pokus

Voškov a Třebaň

Tato kapitola se věnuje okolí Třebání (Hlásná Třebaň, Zadní Třebaň) a přírodní rezervaci Voškov. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Voškov

  • Voškov
  • Voškov (1)
  • Voškov
  • Voškov (1)
  • Voškov
  • Voškov (2)
  • Voškov
  • Voškov, bývalý lom
  • Voškov
  • Voškov, bývalý lom
  • Voškov
  • Voškov
  • Voškov
  • výhled směr Karlštejn
  • Voškov
  • Voškov, esoterično
  • Voškov
  • Voškov, vrchol

(1) Voškov z železniční lávky v Třebáni
(2) Voškov z Černého kamene

Hlásná Třebaň

Nejstarší písemná zmínka o Třebani se nachází v listině z roku 1000, kde se hovoří o třebaňských rybářích. Jméno Třebaň vzniklo z osobního jména Třeban přivlastňovací příponou - jδ. Třeban bylo zkrácené jméno vzniklé ze základu třeba nebo ve staroslověnské podobě trěba. Tento výraz znamenal v dnešní řeči vhodnost, potřebu nebo obět a byl velmi rozšířen ve slovanských jazycích. Třebaň tedy bylo označení Třebanova dvora, přičemž o osobě toho jména nic nevíme. Jméno dvora přešlo i na obě části vesnice po obou březích Berounky, které se začaly rozlišovat přívlastky Přední a Zadní Třebaň. Tyto přívlastky vyjadřovaly polohu obou částí obce ve vztahu ke hradu Karlštejnu a později se místo přívlastku Přední začalo používat označení Hlásná Třebaň, protože v této části vsi žili karlštejnští hlásní. (Václav Babička, Původ místních jmen na Podbrdsku, Minulostí Berounska 17)

  • Políčko
  • Políčko
  • Políčko
  • Políčko
  • kaplička nad Třebání
  • kaplička nad Třebání
  • kaplička nad Třebání
  • kaplička nad Třebání

Černá skála a Černý kámen

Srázu nad silnicí nahoru na Roviny říkám Černý kámen podle mapky v Třebáni na návsi a rovněž zde pojem Černý kámen uvádí kapacita v oboru - profesor I. Chlupáč v knize Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Ale! Infocedule geologické naučné stezky uvádí Černou skálu, asi se spletli.

Hraniční vrstvy mezi ordovikem a silurem jsou v Barrandienu jen zřídka odkryty, jedním z nejinstruktivnějších odkryvů je skalní ostroh Černý kámen u Třebáně. Nižší příkrou a skalnatou část srázu tvoří intruzivní ložní žíla silurských diabasů. Žíla zde proniká rovnoběžně s vrstevnatostí břidličnatými horninami střední části kosovského souvrství.Hranice mezi ordovikem a silurem je zakryta svahovou sutí, byla ale prozkoumána umělými výkopy. Silurské graptolitové břidlice vystupují v horní části svahu obráceného k JZ, tyto břidlice se prozrazují svým černošedým zabarvením. Náhlý nástup sedimentace tmavých graptolitových břidlic odráží významnou událost v dějinách Země - globální event. Šlo o pronikavou změnu sedimentačních poměrů, která zřejmě souvisela s prohloubením moře - eustatickým zdvihem mořské hladiny, které bylo vyvoláno rychlým táním gondwanských ledovců i posuny litosférických desek do nižších zeměpisných šířek.

  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála (1)
  • Černý kámen
  • Černý kámen
  • Černý kámen
  • Černý kámen
  • Černý kámen
  • Černý kámen
  • Černý kámen
  • Černý kámen
  • Černý kámen
  • Černý kámen
  • Černý kámen
  • Černý kámen
  • Černý kámen
  • Černý kámen
  • Černý kámen
  • Černý kámen, koniklec
  • Černý kámen
  • Černý kámen, graptoliti
  • Černý kámen
  • Černý kámen, graptoliti
  • Černý kámen
  • infocedule
  • pikrity
  • pikrity
  • pikrity
  • pikrity
  • pikrity
  • pikrity a jilmy

(1) Ottovy Čechy. V díle obrázek uveden jako Berounka u Řevnic.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: