pokus

Skryje

Tato kapitola se věnuje obci Skryje. Skryjská jezírka popisuji v jiné kapitole.

Skryje

V polovině 18. století uvádí Tereziánský katastr ve Skryjích 20 hospodářů, kteří obdělávali celkovou rozlohu 429 strychů polí a 83 strychů luk. (7 sedláků (30-60 strychů), 4 hospodáři (15-30 strychů), 3 chalupníci (5-15 strychů), 6 bezzemků). Dále v obci žilo 19 podruhů a obecní pastýř. V obecních chalupách, postavených v první polovině 18. století byl jeden švec a jeden krejčí. Bonita orné půdy byla nízká, průměrná sklizeň převyšovala množství vysetého obilí třiapůlkrát. V roce 1771 došlo v obci k číslování domů, prvních 37 čísel popisných patří domům, které v roce 1771 již stály. Čp. 1 bylo přiděleno mlýnu na Slapnici, čp. 37 je v Luhu.

  • Skryje
  • Skryje od západu
  • Skryje
  • kostel sv. Michala (1)
  • Skryje
  • kostel sv. Michala
  • Skryje
  • kostel sv. Michala
  • Skryje
  • kostel sv. Michala
  • Skryje
  • kostel sv. Michala (2)
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • škola a pomník Barranda
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje - trilobit (3)
  • Skryje
  • Skryje - trilobit (4)
  • Skryjský luh
  • u Kříže
  • Skryjský luh
  • panorama od Kříže
  • keltové, Skryje
  • bronzová faléra (5)

(1) První zpráva o kostele sv. Michala Archanděla je z roku 1350, kdy je uváděn jako farní. Za husitských válek byl zdejší kněz vypuzen a kostel zůstal pod správou faráře z Drahoňova Újezdu. Až do roku 1564 byl skryjský kostel katolický, mezi lety 1564 a 1620 (Bílá hora) sloužil pod obojí. Za třicetileté války byl vypálen švédskými vojsky, což v té době bylo tak nějak obvyklé. Kostel byl opraven v roce 1696 a poté byl v v roce 1712 zbudován od základu nový kostel. Je to tedy opravdu zvláštní, investovat do opravy a pak za 16 kostel znovu celý postavit.
(2) Archanděl Michael, oltářní křídlo z kostela sv. Michaela ve Skryjích, kolem 1500 - vystaveno na hradě Křivoklátě
(3) Národní Muzeum?
(4) ze sbírek Strašického muzea
(5) výstava Keltové v Národním muzeu (do února 2019)

Skryje, muzeum

  • Skryje
  • muzeum - zelený barák vpravo
  • Skryje
  • muzeum našich babiček
  • Skryje
  • Památník J. Barranda
  • Skryje
  • Památník J. Barranda
  • Skryje
  • Památník J. Barranda
  • Skryje
  • muzeum (1)
  • Skryje
  • muzeum (1)
  • Skryje
  • břidlice
  • Skryje
  • bazalt (spilit)
  • Skryje
  • silicit (buližník)
  • Skryje
  • slepenec
  • Skryje
  • droba
  • Skryje
  • břidlice
  • Skryje
  • slepenec
  • Skryje
  • andezit
  • Skryje
  • dacitový ignimbrit
  • Skryje
  • ryolitový ignimbrit

(1) ve stěně muzea ve Skryjích jsou vsazeny místní horniny, geniální!

Skryje - Luh

  • Skryje
  • Skryje (1)
  • Skryje
  • Skryje (1)
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje, Luh (2)
  • Skryje
  • Skryje, Luh (2)
  • Skryje
  • Skryje, Luh (2)
  • Skryje
  • Skryje, Luh (2)
  • Skryje
  • Skryje, Luh (3)
  • Skryje
  • NS Skryjský luh
  • Skryjský luh
  • NS Skryjský luh
  • Skryjský luh
  • NS Skryjský luh
  • Skryjský luh
  • NS Skryjský luh
  • Skryjský luh
  • NS Skryjský luh (4)
  • Skryjský luh
  • NS Skryjský luh
  • Skryjský luh
  • NS Skryjský luh
  • Skryjský luh
  • NS Skryjský luh
  • Skryjský luh
  • Skryjský luh

(1) Most ve Skryjích byl vybudován v letech 1946-1948. Na jeho stavbu byla použita prostřední část trojdílného železničního mostu vyrobeného v Ostravě - Vítkovicích. Tento most měl být původně postaven kdesi na Podkarpatské Rusi jako most železniční. Základ mostu byl vystavěn z tzv. milečského slepence z nedalekého lůmku (malý lom) pod protějším kopcem Mileč. Před vybudováním mostu byl celá staletí v provozu skryjský přívoz a rybárna (č.p. 29), nejstarší dům ve skryjském Luhu.
(2) Sesbíráno v suti, vyfoceno, a navráceno opět na původní místo
(3) Sestupujeme od Skryjí k Luhu, kde se nám otvírá nádherný výhled na Vysoký a Vápenný vrch. Místy lze tušit i Týřov.
(4) Torzo starého buku instalovaného na stezce pochází z kopce Vlastec. Život tohoto velikána dokonala bouře v roce 2008.

Mileč, Karáskova rokle

Nejstaršími usazenými horninami skryjského kambria jsou slepence milečské, obnažené v rozsáhlých výchozech v Karáskově rokli u Skryjí nebo na úbočí vrchu Mileč nad Berounkou (Žák: Křivoklátsko, příběh královského hvozdu).

  • Mileč
  • Mileč
  • Mileč
  • Mileč
  • Mileč
  • Mileč
  • Mileč
  • Mileč (1)
  • Mileč
  • Mileč (1)
  • Mileč
  • Mileč (1)
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • geologický řez (2)

(1) Lůmky na vrcholu kopce Mileč.
(2) Velmi starý geologický řez - Kafkův ilustrovaný průvodce- Brdy a Podbrdí

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: