pokus

Svatý Jan pod Skalou

Tato kapitola se zabývá výhradně obcí Svatý Jan pod Skalou a Svatojánskou skalou. Skanzen Barbora v bývalých Solvayových lomech uvádíme v kapitole Paraple.

Svatý Jan pod skálou

Historie zdejšího místa začíná podle tradice v době panování knížete Bořivoje, který zde u krasového vývěru objevil poustevníka Ivana. Dle legendy došlo k setkání s knížetem, který v okolí Tetína postřelil Ivanovu ochočenou laň (bůh mu jí poslal , aby mu dávala své mléko). Podle Václava Hájka z Libočan byl synem chorvatského knížete Gostimila, jiná verze uvádí původ v Uhrách, kdy měl být dokonce příbuzným samotného krále Štěpána. Každopádně se všichni shodují, že svatý Ivan vyšel z urozeného a bohatého rodu. (Kavyl Ivanův - "vousy sv. Ivana" popsal poprvé právě v Českém Krasu Josef Ladislav Čelakovský). Byla zde založena kaple sv. Jana na poušti. Svatý Jan Křtitel tu dle pověsti pomohl sv. Ivanovi, dal mu kříž, kterým Ivan démony jež ho trápili vypudil.

Břetislav I. ji daroval roku 1030 benediktinskému klášteru na Ostrově. Kaple sv. Jana Křtitele v jeskyni je poprvé zmiňována v listině Přemysla Otokara II. z roku 1205, jíž panovník potvrdil darování svatyně knížetem Břetislavem I. ostrovskému klášteru. Benediktinský konvent ve Svatém Janu pod Skalou byl původně pouhým probošstvím kláštera na Ostrově u Davle, jež vznikl koncem 10. století. Po husitských bouřích se ukázalo že obnova tohoto kláštera na Ostrově by nebyla reálná, přesídlil v roce 1517 konvent i s opatem do probošství ve Svatém Janu pod Skalou, které tak převzalo dědictví mateřského kláštera. O stavu svatojánského probošství v době po husitských válkách nemáme dochovány žádné zprávy, nicméně je velmi pravděpodobné že i zde zanechala husitská vojska obléhající nedaleký Karlštejn své stopy. Koncem 16. století výrazně vzrostl význam svatojánského kláštera, když se podařilo nalézt ostatky sv. Ivana, jehož hrob nebyl od husitských dob znám. V době stavovského povstání byl v roce 1619 zabaven majetek kláštera, v roce 1639 byl pravděpodobně vypleněn Švédy. Stavba nového kostela podle návrhu Carla Luraga byla dokončena v roce 1661.

  • Svatý Jan
  • Kačák a Sv. Jan
  • Svatý Jan
  • mapa okolí Svatého Jana (1)
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • bývalý Panský hostinec
  • Svatý Jan
  • bývalý Panský hostinec
  • Svatý Jan
  • Mariánské sousoší (2)
  • Svatý Jan
  • infocedule
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • výhled na Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • stará škola (3)
  • Sv. Jan
  • K. Liebscher: Sv. Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan (4)
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan (4)
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • kaple sv. Maxmiliána (5)
  • Svatoivanská legenda
  • Svatoivanská legenda (6)
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan (7)
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan (8)
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan (9)
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan, 1985 (10)
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan, 1985 (10)
  • Svatý Jan
  • tištěné modlitbičky

(1) Svatý Jan pod Skalou - orientační mapa obce, vyhotovila Svatojánská společnost.
(2) V centru obce se nachází kopie tří barokních soch, známých pod názvem Mariánské sousoší. Uprostřed sousoší je na vyvýšeném podstavci socha Panny Marie s žezlem v ruce. Po stranách stojí sochy sv. Ivana s laní a sv. Jan Křtitele s beránkem. Sochy těchto dvou světců jsou z roku 1731 a pravděpodobně pocházejí z dílny významného barokního sochaře Františka Ignáce Weisse. Původně tyto mohutné postavy dvou místních patronů zdobily atiku západního křídla klášterní prelatury. Tu však sochy staticky velmi zatěžovaly a údajně hrozilo i jejich zřícení, proto byly v roce 1801 sneseny.
(3) Nápis na bývalé - staré škole sem nebyl schopen sám rozluštit, pomohl mi průvodce po Sv. Janu : "Bůh co velí, bližním co dlužno, co vlasti a králi, ten naučí tebe dům, vděk tedy mládeži doň! MDCCCXXII"
(4) historická pohlednice zapůjčena společností philashop.cz
(5) Kaple sv. Maxmiliána byla vystavěna v letech 1847-49. Jako rodinnou hrobku ji nechal postavit tehdejší majitel svatojánského panství Maxmilián Berger. Je proslulý mimo jiné tím, že byl svého času ustanoven předsedou spolku pro výstavbu Národního divadla v Praze. Kaple je postavena v čistém neogotickém slohu stavitelem Bernardem Grueberem z Mnichova a patří k nejkrásnějším neogotickým stavbám v Čechách.
(6) Svatoivanská legenda zpodobněná Antonínem Machkem na litografii z dvacátých let 19. století. Zachycuje výjev, jak postřelená laň přivedla knížete Bořivoje k poustevníkově jeskyni.
(7) Ottovy Čechy
(8) pohlednice Jana Čáky
(9) Obrázek Káji Saudka uloupený z obálky Práce Českého geologického ústavu 13, Holocenní vápence a krasový pramen ve Svatém Janu pod skalou . Kája Saudek od roku 1979 spolupracoval s Českou speleologickou společností (oficiálně vlastně publikovat nesměl), kreslil obálky Spelea, jeskyňářské komiksy, plakáty, je autorem znaku ČSS.
(10) fotografie z archivu rodiny Machových (turisté TJ Lokomotiva Ostrava), rok 1985

kostel sv. Jana Křtitele a klášter ve Svatém Janu

V roce 1657 byl slavnostně položen základní kámen nového kostela samotným císařem Leopoldem I.. Stavbu nového chrámu vedl významný barokní stavitel Carlo Lurago. Již za čtyři roky byla stavba dokončena. Původní klenba kostela byla cihlová, ale brzy po dostavbě se zjistilo, že základy kostela pracují a zdi praskají. Hlavní příčinou bylo štěrkovité podloží, spodní voda a nezpevněný travertinový masiv. Po konzultacích se zkušeným architektem Kryštofem Dientzenhoferem byla v letech 1710-11 sejmuta těžká cihlová klenba , která byla nahrazena samonosnou klenbou dřevěnou. Při této opravě stropu byly také zesíleny udi kostela opěrnými přizdívkami. Protože se základy kostela i nadále pohybovaly, muselo se v roce 1859 přikročit k druhé velké opravě kostela. I po velkých stavebních zásazích se kostel stále nebezpečně pohyboval, v roce 1973 byla provedena betonová injektáž základů, aby se zpevnilo pohyblivé podloží kostela. V roce 1992 došlo k dvojitému stažení obvodových zdí ocelovými táhly. Největší statický zásah na kostele byl proveden v roce 2007, kdy byla celá stavba i s jeskyní sv. Ivana zajištěna speciálními kotvami a betonáží.

Kostelní věž z roku 1600 je nejstarší dochovanou částí areálu. Kolem ní a původního hazmburského kostela se kdysi nacházela klášterní hospodářská stavení. Před rokem 1606 byla většina těchto budov ve velmi špatném stavu a byla zbořena. Na jejich místě byly v roce 1607-08 postaveny patrně první základy jihozápadní části konventu a oratoře současného kostela. První dvě křídla nového konventu (jižní a východní) byla postavena ve strohé raně barokní architektuře a byla dokončena až v roce 1678 (klášter se finančně vyčerpal). Po dalších téměř padesáti letech za opata Kotterovského bylo přistavěno poslední chybějící křídlo kláštera, podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ten zbořil samostatnou renesanční budovu starého opatství a na jejím místě vystavěl reprezentativní prelaturu. Tím byl klášter uzavřen do současné čtvercové podoby.

  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • nápis nad vchodem (1)
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • 50-tá léta
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • náhrobek sv. Ivana (2)
  • Svatý Jan
  • náhrobek sv. Ivana
  • Svatý Jan
  • náhrobek sv. Ivana
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan (3)
  • Svatý Jan
  • oltář (4)
  • Svatý Jan
  • oltář (4)
  • Svatý Jan
  • oltář (4)
  • Svatý Jan
  • kazatelna
  • Svatý Jan
  • nástropní malba
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan, Spitzer
  • Spitzer, sv. Kilián (5)
  • Svatý Jan, Spitzer
  • Spitzer, sv. Meinhard (5)
  • Svatý Jan, Spitzer
  • Spitzer, sv. Placidus (5)
  • půdorys komplexu
  • půdorys komplexu (6)
  • kostel roku 1657
  • kostel roku 1657 (7)
  • Svatý Jan
  • dveře do kláštera
  • Svatý Jan
  • refektář
  • Svatý Jan
  • refektář
  • Svatý Jan
  • refektář
  • Svatý Jan
  • refektář
  • Svatý Jan
  • refektář
  • Svatý Jan
  • refektář
  • Svatý Jan
  • bývalý klášter

(1) Překlad z latiny: Léta Páně 1661 Matyáš Ferdinand z Bilenberka, z milosti Boží a sv. apoštolské stolice první biskup Královehradecký, císařsko-královského Veličenstva rada, když vedl opatství tohoto kláštera, chrám tento Bohu Nejvyššímu, Neposkvrněnému Početí Blahoslavené Panny Marie, sv. Janu Křtiteli a sv. Ivanu poustevníkovi věnovaný a zasvěcený, ze základu postavil a vyzdobil, ne bez veliké práce a přičinění. Modlete se za něho potomci.
(2) Před hlavním oltářem (mimo fotografii) je náhrobek sv. Ivana. Náhrobek je zdoben dvanácti vyřezávanými andílky a na jeho vrcholu stojí socha sv. Ivana s laní. Šest andílků bylo ukradeno při vloupání v letech 1999 a 2005, škoda. Uprostřed proskleného sarkofágu je relikviář s ostatky sv. Ivana. Mramorové obložení ve spodní části pochází až z roku 1938. Náhrobek i kazatelna byly zhotoveny v roce 1729. Z kostela lze projít do jeskyní, v nichž údajně pobýval poustevník Ivan.
(3) Socha Panny Marie Lurdské stojí v nově vytvořeném výklenku. Nástropní freska pod kůrem pochází z roku 1714. Je na ní vyobrazen Kristus soudce, Panna Maria a sv. Jan Křtitel.
(4) Dochovaný kostelní inventář je téměř celý barokní. Hlavní oltář nechal zhotovit opat Kotterovský v roce 1695-96. Oltářní obraz znázorňuje ústřední motiv svatoivanské legendy - předávání kříže poustevníku Ivanovi sv. Janem Křtitelem. Obraz namaloval významný barokní malíř Jiří Heintsch v roce 1695. Na vrcholu oltáře je dřevěný kříž, při němž z jedné strany stojí socha Matky Boží a z druhé strany sv. Máří Magdaléna (sochy z roku 1740). Tento kříž stával na Karlově mostě v Praze a kostelu byl darován za opata Karla Schustera z Goldburku. Oltář je doplněn čtyřmi sochami v nadživotní velikosti (sv. Vojtěch, sv. Benedikt, sv. Scholastika a sv. Prokop), které v roce 1740 zhotovil František Ignác Weiss.
(5) Z berounského muzea. Mezníkem mezi vrcholnou a pozdní tvorbou Jana Václava Spitzera byla činnost v klášteře benediktinů ve Sv. Janu pod Skalou, kde pracoval v letech 1764-1768 pro tamního opata Bernarda Slavika. Soubor pláten, který snad původně zdobil ambity kláštera připomíná významné benediktinské světce (Ordo Sancti Benedicti - O.S.B.), kteří svými životy příkladně následovali řeholi "modli se a pracuj".
(6) Půdorys komplexu svatojánského kláštera, kostela sv. Jana Křtitele a jeskyně sv. Ivana - stav z roku 1944. Chybí zde přístavby z druhé poloviny 20. století (přestavba na věznici). Publikováno v informační brožuře Svatojánské společnosti.
(7) Detail obrazu J. Bachmana z roku 1690 - založení kostela v roce 1657. Postavy v popředí zleva: císař Leopold I., opat Bilenberk, císařův strýc a poručník arcivévoda Leopold Vilém. V pozadí klášter před rokem 1657 se starým hazmburským kostelem. Pozn.: Oldřich Zajíc z Hazmburka (1414-1494) byl významným donátorem, mnichy byl považován za druhého zakladatele svatojánského kláštera.

studánka a jeskyně sv. Ivana

Jak je to se svatostí svatého Ivana? Pravoslavná církev sv. Ivana uctívá, katolická církev k němu má rozporuplný vztah. Od nejstarších legend je označován za svatého, avšak tento status není dnes oficiálně v plném smyslu uznáván a některé významné pokusy o oficiální svatořečení uvázly na nedostatečné jistotě o Ivanově reálné existenci. Podle sv. Ivana je pojmenována i druh trávy kavyl Ivanův, lidově zvaný vousy svatého Ivana.

Pěnovcová kaskáda ve Svatém Janu je i přes vydatnou těžbu v minulosti jedním z největších masivů této horniny v České republice. Hlavní období jeho vzniku je datováno do období 9500 - 2400 před n.l. Nejvíce pevnějších pěnovců až travertinů, vhodných i pro stavební účely zde vznikalo v době, kterou geologové označují jako klimatické optimum (atlantik). V Čechách bylo po většinu tohoto období tepleji než dnes a bylo velmi a stále deštivo. Prameny vod byly trvalé a vydatné. Srážková voda prosakovala ve velkém množství skrze okolní vápencové horniny a pronikala hluboko do podzemí. (brožura Svatojánské společnosti)

  • Svatý Jan
  • Svatý Ivan
  • Svatý Jan
  • studánka sv. Ivana (1)
  • Svatý Jan
  • studánka sv. Ivana
  • Svatý Jan
  • studánka sv. Ivana
  • Svatý Jan
  • studánka sv. Ivana
  • Svatý Jan
  • infocedule
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana (2)
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana (2)
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana (3)
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana (4)
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana (5)
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana (6)
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana (7)
  • Svatý Jan
  • renesanční kartuše na stropě
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana (8)
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana (8)
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana (8)
  • Svatý Jan
  • jeskyně sv. Ivana (8)
  • půdorys jeskyně
  • půdorys jeskyně (9)
  • Svatý Jan
  • okolí studánky (2018)
  • Svatý Jan
  • pěnovcová kupa (10)
  • Svatý Jan
  • pěnovcová kupa
  • Svatý Jan
  • pěnovcová kupa (11)
  • Svatý Jan
  • pěnovcová kupa (11)
  • Svatý Jan
  • pěnovcová kupa
  • Svatý Jan
  • detail mobilem (11)
  • Svatý Jan
  • pěnovcová kupa

(1) S jeskyní sousedí studánka sv. Ivana, z níž vytéká pramen o průtoku 5-6 l/s a stálé teplotě 8,5 stupně Celsia. Do současné podoby pramen upravil v roce 1897 tehdejší majitel panství Štěpán Emanuel Berger. V roce 1993-94 přibyla ochranná mříž a před studánku byla pořízena kašnička, napájená elektrickým čerpadlem. (Pozn.: Nemůžu si vybavit jak to vypadalo za socialismu) Další pramen Ivanka má průměrnou vydatnost 15 l/s a nachází se na soukromém pozemku za kostelem v objektu bývalé restaurace a sodovkárny. Voda z Ivanky je vyvedena plastovou rourou před studánku sv. Ivana. Voda zůstává v podzemí v průměru 20 let.
(2) Ivanův kámen - kámen s otisky nohou světce. Kámen je opatřen barokní mříží s vrátky, která umožňovala poutníkům pokleknout do prohlubní vytlačených koleny a chodidly svatého poustevníka. Tento velký a těžký kámen (křemenec) sem byl podle informační brožury dopraven ze vzdálenosti minimálně 10 km, kde se podobné horniny nacházejí.
(3) Lůžko sv. Ivana - dnes je tento kámen vyzdvižen a vezděn v podstavci umělé jeskyně se sochou Panny Marie. Kámen byl v minulosti dokonce o třetinu větší, než ho pažbami pušek otesali chorvatští vojáci za válek v 18. století, aby si část památky na svého svatého krajana odnesli zpět do rodné vlasti.
(4) Komínová oválná díra ve stropě jeskyně - Nachází se v tvrdý skále díra, kterou prorazil zlý duch, když ho sv. Ivan zaklínal a z tý jeskyně skalnaté vyháněl, a jest o tý díře starodávní pověst, že ona se zazdít nedá. Tento 8,5 metrů vysoký komín je krasovým jevem, dříve jím bylo vidět modré nebe. Později byla nad komínem zřízena přístavba konventu. V letech 1953-55 (vězení) byl komín uzavřen železobetonovou deskou.
Geologové uvádějí, že zdejší tři komíny mohly být přírodní odlitky živých či naplavených kmenů, které zde byly během procesu usazování sladkovodního pěnovce. Ten po zkamenění vytvořil unikátní mohutný travertinový masiv. Po vyhnití dřeva byly tyto přirozené komíny působením krasové vody ještě více ztvárněny do dnešní podoby.
(5) Starý oltář - podle tradice je považován za původní oltářík z první svatyně, zřízené zde knížetem Bořivojem.
(6) Hrob sv. Ivana - je k vidění na tradovaném místě nalezení Ivanových ostatků. Zde byla středověkými staviteli vzácně ponechána část přirozené jeskynní dutiny. Symbolicky je zde za mříží umístěna socha ležícího sv. Ivana, pocházející patrně z doby přestavby jeskyně v roce 1712. O prvotním nalezení ostatků sv. Ivana dnes nic určitého nevíme. Nicméně klášterní záznamy prozrazují, že ostatky sv. Ivana byly pracně znovunalezeny v roce 1589 v úhledné kamenné rakvičce. Ta byla přes 150 let ukryta před husitskými válkami na zapomenutém místě v jeskyni.
(7) renesanční oltář skalního kostela Panny Marie
(8) Staré náhrobní kameny (náhrobky pěti opatů (1573 až 1695) a náhrobek dítěte (1627), patrně dcery významného donátora kláštera.
podle informační brožury Jiřího Ševčíka
(9) Půdorys jeskyně sv. Ivana se skalním kostelem Panny Marie ve Sv. Janě pod Skalou. Publikováno v informační brožuře Svatojánské společnosti.
(10) Za budovami bývalého kláštera ve Svatém Janu nalezneme klasický odkryv čtvrtohorních (holocenních) sladkovodních vápenců, tzv. pěnovců. Termín travertin je pro tyto horniny méně vhodný, protože označuje podobné, ale mnohem tvrdší uloženiny teplých pramenů. Z chladných vod svatojánského krasového pramene, vyvěrajícího zde v současnosti v několika větvích, se vysrážela během holocénu mohutná kaskáda pěnovců. Ke srážení uhličitanu rozpuštěného ve vodě dochází hlavně díky úniku oxidu uhličitého z roztoku, částečně ho mohou odebírat i nižší rostliny porůstající obvykle povrch kaskády. Odpar vody nemá na ukládání karbonátu prakticky žádný vliv. Celé mohutné těleso pěnovců mělo původně před odtěžením jeho jižní části šířku zhruba 100 metrů, délku 70 metrů a mocnost až 17 metrů. Akumulace byla pravděpodobně vytvořena v době (9500) 6000 až 2500 před n.l.
(11) Rok 2016.

Svatý Jan pod Skalou, muzeum

  • Svatý Jan, muzeum
  • muzeum
  • Svatý Jan, muzeum
  • muzeum
  • Svatý Jan, muzeum
  • muzeum (1)
  • Svatý Jan, muzeum
  • muzeum
  • Svatý Jan, muzeum
  • muzeum

(1) Věžní hodinový stroj - ruční kovářská práce. Jedná se o původní hodinový stroj z věže svatojánského kostela. Výrobu stroje zadal v roce 1719 opat zdejšího kláštera Emilián Koterovský za 988 zlatých. Na zdejší zvonici sloužily tyto hodiny 208 let, od roku 1728 až do roku 1936. Poté byly vyměněny za modernější stroj, který slouží dodnes.

Svatý Jan pod Skalou, bývalé lázně

Císař Josef II. vydává v roce 1782 patent o zrušení všech klášterů, které se nezabývaly užitečnou činností. V roce 1785 dochází ke zrušení i svatojánského kláštera. Z devatenácti řeholníků, kteří v roce 1785 klášter obývali, zde mohl zůstat pouze jediný. Rok poté proběhla dražba klášterního mobiliáře. V roce 1787 zde pouhý rok fungovala továrna na zpracování kůží, další byla textilní továrna. V 19. století přešel bývalý konvent do majetku Bergerů, kteří budovu upravili jako zámeček. Rodina zdejší majetek držela až do roku 1904, kdy ho získal František Maršner, který zde zřídil lázně. Ty fungovaly krátce do roku 1912. V roce 1914 získala budovu konventu Kongregace bratří škol křesťanských. Po komunistickém převratu v roce 1948 zde byl zřízen tábor nucených prací, poté věznice a v roce 1955 škola ministerstva vnitra.

Rozsáhlý zámek, druhdy slavné opatství mnichů Benediktinů ostrovských (r 1785 z rozkazu císaře Josefa II. zrušený) proměněn v hotel i lázeňskou budovu. Avšak jak jemným vkusem! Velkou úctu k starým památkám projevil i při přeměně monastýru v lázeňský dům nynější majitel.... Vše bylo příznivo založení podniku. Poloha lázní jest výtečná. Podnebí jest zde občerstvující, oživující a velice mírné. Vysoké lesnaté stráně sytí vzduch ozonem a kořennou vůní. Před zámkem rozprostírá se ohromný lázeňský park, jeden z největších v Čechách (časopis Český svět).

  • Svatý Jan
  • Svatý Jan (1)
  • Svatý Jan
  • lázeňský park
  • Svatý Jan
  • bývalá textilní továrna (2)
  • Svatý Jan
  • bývalé lázně (3)
  • Svatý Jan
  • bývalé lázně (3)
  • Svatý Jan
  • bývalé lázně (3)
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan, lázně
  • park
  • Svatý Jan, lázně
  • park
  • Svatý Jan, lázně
  • park

(1) pohlednice odeslána za II. světové války
(2) Textilní továrna postavená ve třicátých letech 19. století vyhořela v roce 1905 a pak byla zbourána.
(3) Obrázky jsou z časopisu Český svět. Celý článek v PDF pochází z digitální knihovny Kramerius, stahovat možno zde (4 MB).

kaple Povýšení sv. Kříže

Podle pověsti právě na místě nynější kaple došlo k setkání poustevníka Ivana se sv. Janem Křtitelem. Kříž s oltářem a sochami sv. Jana Křtitele a sv. Ivana z místního červeného mramoru nechal roku 1602 postavit vojevůdce a polní maršál Heřman Kryštof Russworm, jež byl vrchním velitelem císařských vojsk Rudolfa II. Chtěl tím dokázat svou katolickou víru, jež byla zpochybňována jeho politickými nepřáteli. Sousoší stálo původně pod širým nebem, kaple byla nad ním postavena až v roce 1714 podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera. Kaple byla postavena v půdorysu řeckého kříže a měla původně čtyři štíty. Po zrušení kláštera však o kapli již nikdo nepečoval a kaple byla před opravou v roce 1865 značně poškozená. Při této opravě byly dva protilehlé štíty i se špičatou věží ubourány.

  • Svatý Jan
  • kaple Povýšení sv. Kříže
  • Svatý Jan
  • kaple Povýšení sv. Kříže
  • Svatý Jan
  • kaple Povýšení sv. Kříže
  • Svatý Jan
  • kaple Povýšení sv. Kříže
  • Svatý Jan
  • freska (1)
  • Svatý Jan
  • kaple Povýšení sv. Kříže
  • Svatý Jan
  • kaple Povýšení sv. Kříže
  • Svatý Jan
  • mezi kaplí a vrcholem skály

(1) Nástropní freska v kapli představuje výjev - Nalezení svatého Kříže císařovnou Helenou. Byla vymalována v roce 1763 od malíře Jana Václava Spitzera.

Svatojánská skála

Svatý Jan je zasazen v naprosto úchvatném přírodním okolí. Kačák (=Loděnický potok) odsud k Berounce putuje nádherným údolím. Budete-li mít chvíli času, doporučuji okružní naučnou stezku, která začíná ve Svatém Janu, stoupání je místy drsné. Na jaře v přilehlých lesích kvetou lechy, prvosenky, jaterníky....celé koberce a na vrcholu u kříže se můžete pokochat skvělým výhledem.

Z vrcholu Svatojánské skály, na němž se 160 metrů nad obcí Sv. Jan pod Skalou tyčí kříž, se otevírá jedinečný pohled do hlubokého údolí Kačáku, který ukazuje sílu hloubkové eroze vodních toků během nejmladších třetihor a zejména čtvrtohor. Impozantní stěnu skály kolmo spadající ke klášteru budují k jihovýchodu ukloněné hrubě lavicovité vápence kotýzské stupně lochkov (spodní devon), které tvoří i protější ostrý hřeben Dlouhé skály, spadající téměř kolmou stěnou k severu a prudce ukloněnými plotnami k jihu. Při pohledu jihozápadním směrem po proudu Kačáku se vlevo tyčí vrchol Květné (Květnice) s pravěkým hradištěm a níže na protilehlé stráně údolí mohutná Dušičková stěna. Při pohledu od kříže k západu až severu vidíme hluboko pod námi dvojitý meandr Kačáku ostře vymodelovaný v bazaltových (diabasových) vulkanitech a vulkanosedimentárním souvrství siluru. (zdroj?)

  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • kříž, 2018
  • Svatý Jan
  • starý kříž, 2012
  • Svatojánská skála
  • stoupání ke kříži
  • Svatý Jan
  • Svatojánská skála
  • Svatý Jan
  • kříže
  • Svatý Jan
  • Svatojánská skála a Paraple
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála od Paraple
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála od Paraple
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • Svatojánská skála
  • skalní step
  • Svatojánská skála
  • skalní step, bělozářky
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatojánská skála
  • Svatý Jan
  • Svatojánská skála
  • Svatý Jan
  • pod křížem
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatojánská skála
  • Svatý Jan
  • Svatojánská skála
  • Svatý Jan
  • Svatojánská skála
  • Svatý Jan
  • Svatojánská skála
  • Svatý Jan
  • Svatojánská skála
  • Svatý Jan
  • Sv. Kryštof
  • Svatojánský okruh
  • Svatojánský okruh
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatý Jan
  • Svatojánská skála a Třesina

.

Mezi Sv. Janem a Vráží

  • Svatý Jan
  • cesta od Vráže
  • Svatý Jan
  • cesta od Vráže
  • Svatý Jan
  • Nad elektrárnou
  • Svatý Jan
  • Nad elektrárnou (1)
  • Svatý Jan
  • Nad elektrárnou (1)
  • Svatý Jan
  • Nad elektrárnou (1)
  • Svatý Jan
  • Nad elektrárnou (1)
  • Svatý Jan
  • co to je?
  • Svatý Jan
  • co to je?

(1) Barrandova lokalita U elektrárny, nalezeno volně v suti

Mramor (Dlouhá skála) a Dušičková stěna

  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • výhled z Mramoru
  • Mramor
  • výhled z Mramoru
  • Mramor
  • výhled z Mramoru
  • Mramor
  • Dušičková stěna a Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Dušičková stěna
  • Dušičková stěna
  • Dušičková stěna
  • Dušičková stěna
  • Dušičková stěna
  • Dušičková stěna
  • Dušičková stěna
  • Dušičková stěna od Průchodu
  • Dušičková stěna
  • Dušičková stěna (1)
  • Dušičková stěna
  • Dušičková stěna od Kačáku
  • Dušičková stěna
  • směr Hostím
  • Dušičková stěna
  • směr Svatý Jan
  • Dušičková stěna
  • směr Třesina
  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Mramor
  • Dušičková stěna
  • Dušičková stěna
  • sopečná hornina
  • sopečná hornina

(1) Tam, kde vrstevní plochy skalních hornin mají stejný sklon jako svah, se jen těžce vytváří půda, jak ukazují ostrůvky rendziny v korozních zahloubeních na lavicích devonských vápenců na vrcholu Dušičkové stěny (fotka vlastní, text V. Ložek).

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: