Svaz je občanské sdružení hájící zájmy bývalých obyvatel násilně zaniklých obcí Padrť, Záběhlá a Kolvín. Tyto obce byly vysídleny během 2. světové války (1941), po skončení války se obyvatelstvo vrátilo. V roce 1952 komunisté pak vesnice úplně zlikvidovali (vysídlili čerstvě navrátilé obyvatele a jejich domy zbořili).
Padrť:
Byla založena v roce 1565. Důvodem založení bylo železářství - dvě vysoké pece, čtyři hutě a pět hamrů. V roce 1896 měla obec 529 obyvatel, v roce 1952 už jenom 145.
Kolvín
Obec Kolvín byla založena ve 14. století jako obec zemědělská. V roce 1921 měla obec 396 obyvatel, v roce 1952 jen 128.
Přední a Zadní Záběhlá
Obec Záběhlá byla založena v roce 1730, šlo o poslední kolonizaci v Čechách. Hlavním důvodem založení obce bylo posílit pracovní sílu do okolních lesů. V roce 1939 měla obec 447 obyvatel, v roce 1952 jen 216.
fotografie zaniklých obcí + dnešní situace
Padrť statek Jedličkových čp. 12 - kronika Padrtě
I v dnešní době dochází k likvidaci celých obcí, např. na místech těžby uhlí. Vyvlastnění ve veřejném zájmu je sice pro liberála nepřípustná myšlenka, nicméně když k němu dojde, měl by stát odpovídajícím způsobem nahradit vlastníkům škody. I když je jasné, že např. citová újma se finančně ohodnotit nedá.
To se v případě likvidace bývalých obcí ve VVP Brdy nestalo. Nejdřív přišli Němci, pak komunisti. Ti dokonce nedodržovali ani svoje vlastní zákony.
Nás ostatní, kteří během putování Brdy narazili na zbytky zídek a sadů zaniklých obcí, zajímá spíše než férové odškodnění obětí historie těchto obcí. V Brdské krajině se uměle vytvořila "krajina bez lidí", něco co se dotkne každého člověka stojí li na hrázi Padrti a přemýšlí, že kousek odsud stála škola, hostinec apod.
V roce 1927 byla v okolních lesích vybudována střelnice převážně pro nepřímou dělostřeleckou střelbu. Rozloha střelnice je uváděna 18 - 20 tisích ha. V roce 1941 byly obce Kolvín, Padrť, Záběhlá (a řada dalších) vystěhovány. Stavební objekty však nebyly organizovaně ničeny. V těsné blízkosti obce Kolvín byl vybudován koncentrační tábor, který však nebyl využit pro původní účel v důsledku lesní kalamity (způsobené vichřicí), ale byl využit jako ubytovna pro totálně nasazené v době války. Počet pracovníků se pohyboval mezi 5 - 6 tisíci. Těžbu polomů prováděla firma Fischer a zpracování dřeva na třech pilách v Mirošově a dopravu řeziva do Německa zajišťovala firma Roschop. Celkem bylo vytěženo 1,5 mil. m3. Po skončení války velikost škod stanovila komise Fondu národní obnovy. Navrátilci vrátili všechny peníze, které obdrželi od Němců s tím, že válečné škody budou proplaceny později. Při měnové reformě byly peníze za válečné škody převedeny na vázané vklady a o několik let později (1950) bylo oznámeno, že s ohledem na stoupající životní úroveň nebudou válečné škody propláceny. V roce 1952 byly nemovitosti zestátněny, a teprve následně byla sjednávána náhrada.
Přehled neférovostí státu:
1. Občanům nebyly propláceny válečné škody
2. V roce 1952 se nemovitosti oceňovaly podle cen z roku 1939 bez ohledu na vrcholící inflaci
3. Nemovitosti se oceňovaly podle "třídního původu" majitele
4. Byl vydán cenový strop na oceňované nemovitosti
5. Díky měnové reformě v roce 1953 se peníze za nemovitost znehodnotily
6. Od státního příspěvku byly odečteny úspory majitele nemovitosti
Pozn.: Státní příspěvek byla ve skutečnosti náhrada za nemovitost ve staré měně přepočten v kurzu 5:1. Tím se náhrada stala 1/5 obecných cen z roku 1939.
Pomník padlých občanů ze Záběhlé byl Československou armádou zničen. Nyní byl nalezen jeho spodní díl. Rodáci obce Záběhlé prosí všechny o případné informace vedoucí k objevení horního dílu pomníku. Výbor vysídlených občanů Záběhlé má v úmyslu nechat zhotovit horní část pomníku.
kliknutím na obrázek zvětšíte
(podle J. Poura) - text se nyní kontroluje z hlediska faktické správnosti
| 1925 | Dělostřelecká střelnice v Brdech. Důvodová zpráva, ve které je uvedeno využití střelnice a rozptyl zbraní. U hmoždíře 30,5 cm je uváděn šířkový rozptyl 10 m. Z toho bezpečnostní vzdálenost 80 m. K vybudování střelnice byla vypracována celá řada posudků o vlivu střelnice na přírodu |
| 1932 | Cena 251 Kč/m3 obytného prostoru je doložena trhovou smlouvou a výkresovou dokumentací dvojdomku u Hrádku u Rokycan. Celkem bylo postaveno 25 dvojdomků. Jedná se tedy o nezpochybnitelný důkaz, že stanovení náhrady v roce 1952 arch. Lyerem odpovídá obecné ceně z roku 1939, a nikoliv obecné ceně v roce 1952 , jak určoval §10 zákona 169/49 Sb.. Pokud současní znalci pro stanovení náhrady pro rok 1952 použijí nižší ceny než 250Kč/m3, vytváří iluzi, že v roce 1952 (v době vrcholící inflace) bylo levněji než v roce 1939. |
| 1938 | 21.3.1938 Okupace Československa Němci. |
| 1939 | 20.7.1939 Nařízení předsedy vlády: Zákaz zvýšení cen, tzv. "stopceny" - obecné ceny k 20.6.1939. |
| 1941 | Vysídlení Němci na základě smlouvy trhové, ve které je uvedeno: Aby se předešlo vyvlastnění uzavíráme následující smlouvu. Smlouva obsahovala jen celkovou částku. Podrobné ocenění bylo provedeno s německou důkladností, ale vysídlenec s ním seznámen nebyl. |
| 1945 | Postupný návrat vysídlenců tak, jak to dovoloval stav budov. |
| 1946 | Zákon č. 128 ze 16.6.1946 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody. |
| 1948 |
Zápis o mimosoudní dohodě o vrácení majetku s majetkovým uspořádáním nároků podle §6 a §7 zák. č. 128/1946 Sb. Ve znění zák. č. 79/1948 Sb.
Nemovitost č.p. 3 v k.ú. obce Padrť - Feltovi. V zápise je mimo jiné uvedeno: ocenění nemovitosti Němci v roce 1941 na 360 000 Kč válečné škody za období vysídlení na 158 918 Kčs zůstatková hodnota nemovitosti na 201 082 Kčs Válečné škody zůstaly na vázaných vkladech s tím, že budou vyplaceny později. Následně místo výplaty bylo oznámeno, že válečné škody se nebudou vyplácet v důsledku stoupající životní úrovně. Zůstatková částka hodnoty nemovitosti byla převedena na stát. |
| 1949 | Zákon č. 169/1949 Sb. Ze dne 16.6.1949 o vojenských újezdech, ve kterém je pod §10 uvedeno: Nejde-li o nemovitost svazku Lidové správy (§13, odst. 1), přísluší za zestátněnou nemovitost náhrada ve výši její obecné ceny podle jejího stavu v den zestátnění |
| 1951 |
Vyhláška č. 1846 KNV v Praze o stanovení rozhodného dne pro vojenský újezd Brdy na 1.1.1951. Nebyly určeny ani vyrozuměny konkrétní obce. Podle §11 zák. č. 169/1949 Sb. Mělo být jednání o dohodě skončeno do 6 měsíců od vyhlášení zestátnění.
26.12.1951 bylo předsedům obecních národních výborů (Kolvín, Padrť, Záběhlá) oznámeno, že obyvatele jejich obcí budou vysídleni a obce zaniknou. Z uvedeného vyplývá, že vysídlení bylo provedeno mimo časový rámec daný §11 zák. č. 169/1949 Sb. Po roce 1990 byla nalezena písemnost, podle které KNV Praha stanovil cenový strop na 450 000 na jednu nemovitost. 27.12.1951 se konala schůze občanů Kolvína , Padrtě a Záběhlé. Občané se jednomyslně postavili proti vysídlení a zvolili delegaci pro jednání s vládou (ke které se ovšem nedostali).Jednali pouze s generálem Kokešem, který byl pověřen vysídlením. |
| 1952 |
2.6.1952
Dopis Úřednímu Listu Československé republiky. (spěchá - důvěrné)
Žádáme, abyste co nejdříve uveřejnili v Úředním Listě Československé republiky na nenápadném místě a nevýrazným způsobem naši vyhlášku tohoto znění:
" KNV v Praze stanoví podle §8 odst 1 a 2 zákona č. 169/1949 Sb den 1. března 1952 za den rozhodný pro územní změny vojenského újezdu Brdy
V Praze dne 2. června 1952
Náměstek předsedy a referent pro organizaci činnosti Lidové správy"
10.6.1952 Úřední listopad Umístění vyhlášky podle požadavku - poslední odstaveček vpravo dole. KNV v Praze stanoví podle §8 odst 1 a 2 zákona č. 169/1949 Sb den 1. března 1952 za den rozhodný pro územní změny vojenského újezdu Brdy Nelze přehlédnout, že rozhodnutí z 2. června 1952 bylo označeno datem 1.března 1952 a je tedy retroaktivní. Nelze rovněž přehlédnout, že KNV byl pověřen k vyhlášení nikoliv k vyhlášením. Druhé vyhlášení mělo zřejmě překrýt , že vysídlení nebylo provedeno v závislosti na vyhlášení 1.1.1951 - vysídlení do 6 měsíců od vyhlášení. Průběh vysídlení: Pod dohledem politické komise oceňoval nemovitosti arch. Lyer. Měření rozměrů staveb prováděli pomocníci. Vysídlence arch. Lyer s oceněním nesměl seznamovat, pouze jen politická komise, která prováděla nátlak na podepsání Dohody. Na Dohodě byla uvedena jen celková částka. Nemovitost č.p. 3 v obci Padrť (majitelé Feltovi) byla oceněna na 340 319 Kč. Politickou komisí byla tato částka snížena z třídního pohledu na majitele na 300 000 Kč. 8.3.1952 Zápis o pracovní poradě krajské a okresní přesídlovací komise konané 8.3.1952 v zasedací síni ONV Hořovice. Na str. 2 tohoto zápisu je uvedeno: Na poradě v Kolvíně konané dne 6.3. t.r. prohlásil zástupce MNO s. poslanec plk. Dr. Kokeš, že oceňování nutno ve smyslu zákona č. 169/49 Sb. Bráti tak, aby nebyl poškozen dělník, malý a střední rolník a že je nutno počítati s dnešní obecnou cenou, nikoliv se stop cenou k 20.6.1939 20.3.1952 Ministerstvo vnitra. Zn: II/2-100 taj.1952 KNV - k rukám předsedy - ze strany 7 tohoto dopisu uvádím:….. přísluší náhrada za zestátněnou nemovitost ve výši její obecné ceny, jež se určí obvyklým způsobem. Hlášení s. š.k.p.t. Zdražila S. náčelník HSS - z hlášení odstavec e /str. 2: …. Je činěn v některých případech na obyvatele nátlak , aby podepsali prohlášení o souhlasu s vystěhováním. Mjr. Snížek (člen politické komise) měl např. prohlásit, že Komanec buď prohlášení podepíše dobrovolně, nebo mu bude vyplacena nižší částka o 30 000 Kč….. |
| 1953 |
9.9.1953
Jince ONV Hořovice
…komisi se nepodařilo přes veškeré úsilí uzavřít dohodu o jejich majetku (zbylo bohužel pouze 8 statečných, u ostatních odpor zlomen)
29.12.1953 ONV Hořovice pro Čejkovi Nemovitost ve vložce 41 pozemkové knihy - obec Záběhlá. Výměr na částku 180 000 před měnovou reformou, po měnové reformě přepočteno na 8 333 Kč. Odůvodnění - výši této náhrady stanovila odhadní komise ONV a to na podkladě obecných cen platných ke dni 20.6.1939 podle nařízení předsedy vlády číslo 175/1939 Sb. 29.12.1953 ONV Hořovice pro Fruhaufovi Nemovitost ve vložce 10 pozemkové knihy - obec Kolvín. Výměr na částku 450 000 před měnovou reformou, po měnové reformě přepočteno na 14 333 Kč. Jednalo se o 19 ha výstavný statek. Odůvodnění - výši této náhrady stanovila odhadní komise ONV a to na podkladě obecných cen platných ke dni 20.6.1939 podle nařízení předsedy vlády číslo 175/1939 Sb. |
| 1991 | 21.5.1991 Zákon č.229/1991 Sb. O úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku neumožňoval podle části třetí §17 odstavec b) normální restituci ve vojenských prostorech (újezdech). Až na základě změn na kterých má podle nám dostupných informací poslanec Tlustý lví podíl, došlo ke změně. Panu poslanci Tlustému za to touto cestou opožděně, ale upřímně děkuje Svaz vyhnanců z Brd. |
| 1993 | 28.7.1993 - Zákon č. 195/1993 Sb. O úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Vydání nemovitosti §6 (1) Oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo jinou právnickou osobu v důsledku (na nás se vztahuje především: o) znárodnění nebo zestátnění* vykonaného v rozporu s tehdy platnými zákonnými předpisy nebo bez náhrady. *- např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech |
|
Vyhodnocení uvedeného vzhledem k oprávněnosti restitučních nároků vysídlenců z Brd na základě zákonů a doložených skutečností(resume):
Podle §10 zákona č. 169/1949 měly být nemovitosti oceněny podle obecných cen podle stavu nemovitosti v den zestátnění. To je potvrzeno i zápisem s datem 8.3.1952 a MV dopisem ze dne 20.3.1952 zn: II2-100 taj. 1952. Nátlak a tíseň vyplývá z hlášení š.k.p.t. Zdražila. Na výměrech s datem 19.12.1953 a 5.10.1954 pro manž. Fruhaufovi, Čejkovi a dalších vysídlenců je v odůvodnění výměru uvedeno, že nemovitosti byly oceněny úřední cenou podle nařízení předsedy vlády č. 175/1939 Sb., tzv. stopcenou. Základem stopceny jsou obecné ceny z roku 1939. Výměry je tedy prokázáno, že ocenění nemovitostí bylo provedeno v rozporu s platným zákonem 169/1949 Sb. (§10). Tímto rozporem je naplněna oprávněnost restitučního nároku podle §6 odst. O zákona 195/1993 Sb. | |
Tyto stránky pro Svaz vyhnanců z Brd spravují autoři internetových stránek o Brdech, Křivoklátsku a Českém Krasu. V historických materiálech zmiňujeme i jména žijících účastníků, prosíme všechny kteří by se cítili tímto dotčení aby nám dali vědět. (Např. zápisem do návštěvní knihy či mailem tomas.adam/zavináč/brdy.info)
Vaše připomínky, dotazy, komentáře prosím vpisujte do této návštěvní knihy:
Návštěvní kniha Svazu vyhnanců z Brd
| Celkem zpráv: 26 | Ukazuji: 1 - 10 | |
|
Zasláno od: Helena Kadrabová Řebounová
E-mail: helena.kadrabova@seznam.cz Zasláno od: Helena Kadrabová Řebounová
E-mail: helena.kadrabova@seznam.cz Zasláno od: Tomas (admin)
E-mail: tomas.adam(zavináč)brdy.info Zasláno od: Václav
E-mail: mayor2@seznam.cz Zasláno od: Pavlas Karel
E-mail: kaja.pavlas@seznam.cz Zasláno od: Jarka Richterová
E-mail: jarkari@seznam.cz Zasláno od: Martina
E-mail: martina.matejkova@allianz.cz Zasláno od: Milan Tomášek
E-mail: m.tomasek@seznam.cz Zasláno od: Tomas (admin)
E-mail: brdy@brdy.info Zasláno od: roman poustka
E-mail: roman.poustka@seznam.cz |
Tato návštěvní kniha byla vytvořena podle cizího PHP skriptu