pokus

Voznice a Kytín

Kapitola se věnuje okolí obcí Voznice, Kytín a Chouzavá, včetně Malé svaté hory. Je popisována přírodní rezervace Andělské schody a pietní místo (bývalý camp) Zlaté dno.

okolí Voznice

Voznice vznikla na dálkové zemské cestě až v 18. století, zakladateli se stali dobříští Mansfelsdi. Původní jméno Voznice které se ale neujalo mělo být Jindřichovice, po knížeti Jindřichovi Františku z Manfeldu. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1723, vznikla dřív než byl sv. Jan Nepomucký kanonizován (1721 blahoslavený, 1729 svatý).

  • Voznice: Sv. Jan Nepomucký
  • Voznice: Sv. Jan Nepomucký
  • Voznice: Sv. Jan Nepomucký
  • Voznice: Sv. Jan Nepomucký
  • Voznice
  • Voznice
  • Voznice, plány hájovny
  • Voznice, plány hájovny 1871
  • Voznice, plány hájovny
  • Voznice, plány hájovny 1871
  • Voznice, plány hájovny
  • Voznice, plány hájovny 1871
  • Voznice, plány hájovny
  • Voznice, plány hájovny 1871
  • Voznický potok
  • Voznický potok nad Hladovcem
  • Voznický potok
  • Voznický potok nad Hladovcem
  • Voznický potok
  • Voznický potok pod Hladovcem
  • Voznický potok
  • Voznický potok pod Hladovcem
  • Voznický potok
  • Voznický potok pod Hladovcem
  • Hladovka
  • u Hladovky
  • Hladovec
  • Hladovec
  • Hladovec
  • Hladovec
  • Černý potok
  • želva na Černém potoce
  • Černý potok
  • Černý potok
  • Černý potok
  • Černý potok
  • Černý potok
  • Černý potok
  • Černý potok
  • Černý potok
  • Charvátův rybník
  • Charvátův rybník
  • Charvátův rybník
  • Charvátův rybník
  • Stará Mýta
  • Stará Mýta
  • Stará Mýta
  • Stará Mýta, habr
  • Baňačka
  • Baňačka

Andělské schody

Území je tvořeno proterozoickými horninami, hlavně břidlicemi, drobami a prachovci. Ojedinělé vložky spilitů (diabasů) jsou příčinou výskytu některých náročnějších druhů rostlin. Unikátnost celého území v okolí Voznice a Dobříše spočívá v postglaciálním vývoji (období po poslední době ledové), kdy díky působení větrů nebyl umožněn na plošinách vývoj půd, v některých místech dosahuje mocnost půdního profilu pouze 5-10 cm. Území leží ve srážkovém stínu díky Hřebenům, nejextrémněji se srážkový stín projevuje v okolí Dobříše na lokalitách s velmi mělkými půdami.

V luční vegetaci plošně převažují bezkolencové louky svazu Molinion. V tomto společenstvu a v jeho přechodech až do smilkových trávníků se hojně vyskytuje hořec hořepník. Na sušších místech zastihneme druhy vzácné, jako např. vstavač kukačku, chrpu chlumní, smldník jelení nebo lněnku alpskou. Na nejvlhčích místech zastihneme další zajímavé druhy jako suchopýr úzkolistý, oman vrbolistý a prstnatec májový. Lesní porosty lze klasifikovat jako kyselé doubravy, na místech s relativně hlubší půdou vznikají fragmenty druhově bohatých mochnových doubrav. Místy jsou doubravy zakrslé a v důsledku silného prosychání (tracheomykózy) až keřovité. Z dalších zajímavých druhů v rezervaci uvidíme úpolín nejvyšší, kosatec sibiřský, všivec ladní, hadí mord nízký, hvozdík lesní, zimostrázek alpský, mochnu durynskou a mochnu bílou. Podzimní aspekt luk tvoří ocún jesenní. Louky byly podle pamětníků dvousečné. Před vyhlášením rezervace spodní louka blíže k Voznici ležela přes 15 let ladem, což se projevilo mimo jiné expanzí třtiny křovištní, šířící se v důsledku neobhospodařování. (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

Územím v minulosti procházela Zlatá stezka - komunikace nadregionálního významu, na níž bylo z povahy věci jistě vázáno bezlesí nebo řídkolesí (například v důsledku mýcení lesa podél stezky jako prevence proti lapkům za vlády Vladislava Jagellonského). Podle vzpomínek pamětníků byly louky na Andělských schodech v první polovině 20. století panské, přičemž se před senosečí rozkolíkovaly a díly připadly ke kosení jednotlivým rodinám z vesnice. Kosení probíhalo ručně a obvykle dvakrát ročně. Luční vegetace zde tedy byla pod dlouhodobým lidským vlivem, který však alespoň v posledních několika stovkách let jen extenzivní a charakteristický nízkým importem živin do porostů (lesní louky jsou vzdálené od aktivních zemědělských sídel). (Roleček, Hájek, Karlík, Novák: Reliktní vegetace na mezických stanovištích, Zprávy ČBS 2015)

Název Andělské schody pochází z historie, kdy tudy jezdily pouze koňské povozy. Protože nebyly schopny značné převýšení zvládnout, celý úsek cesty byl koncipován jako stoupání s častými rovinatými úseky pro odpočinek koní.

  • Andělské schody
  • Andělské schody
  • Andělské schody
  • Andělské schody
  • Andělské schody
  • ochranářský management (1)
  • Andělské schody
  • hvozdíky
  • Andělské schody
  • čistce
  • Andělské schody
  • Andělské schody
  • Andělské schody
  • Andělské schody
  • prstnatec májový
  • prstnatec májový

(1) Vypadá to na ochranářský management. Část louky se poseká jindy nebo vůbec. Hmyz má šanci se skrýt, některé rostliny vykvetou a odplodí. Simuluje to historické doby, kdy každý jednotlivý vlastník sekal louku v jiném čase.

Zlaté dno

Kolem roku 1929 zde trampové (generál) Packard, Svenny Krupička, Dawe, Venca Kunc, Johny (někdy je uváděn i Fox) z legendární Brdské zimní brigády založili Dice camp, později zvané Zlaté dno.
Po skončení 2. sv. války zde spontánně vyrostla mohyla na památku vojáků-trampů zemřelých v boji (od občanské války ve Španělsku 1936 po válku světovou) a umučených trampů během protinacistického odboje (generál Jerry Packard a Bill Bronches zahynuli v koncentračních táborech v roce 1943). Bylo to místo každoročních pietních setkání, oficiálních i neoficiálních, kde se lidé poklonili, poseděli a podle tradice nepřespávali. Po pádu komunismu mohylu restaurovala Česká tábornická unie.

  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno

Následující fotografie zachycují stav v zimě 2014, po vykácení původních majestátních smrků, na kterých byly uchyceny vzpomínkové placky. Místo bylo zničeno patrně omylem, protože každý hospodářský les se jednou má vykácet. Vlastníkovi (rod Colloredo-Mansfeld) bych nevyčítal neúctu k obětem fašismu, neb se podle všeho za 2. sv. války sami zapojili do protinacistického odboje. Místo nebylo a není zveřejňováno na mapách a mimo trampský národ o něm podle mě nikdo moc nevěděl....Sám se divím že lokalitu Zlatého dna nechali na pokoji v letech 1948-89 komunisté, protože jinak VB ničila v téhle oblasti trampské campy docela usilovně.

  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • IN RUM WE TRUST
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno
  • Zlaté dno

Malá Svatá Hora, Chouzavá

Kaple Panny Marie na Malé Svaté Hoře leží na poloviční cestě z Prahy do Příbrami zhruba v nadmořské výšce 486 m.n.m. Kdysi byla z tohoto místa poprvé na trase pouti vidět Svatá Hora v Příbrami, proto se mu začalo říkat Malá Svatá Hora. Kaple byla postavena v roce 1809 Edmundem Chvalským z Prahy. Pozemek a stavební materiál pro výstavbu věnoval mníšecký hrabě Jan z Unwertu. Nad vchodem je zašlá plechová deska s milostným obrazem Matky Boží. Je to zřejmě deska z kytínského kostela, ke které se z Mníšku konaly pouti (podle prostor-ad.cz). V prázdném výklenku nad deskou byla kdysi barokní soška sv. Michaela. Hlavní oltář je rokokový, u oltáře ve výklenku socha Madony z kaple na Skalce.

  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora (1)
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Malá Svatá Hora
  • Ottovy Čechy
  • Chouzavá
  • lesy u Chouzavé (2)
  • Chouzavá
  • Chouzavá (3)
  • jedle v Jalovčinách
  • jedle v Jalovčinách (4)
  • jedle v Jalovčinách
  • jedle v Jalovčinách (4)

(1) Plechový štít s podobou Panny Marie Kytínské, jež býval umístěn nad studánkou u kostela v Kytíně našel podle O. Dvořáka útočiště v kapli na Malé Svaté Hoře.
(2) zvláštní dubové lesy u Malé Svaté Hory, podobné rostou odsud podél celé R4 k Dobříši. Málo úživné nebo mělké podloží?
(3) V Chouzavé se na pískovcovém podstavci tyčí vysoký kříž s Kristem a letopočtem 1733. Byl postaven na místě tragického vyvrcholení jedné svatby. Novomanželé pocházeli z Kytína, a protože tehdy neměli faráře, konaly se oddavky v mníšeckém kostele. Svatebčané jeli na ověnčeném žebřiňáku a pak se se zpěvem a za bujarého výskotu po církevním obřadu vraceli. Jeden z mládenců vystřelil z pistole do vzduchu a koně se splašili. Divoká nezvladatelná jízda skončila převrácením vozu. Všichni vyvázli bez větší újmy, ale oba mladí manželé pod žebřiňákem vydechli naposledy (David, Soukup: Brdy známé i neznámé).
(4) Místní název Jalovčiny u Chouzavé může indikovat dřívější pastvinu. Dnes zde zastihneme monumentální jedle.

Kytín

  • Kytín
  • Kytín (1)
  • Kytín
  • Kytín (1)
  • Kytín
  • Kytín (1)
  • Kytín
  • Kytín, studánka (2)
  • Čunčí huba
  • Čunčí huba (3)
  • Kytín
  • Kytínská hájovna (4)
  • Kytín
  • Kytínská hájovna (4)
  • Kytín
  • Kytínská hájovna (4)
  • Kytín
  • Kytínská hájovna (5)
  • Kytín
  • Kytínská hájovna (5)
  • Kytín
  • Kytínská hájovna (5)
  • hájovna
  • hájovna (6)
  • hájovna
  • hájovna (6)
  • hájovna
  • hájovna (6)
  • hájovna
  • hájovna (6)
  • hájovna
  • hájovna (6)

(1) Kostel Nanebevzetí Panny Marie stál již počátkem 14. st. Původně gotický, zbarokizovaný v poslední třetině 17. století, r. 1866 upraven a rozšířen o průčelní věž
(2) Studánku najdeme za kostelem, nebo spíš - je součástí kostela.
(3) Restaurace u Dernerů alias Čunčí huba, osada Na Rovinách.
(4) Kytínská hájovna (myslivna) byla patrně předlohou pro imaginární hájovnu Káji Maříka. Musím si ho znovu přečíst. Poběžíme, ju Zdeni :-)
Podle místní cedule byla myslivna Kytín postavena roku 1892.
(5) Malá detektivní rekonstrukce: Kytínská hájovna má dnes seshora tvar U a leží na dřívější parcele 671 Stabilního katastru (parcela je ohromná, nalézala se na ní bohužel i hájovna Bílý kámen). V SOA Praha jsem u mníšeckého panství nalezl celkem 4 plány hájoven, tuto ale na 90% spojuji s dnešní Kytínskou hájovnou.
(6) Zbylé hájovny z 19. století na mníšeckém panství, které zatím neumím líp lokalizovat, zdroj SOA Praha.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Stanislava Bůchová  (2017-06-19 22:40:45)
Moc pěkná stránka. Pomůže mi k výkladu na výletě Života 90. Díky.

Od: Robin  (2015-09-21 18:51:16)
Smrkům na Zlatém dnu bylo podle letokruhů 125 let. V dobách počátků trampingu už to byly vzrostlé kmeny. Okolí bylo jistě za tu dobu několikrát vytěženo..., ale smrky ověšené plackami z celé republiky vždy přežily. Pravda je ovšem také, že dva kmeny byly už uvnitř mrtvé a jeden kmen padl už před těžbou. Učí nás to pokoře...nic není navěky.

Ví někdo něco bližšího o Hlavatém kameni u Hvíždince?

Od: Voznicak  (2015-01-28 19:52:02)
Dik moc. :D

Od: Tomáš  (2015-01-28 15:42:28)
Želva - šlo o mech na pařezu, který asi dlouhodobě nevydrží. Kousek od Hladovce proti proudu.

Od: Voznicak  (2015-01-25 19:52:19)
Ahoj, kde přesně se nachází želva na Černém potoce?

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: