Nezabudice a Velká Buková
Tato kapitola je věnována Nezabudicím, Nezabudickým skalám a Velké Bukové. Rozvědčíka popisuji v kapitole Valachov a Tyterský potokv. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.
Nezabudice
Nezabudice se poprvé uvádějí roku 1115, z roku 1250 je zmínka o zdejším kostelu sv. Vavřince. Kostel má pozdně gotický presbytář a loď z roku 1708, poslední úpravy proběhly v polovině 19. století.
Ve středověku zde stála manská tvrz. Povinností nezabudických poddaných bývalo dodávat na hrad Křivoklát chléb, neboť v obci byli dva pekaři, a posílat k ruce purkrabího jednoho muže se samostřílem.
(1) Pomník P. Marie byl obnoven v roce 2005, autorem sochy P. Marie je ak. sochař P. Váňa.
(2) Památník Jaroslava Fraňka - v roce 2008 zavřený. 2012, na webových stránkách muzea TGM Rakovník je zmínka, že návštěva je možná na objednávku.
Jaroslav Franěk býval rozvědčíkem v Indočíně. Nikdy mi moc nebylo jasné jak za první republiky mohl sloužit v jiné armádě? Když se vrátil, tak na rozcestí silnic pod Nezabudicemi postavil dřevěný stánek
s pivem, rumem a žlutou limonádou a nazval jej Anamo (1931). O tři roky později otevřel o kus dál výletní hostinec U Rozvědčíka.
Za druhé světové války byl Franěk zatčen nacisty za účast v odboji a v roce 1943 byl v Berlíně popraven.
(3) J. Vacke, Vzpomínka na Nezabudice, Rabasova galerie Rakovník, 1979
(4) J. Vacke, Zima v Nezabudicích, Rabasova galerie Rakovník, 1979
Nezabudický mlýn
Nezabudický mlýn patří k nejstarším na Křivoklátsku, zmiňuje se již v roce 1413. Nově jako vrchnostenský mlýn byl vybudován v letech 1656-57, později několikrát upraven. Mohutnou stavbu kryje polovalbová střecha s bedněným štítem. Jarní povodeň roku 1655 rozmetala mlýn nezabudický. Vrchnost postavila jej znovu v letech 1656-1657 a k stavbě bylo dáno: 389 kmenů dubových velikých, 362 menších, 475 kmenů jedlových a 121 chvojových (míněna borovice). Tyto doklady opakují hlavní dřeviny křivoklátské, které vidíme i v mapě ze začátku 19. století. Jen buk tu chybí, neboť jde o výkazy dříví užitkového a stavebního.
Pro Otu Pavla byly vzpomínky na Nezabudický mlýn, bílý jako mouka, co se v něm mlela, velkou posilou ve vážné duševní nemoci, již v posledních letech života trpěl. Nejvíc jsem myslil na Křivoklátsko. Na Nezabudický mlýn a jeho stálé světýlko, které tam zářilo pro pytláky i pro četníky. Když jsem pomalu umíral, viděl jsem především řeku, která v mém životě znamenala nejvíc, a kterou jsem měl rád. Proti mlýnu u jezu chytával ryby, tady s tatínkem a převozníkem Proškem lovil parmy, které měly tělo jako krásná stříbrná letadla na dálkových tratích, tady potkal za bouřlivého poledne zlaté úhoře, na které čekal celé roky. Zdvihli se ze dna jako stáda antilop. Vždycky našli mou návnadu a brali ji okamžitě jako slepice. (rakovnicko.info)
.
Sázenský luh
Rokle začínající blízko hřbitova ve Velké Bukové, která do Berounky ústí poblíž Nezabudického mlýna.
(1) V údolí se nalézají opravdu velké jedle a smrky, na snímku smrk.
Velká Buková
Ves Buková byla založena pravděpodobně v polovině 16. století. První písemná zmínka se zachovala v urbáři z roku 1556. Zápis říká, že ve vsi je 5 sedláků a 7 chalupníků. Jak název obce napovídá, byla postavena na místě velkého bukového lesa, jehož těžbou pro potřebu hradu Krakovce vznikly velké holiny, které již nebyly znovu zalesněny. Urbář také prozrazuje, jaké povinnosti měli obyvatelé Bukové k hradu Křivoklátu. Sedm osedlých muselo chodit nadhánět na lov, další dva se psy a dva museli sloužit jako hajní. Všichni se pak museli starat o lovecké vozy a připravovat tenata. Za třicetileté války utrpěla ves pohromu. K výrobě střelného prachu, potřebného pro hrad, se u Velké Bukové dobývala síra. V roce 1776 byla postavena rolníkem Václavem Kratinou socha sv. Václava a o několik let později socha sv. Jana Nepomuckého umístěná v kapličce se zvoničkou.
(1) bronzové předměty mohylové kultury - dýky (Velká Buková) - muzeum v Rakovníku
(2) čepel eneolitického srpu z baiersdorfského deskovitého rohovce (Velká Buková) - muzeum v Rakovníku
(3) Postaveno L.P. 2010, zasvěceno Panně Marii Pomocnici křesťanů a Svatému Františkovi z Assisi.
(4) Prapodivný křížek na betonovém soklu se silně industriálním rázem a dírou do země poblíž silnice Roztoky-Nezabudice, nad osadou Višňová.
Velká Buková, rozhledna
Ačkoliv rozhledna stojí na docela vyvýšeném místě, na Berounku a kraj Oty Pavla z ní moc vidět není. Ještě tak trochu lze zahlédnout louku v nivě Berounky u Branovského přívozu.
Nezabudické skály
Nezabudické skály představují názornou ukázku říčního ekofenoménu. Strmý nárazový svah meandru Berounky se skalní stepí, křovišti a zakrslou doubravou je tvořen chudším podkladem proterozoických břidlic a drob.
Lokalita je bohatá na různé ještěrky a hady, vyskytuje se zde osm z deseti původních druhů plazů známých z České republiky. (ještěrka zelená, j. obecná, j. živorodá, užovka podlamatá, u. hladká, u. obojková, zmije obecná, slepýš křehký). Chybí pouze užovka stromová (Poohří, Bílé Karpaty, Znojemsko) a ještěrka zední (v ČR pouze v okolí Štramberka). Kamenné zídky na silnici u Berounky pod rezervací přispívají ke zvýšení početnosti populací plazů, především ještěrky zelené. V zimě slouží zídky jako prostory pro hibernující plazy.
(1) od Zdeny Bradnové
(2) Pod Nezabudickými skalami, mezi silnicí a řekou, vznikly dvě vykosené plochy bez dřevin s vyskládanými butráky (plazníky?). Tipuji, že jde o ochranářský managemet - pro podporu plazů.
Kalubice, Malá Buková
Vznik osady Malá Buková je spojen s těžbou a zpracováním kyzových břidlic. Pozůstatky zaplaveného důlního díla z roku 1871 se nachází v údolí Síbův luh. První písemné zmínky o těžbě síranů a jejich zpracování v sirné huti pochází z let 1598–1612. Během třicetileté války měl huť pronajatou Adam Valter, který ji roku 1637 opustil, ale o čtyři roky později si ji pronajal znovu a vyráběl v ní červenou hrudku neboli kolkotar. Stopy po nevyužitém kolkotaru jsou v místech bývalé huti patrné v podobě červeně zbarvené půdy. V roce 1679 byl u huti spravované vrchností postaven první dům a další následovaly v letech 1702–1722 (Wikipedia). Místní infocedule popisuje založení Malé Bukové odlišně. Hrabě Jan Josef z Valdštejna postavil roku 1702 nedaleko obce panskou myslivnu, kolem níž o osm let později vznikla výstavbou tří chalup osada Malá Buková.
okolí Pustovět
Komentáře (připomínky čtenářů):
Zatím není vložen žádný příspěvek |
Stránka: 1