(2) Týřovické skály jsou lépe vidět v pravém dolním rohu na 3D modelu, pohled zhruba od západu - 1,5 x převýšeno. Branov zde nalezneme v levém horním rohu.

Štulec

Jazykovědný výklad jména vrchu není příliš jasný. Základním významem apelativa štulec je úder. Jméno může být odvozováno od slova stolec ve významu vrch, jinde nalezneme lidový výklad – stolec, u něhož prý stoloval kníže Furstenberg při honech (volně podle Lužická: Oronymie Džbánu, Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny).

(1) Červenou šipkou je vyznačena rozhledna ve Velké Bukové.

Komentáře (připomínky čtenářů):